|
|
Posouzení využitelnosti vybraných listnatých dřev pro výrobu kompozitu na bázi dřeva
Kašpařík, Matěj
Bakalářská práce se zabývá problematikou možností nahrazení smrkového dřeva při výrobě OSB dřevem habru a břízy. Účelem práce je porovnání vybraných fyzikálních a mechanických vlastností OSB desek z těchto dřev s normalizovanými vlastnostmi OSB desek. V první části je uveden vznik, charakteristika a současné využívání OSB desek. Druhá část se zabývá materiálem a metodikou všech provedených zkoušek. U desek byly zjišťovány tyto vlastnosti: vlhkost, mez pevnosti a pružnosti v ohybu, hustotní profil, bobtnání, rozlupčivost a smyková pevnost lepené spáry. Ve třetí části práce jsou uvedeny výsledky zkoušek a jejich porovnávání s normovými požadavky na OSB desky s následnou diskusí a shrnutím.
|
|
|
Struktura porostů pionýrských dřevin a jejich obnova v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník
Haltof, René
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturou porostů pionýrských dřevin a jejich následnou obnovou v přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník, vzniklých sukcesí po alochtonním smrku, konkrétně se nacházející na LS Vítkov a LS Opava (LČR, s. p.). Cílem bylo v zájmové oblasti, ve vybraných porostech, popsat strukturu středně starých porostů s převahou břízy a zaevidovat veškeré dřeviny. U horní etáže (stromy nad 2 m), která je převážně tvořena břízou, změřit tloušťku stromu ve výčetní výšce. Dále pak zjistit jejich pěstební potenciál a vybrat cílové stromy. U cílových stromů zjistit tloušťkový přírůst a také délku a šířku koruny. U stromů pod 2 metry (spodní etáž) změřit jejich výšku a rozlišit je podle původu – přirozená nebo umělá obnova, a dále zhodnotit pěstební potenciál stromů z přirozené a úspěšné umělé obnovy. V souladu s cíli práce byla formulována specifika výchovy využitelná v lesnické praxi.
|
|
|
Zhodnocení stavu a struktury rašeliništního společenstva na lokalitě Malá louka
Keller, Lukáš
Tato práce je zaměřena na průzkum rašeliniště Malá louka v Oderských vrších ve vojenském újezdu Libavá. Na rašeliništi Malá louka v posledních desetiletích probíhal samovolný vývoj. Vytvořilo se zde společenstvo různých věkových stadií s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula). Cílem bylo zachytit současný stav stanoviště, společenstva a jeho struktury a popsat společenstvo na základě zjištěných dendrometrických veličin.
|
|
|
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
|
|
|
Rekonstrukce přípravných porostů břízy bělokoré podsadbami
Souchová, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit odrůstání sazenic buku lesního a jedle bělokoré pod přípravným porostem břízy bělokoré na plochách Deštná Horákova Lhota, Bystřice nad Pernštejnem a Opatovec Kukle. Měření probíhalo na 22 plochách s různou intenzitou uvolnění přípravného porostu. Byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části v předchozím roce, výška nadzemní části současná, roční přírůst, délka bočního přírůstu, šířka koruny, výška nasazení dvojáku či trojáku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka listu či jehlice, průměr kořenového krčku, vícečetný kmínek, přímost kmínku, vícečetný vrchol, vitalita rostliny, poškození okusem terminál, poškození klikorohem. Bylo zjištěno, že na každé variantě podsadba odrůstá jinak. Pod březovými porosty bylo zjištěno, že nejlepšího odrůstání je dosaženo na variantě úzký holý pruh. Naopak nejhoršího odrůstání bylo dosaženo na variantě holina malá.
|
|
|
Vyhodnocení změny struktury a prostorových vztahů dřevinného patra po revitalizaci rašeliniště na lokalitě Malá louka
Keller, Lukáš
Tato práce je zaměřena na průzkum prostorových vztahů vybraných druhů dřevin vyskytujících se na rašeliništi Malá louka a odhadu objemu dřevní biomasy, která vznikla samovolným vývojem za posledních přibližně 60 let až do revitalizačního zásahu v roce 2014. Práce používá data naměřená sestavou Fieldmap, která testuje pro zjištění prostorové závislost výskytu na vzdálenosti od vodní hladiny v horizontálním a vertikálním směru. K analýze prostorových vztahů byla použita knihovna spatstat v prostředí R. Z výsledků plyne, že bříza a olše je četnější v těsné blízkosti jezer a odvodňovacího systému a buk se vyskytuje spíše v sušších partiích lokality. Smrk je k přístupu k vodě indiferentní. Z rekonstrukce objemu dřevní masy vyplývá, že revitalizační zásah byl veden primárně vůči bříze.
