|
|
Rozhodování za rizika, sázky
Herold, Martin ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Pěkná, Martina (oponent)
! ! Objem prosázených peněz na českém trhu již překročil hranici sta miliard korun a stále se zvyšuje a i proto poptávka po znalosti chování hráčů roste. Tato práce si v klade za cíl studovat rozhodování za rizika v prostředí hazardních her a sázek, snaží se osvětlit nesrovnalosti předpokladu spotřebitele averzního k riziku, který je zároveň sázejícím. Pokládá si otázky proč jsou lidé ochotni účastnit se hry s negativní očekávanou hodnotou, co je jejich skutečnou motivací pro hazardní hry. Jaké jevy determinují jejich náhled na sázkovou příležitost a jak se s nimi vyrovnávají teoretické modely. Teoretická část přibližuje známé modely z teorie rozhodování za rizika a kriticky hodnotí jejich schopnost věrně zachycovat realitu. Postupně je definován model očekávané hodnoty, model očekávaného užitku a prospektová teorie včetně zákadních pojmů. V druhé části uvedeme socioekonomické determinanty chování hráčů, které fakticky stojí za variacemi teorie očekávaného užitku. V závěrečné části se autor snaží demonstrovat poznatky a možná vylepšení na modelu prospektové teorie. I když jednoznačné závěry nebyly dosaženy, práce poskytuje komplexní náhled na teorii užitku a rozhodování za rizika v prostředí sázek.
|
|
|
Risk appetite estimation on financial markets
Fidler, Vojtěch ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
Tato práce se zabývá rolí sklonu k riziku na finančních trzích. V teoretické části autor popisuje pochopení tohoto pojmu, poukazuje na známé metody a roli behaviorální ekonomie v řešení tohoto problému. V praktické části jsou potom vytvořeny modely vysvětlující vliv vybraných indexů na swapy úvěrového selhání (CDS), které nahrazují měřítko rizika země pro jednotlivé rozvinuté a rozvíjející se trhy. Světově je zjištěn silný společný komponent, který je možno vysvětlit vybranými indexy. Je také pozorováno, že v případě rozvíjejích se trhů může GRAI indikátor hrát roli, avšak pro rozvinuté trhy tato vlastnost chybí. Grangerova kauzalita nepotvrzuje vztah vysvětlující funkce GRAI směrem k rizikovosti daných zemí.
|
|
|
Sázení na loterie a sportovní události z pohledu behaviorální ekonomie
Mikulka, Jakub ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; van Koten, Silvester (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi náladou a chováním klientů sázkové kanceláře s využitím dat poskytnutých společností Chance a.s., která působí v České Republice. Jsou použity tři druhy proměnných pro odhad nálady: počasí, sportovní úspěchy a výsledky voleb. Výsledky této práce ukazují, že existuje významný vliv proměnných souvisejících s počasím na denní obrat sázkové kanceláře a zdá se, že vliv sportu také hraje roli. Naopak vliv voleb se nepodařilo prokázat. Z výsledků vyplývá, že lepší nálada odrazuje klienty od sázení jak na sportovní události, tak v loterii. Tento efekt je konzistentní se zvýšením averze k riziku vlivem zlepšení nálady i s vyčerpáním společného kognitivního zdroje způsobeném aktivními pokusy regulovat náladu zhoršenou vlivem špatného počasí. Navíc tato práce poskytuje evidenci, že likvidní omezení ovlivňuje klienty sázkové kanceláře, což vyvrací teorii permanentního důchodu.
|
|
|
Jak moc se bojíme ztráty? Analýza averze k riziku
Vokounová, Tereza ; Dlouhá, Zuzana (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Celá práce je zaměřena na průzkum toho, jak se jedinci rozhodují v podmínkách rizika a nejistoty. V první části je popsáno několik ekonomických teorií, kterými může být lidské jednání vysvětleno. Práce poukazuje na fakt, že metoda maximalizace očekávaného užitku nedokáže vysvětlit některé způsoby lidského rozhodování (např. Allaisovy paradoxy nebo čtyřdílné chování) a pro vysvětlení těchto jevů je vhodnější prospektová teorie nebo kumulativní prospektová teorie. V druhé části práce, za pomoci výsledků z dotazníkového šetření, zkoumám samotnou averzi k riziku v různých situacích (ochota riskovat obecně, při řízení, ve finančních záležitostech, při sportu a volném čase, v kariéře a v otázce zdraví) na základě různých faktorů. Statisticky významným faktorem ve všech situacích je pohlaví, kdy ženy prokazují vyšší averzi k riziku ve srovnání s muži. Věk je významným faktorem pouze u ochoty podstupovat riziko obecně a při řízení. Zatímco u ochoty podstupovat riziko obecně je pozitivní vztah mezi věkem a averzí k riziku, u řízení je tomu přesně naopak. Výše vzdělání ovlivňuje averzi vůči riziku hned ve třech situacích -- u rizika obecně (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku), při sportu (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku) a v otázkách zdraví (s vyšším vzděláním klesá averze vůči riziku). U zdraví jsou lidé studující nebo pracující v oboru stavebnictví více riziko-averzní oproti lidem studujícím nebo pracujícím v oboru ekonomie/finance. Při řízení jsou jedinci studující nebo pracující v oboru právo více riziko-averzní než studenti nebo pracující v oboru ekonomie/finance. Dalším významným faktorem je to, zda člověk pracuje ve veřejném nebo soukromém sektoru. Při řízení, ve finančních záležitostech, v kariéře a v otázkách zdraví jsou lidé pracující ve veřejném sektoru více riziko-averzní oproti studentům i oproti lidem pracujícím v soukromém sektoru. Ochota podstupovat riziko obecně je ovlivňována i výší průměrného měsíčního příjmu - s rostoucím průměrným měsíčním příjmem roste i ochota podstupovat riziko (klesá averze k riziku). Ochota podstupovat riziko obecně, ve finančních záležitostech a v kariéře je vyšší u lidí, kteří investují. Sportovci jsou ochotni riskovat více obecně, při řízení, při sportu a u kariéry. Jedinci, kteří podnikají, jsou ochotni riskovat více v zaměstnání a kariéře.
|
|
|
Measurement of the aversion towards risk through the use of the game „Ber nebo neber“
Krkošková, Magdalena ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá rozhodovací proces účastníků televizní soutěže "Ber nebo neber". Tento proces k dosažení rozhodnutí nevyžaduje žádné specifické dovednosti nebo znalosti a je založen na širokém spektru možných výher a rozhodnutích, zda-li pokračovat ve hře či ze hry odejít odmítnutím či přijetím bankéřovy nabídky. Je možné určit přístup hráčů k riziku. Z panelových dat získaných z jednotlivých skutečně odehraných dílu televizní soutěže lze zjistit, jestli je hráč averzní k riziku, nebo naopak riziko vyhledávající. Vzorek dat obsahuje celkem 28 dílů, kdy v každém z nich vystupuje jeden finalista. 23 dílů bylo získáno přímo z TV Prima a zbylých 5 pochází ze soukromého zdroje, všechny vysílány mezi lety 2007 a 2008. Uvažuji zde dva typy chování hráčů, hráče hyperopického a hráče myopického a nacházím průměrný Arrow-Pratt koeficient relativní averze k riziku (RRA). Také volím různé hladiny bohatství a na obecně vychází RRA nižší pro hyperopického hráče. Rozdíly v RRA mohou být nejlépe vysvětleny pomocí proměnné předešlých ztrát, která vyjadřuje předešlý průběh hry soutěžícího.
|
host ::
RSS.