|
|
Vliv změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a BCS dojnic
Konupková, Zora
Diplomová práce se zabývá porovnáním a zhodnocením vlivu změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na produkční a metabolické parametry dojnic. Do sledovaných parametrů byly zahrnuty parametry mléčné užitkovosti, BCS a bachorových tekutin. Změna krmné techniky spočívala ve změně procentuálního zastoupení koncentrátu předkládaného v dojicím robotu a jako součást směsné krmné dávky. BCS bylo hodnoceno pomocí pětibodové stupnice s přesností 0,25 bodu a bylo do něj zahrnuto 50 dojnic. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z kontroly užitkovosti a byly vyhodnoceny u 49 dojnic. Odběr a laboratorní vyšetření bachorových tekutin bylo provedeno od šesti zvířat před změnou krmné techniky a následně od šesti zvířat po změně krmné techniky. U sledovaných parametrů vznikly dvě skupiny statistických souborů – před změnou krmné techniky a po změně krmné techniky, které byly následně podrobeny statistickým analýzám. Po změně techniky krmení se prokázalo statisticky významné zvýšení (p ≤ 0,05) v produkci celkových těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině (z 88,33 mmol/l na 107,53 mmol/l). Toto zvýšení bylo dáno především statisticky průkazným zvýšením (p < 0,05) produkce kyseliny propionové (z 15,40 % na 20,65 %) a statisticky průkazným snížením (p ≤ 0,05) produkce kyseliny octové (z 68,43 % na 63,97 %). Při hodnocení vlivu změny techniky krmení na parametry mléčné užitkovosti bylo zjištěno průkazné zvýšení (p < 0,05) obsahu tuku (z 3,96 % na 4,18 %) a průkazné snížení (p < 0,05) obsahu bílkovin (z 3,56 % na 3,50 %) v mléce v prvním měsíci po změně krmné techniky. Rovněž bylo po změně krmné techniky zjištěno statisticky významné zvýšení (p < 0,05) obsahu močoviny v mléce (z 24,98 mg/100 ml na 38,24 mg/100 ml). Také bylo zaznamenáno průkazné zvýšení (p < 0,05) průměrného poměru obsahu tuku a bílkoviny v mléce (z 1,12 na 1,20). Při sledování BCS dojnic se po změně krmné techniky prokázalo statisticky významné zvýšení (p < 0,05) průměrného BCS ve stádě (z 3,39 na 3,67). Při snížení množství přiděleného koncentrátu v dojicím robotu bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné (p < 0,001) snížení množství zbytků (z 0,883 kg na 0,203 kg). Zjištěné výsledky dokladují, že změna krmné techniky měla pozitivní vliv na fermentační procesy v bachoru a na vyrovnání výživného stavu stáda.
|
|
| |
|
|
Použití různých typů startérů ve výživě telat
Křivová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv různých typů startérů na množství přijímaného startéru, přírůstky telat českého strakatého skotu, náklady na startér a bachorovou fermentaci v období mléčné výživy. Telata (n = 28) byla ustájena v individuálních boxech a po ukončení kolostrální výživy krmena mléčnou krmnou směsí a startérem. Telata byla rozdělena do čtyř skupin po 7 jedincích podle typu podávaného startéru (A: granulovaný startér s celým ovsem, B: kompletně granulovaný startér, C: startér typu müsli, D: slamnatý startér). Skupiny telat byly vyrovnané podle věku dosaženého na začátku experimentu a zastoupení pohlaví. Experiment trval do věku telat 52 dní. Byla sledována denní spotřeba startéru, hmotnost telat a dvakrát byla odebrána bachorová tekutina. Průměrná spotřeba startérů i přírůstky telat v jednotlivých skupinách byly relativně vyrovnané a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Náklady na reálně spotřebovaný startér byly průkazně nejvyšší u skupiny C. Průměrné pH bachorové tekutiny se u většiny telat pohybovalo pod 6 (s výjimkou telat skupiny C v prvním odběru a ve druhém odběru u telat skupiny D). U většiny telat bylo v bachorové tekutině zjištěno poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (nad 30 % s výjimkou telat skupiny D) a nízké zastoupení kyseliny octové (pod 56 % s výjimkou skupiny D). Na základě výsledků vyšetření bachorové tekutiny v závěru experimentu lze u telat skupiny A, B i C vysledovat tendenci ke vzniku subakutní acidózy bachorového obsahu. U telat skupiny D odpovídaly hodnoty pH i zastoupení kyseliny propionové a octové parametrům bachorové tekutiny zdravých zvířat. Ze zdravotního hlediska se tak pro rozvoj bachorové fermentace bez rizika vzniku acidózy bachorového obsahu jeví jako nejvhodnější startér s podílem štípané slámy.