|
|
|
Zakládání a obnova lesa podsadbami pod přípravné porosty břízy bělokoré a olše šedé
Brach, Vlastimil
Cílem bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit odrůstání buku lesního (Fagus sylvatica L.) v podsadbách pod přípravnými porosty břízy bělokoré na lesní půdě a olše šedé na zemědělské půdě. Výzkumné plochy se nacházeli na LS LČR Šternberk. Pod přípravným porostem břízy byly vyhodnoceny 4 varianty holosečného charakteru a 3 varianty o zakmenění 1, 0,5 a 0,3. Pod přípravným porostem olše bylo vyhodnoceno 5 variant holosečného charakteru, 3 varianty o zakmenění 1, 0,5, 0,3 a varianta, kde byla odstraněna každá druhá řada. Pro podsadby bylo změřeno a vyhodnoceno 16 parametrů (např. výška rostliny, výškový přírůst, mortalita apod.). Bylo potvrzeno, že s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu vznikají lepší podmínky pro růst podsadeb. Pro plochu břízy byly nejlepší podmínky dva roky po výsadbě zjištěny u varianty se zakmeněním 0,5. Na ploše olše byly zjištěny nejlepší podmínky pro buk na variantě, kde byl odstraněn každý druhý strom v řadě. Horší podmínky pro růst podsadeb byly zjištěny na prvcích holosečného charakteru.
|
|
|
The reaction of phytophagous on differenced manganese content in the diet
Martinek, Petr
The rapid adaptation of insect species on environment changes can represent a significant advantage for their development and consequently a great negative effect for the stability of forest ecosystems. Larval individuals of Cabera pusaria and Lymantria dispar and adults of Melolontha hippocastani and Phillobius arborator is in general widely expanded species of herbivorous insects in European regions and with them are connected huge economic and ecological losses. The composition of food (biogenic elements, trace elements, heavy metals, proteins, carbohydrates etc.) is the main parameter of food quality. Laboratory experiment with natural diet (assimilation apparatus of Quercus petraea and Betula pendula) in control conditions (temperature, humidity, and light) were used for determination of insects’ reactions to increased concentration of manganese in the diet. Food was contaminated by soaking in solutions of MnCl2.4H2O with graded manganese concentrations. On the base of experiment design and character of reared experimental species we determined the food consumption, the activity period of adults, the mortality of larvae, the quantity of eggs laying, the dry mass and live weight of experimental individuals, concentrations of manganese in unconsumed food, excrement and lyophilized bodies, larval and pupal exuviae. Mentioned parameters were observed for determination of reactions of experimental insect species on changed food quality via the presence of high manganese contents. The results showed, that the reactions of individual experimental animals were very different. We observed the negative reaction to high manganese content in the diet of L. dispar larvae with the tendency of its compensation (the increasing food consumption rate and prolongation of development). Caterpillars of C. pusaria were very sensitive to changed food quality and therefore we observed high mortality. On the other side, the high manganese content in the diet of P. arborator in the laboratory conditions influenced neither their food intake nor their mortality. For individuals of M. hippocastani very high content of manganese in the diet significantly influenced the food consumption and thereby their development(distortion of copulation and consequent eggs laying). We observed the repellent effect of high levels of manganese in the diet. In all cases, the elimination mechanisms of surplus manganese in the diet were observed. Individuals in experiments exuded manganese through the digestive system into excrements and by incorporation of it into unspecified parts of their adult body without direct physiology activity or in exuviae of caterpillars.
|
|
|
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
|
|
|
Zhodnocení stavu a struktury rašeliništního společenstva na lokalitě Malá louka
Keller, Lukáš
Tato práce je zaměřena na průzkum rašeliniště Malá louka v Oderských vrších ve vojenském újezdu Libavá. Na rašeliništi Malá louka v posledních desetiletích probíhal samovolný vývoj. Vytvořilo se zde společenstvo různých věkových stadií s dominantní břízou bělokorou (Betula pendula). Cílem bylo zachytit současný stav stanoviště, společenstva a jeho struktury a popsat společenstvo na základě zjištěných dendrometrických veličin.
|
host ::
RSS.