|
|
|
Vliv startérů na užitkové vlastnosti a celkový stav organismu telat
Aulichová, Tereza
Diplomová práce je zaměřená na porovnání vlivu různých typů startérů na množství přijímaného krmiva, přírůstky telat holštýnského plemene, konverzi krmiva, ekonomiku, bachorovou tekutinu a krevní parametry v období odchovu telat. Po skončení mlezivového období byla telata rozdělena do 3 skupin po 5 jedincích, krmena mléčnou krmnou směsí a různými typy startérových směsí. První skupina měla ČOT – B granulovaný startér (šrotované zgranulované složky), druhá skupina dostávala Premiumstart – müsli a třetí skupina Goldstart – směs granulí, kukuřičných vloček a řezané slámy („slamnatý startér“). V 60ti dnech jim byla odebrána krev a poté byla zabita na jatkách. Po porážce byl telatům odebrán bachor a bachorová tekutina pro následující analýzy. Průměrná spotřeba startéru a konverze krmiva byla průkazně nejvyšší u druhé skupiny. Průměrný denní přírůstek byl v jednotlivých skupinách relativně vyrovnaný. Náklad na kg přírůstku a na reálně spotřebovaný startér byl prokazatelně nejnižší u první skupiny. Průměrné pH bachorové tekutiny bylo průkazně nejnižší u první skupiny (pod 5,5). U všech telat bylo poměrně vysoké zastoupení kyseliny propionové (u první skupiny až o 15 %, u druhé a třetí skupiny o 9 % vyšší) a nízké hladiny kyseliny octové, které byly v jednotlivých skupinách vyrovnané (o 8 % nižší). Nízký počet nálevníků byl zjištěn u všech skupin, ale u třetí skupiny se hladina blížila k referenčním hodnotám dospělého skotu (119 tis/ml). U telat, kterým byl podáván startér Goldstart – sláma se hodnoty bachorové fermentace nejvíce blížily fyziologickému prostředí bachoru. U této skupiny odpovídaly hodnoty pH, počet nálevníků i zastoupení kyseliny octové a propionové. Z hlediska vývoje bachorových papil a objemu bachoru, hodnoty amoniaku, pH, WBC a hladiny ALP se jeví jako nejvhodnější Premiumstart – müsli. Koncentrace WBC byla nejvyšší u telat, kterým byl podáván startér typu müsli. Nejvyšší hladiny glukózy byly pozorovány u telat, kterým byl podáván startér ČOT – B granule. Nejvyšší hladiny ALP byli u skupiny telat, kterým byl podáván startér typu müsli, což lze potvrdit i nejvyššími denními přírůstky u těchto telat. Dosažené výsledky dávají dobrou představu o fungování jednotlivých startérových směsí. Pro praxi bude ovšem nutné experiment ještě zopakovat pro potvrzení některých tvrzení.
|
|
|
Význam mikroorganismů v bachoru přežvýkavců
Roztočilová, Andrea
Bakalářská práce se zabývá významem mikroorganismů v bachoru přežvýkavců. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie trávicího traktu přežvýkavců, činnost bachoru, zastoupení jednotlivých mikroorganismů v něm a hlavní část je věnována jejich významu a působení. V závěru teoretické části se pojednává o významu zkrmování kvasinek, jejich vlivu na zdraví jedince a možnou prevenci metabolických chorob. V rámci praktické části byl proveden pokus. V průběhu našeho pokusu jsme prováděli pravidelné odběry bachorové tekutiny a cílem bylo vyhodnocení vlivu přídavku sorbentu do krmné dávky dojnic na pH bachorové tekutiny a další parametry charakterizující bachorovou fermentaci (obsah TMK, počet nálevníků, koncentrace amoniaku). V provedeném pokusu nebyly zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami dojnic krmených krmnou dávkou bez přídavku kvasinek a s přídavkem kvasinek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.