Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
3D analýza rychlých opakovaných pohybů při spasticitě
Hradecká, Marie ; Hojková, Klára (vedoucí práce) ; Honzátková, Lenka (oponent)
Spasticita je projevem poruchy centrálního motoneuronu, příčinou poruchy může být například trauma, ischemie, hemoragie, zánět či nádor. I v současné době je těžké definovat patofyziologické mechanizmy spasticity, a stejně tak i stanovit léčbu. Cílem této práce bylo ověření bezprostředního a dlouhodobého efektu cvičení rychlých opakovaných pohybů na délku kroku u postižené dolní končetiny při spastické paréze. Teoretická část se věnuje shrnutí poznatků o syndromu centrálního motoneuronu, vyšetření a jeho léčbě. Praktická část zahrnuje vyšetření a zhodnocení efektu cvičení rychlých opakovaných pohybů pomocí 3D kinematické analýzy a dotazníku.
Vliv autoterapie Dynamické neuromuskulární stabilizace na funkční vady nohy
Vojtěchovská, Karolína ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce byla zaměřena na prokázání vlivu autoterapie Dynamické neuromuskulární stabilizace na funkční vady nohy v porovnání s autoterapií dle analytického přístupu. V rámci teoretické části byly shrnuty poznatky ohledně kineziologie nohy a chůze, vývojové kineziologie jakožto stěžejního období pro rozvoj chůze a formaci nohy, vztahu nohy a postury a funkční vady nohy. METODIKA: V této práci bylo 26 probandů ve věku 20-26 let rozděleno do dvou skupin, a to do skupiny s názvem DNS a skupiny Analytik. Názvy skupin byly zvoleny dle druhu autoterapie. Na počátku této práce proběhlo vstupní měření, kde byli probandi v obou skupinách změřeni pomocí plošiny Physionesnig ve vybraných pěti testech. Těmito testy jsou: Static analysis, Unilateral Stance, Sit-to-stand, Weight bearing squat, Dynamic analysis. Jednotliví probandi byli po iniciálním měření pomocí plošiny Physiosensing instruováni a zaučeni fyzioterapeutkou do autoterapie ohledně dané cvičební sestavy. Po 6týdenní auoterapii proběhlo druhé měření. Naměřená data byla statisticky zpracována pomocí programu Jamovi, verze 2.3.26.0. VÝSLEDKY: Z hlavních výsledků práce vyplývá, že ani u jedné skupiny nedošlo po 6týdenní autoterapii ke zlepšení ve více jak polovině měřených parametrů, jak jsme předpokládali. I přesto docházíme k významným výsledkům....
Kompenzační cvičení u jednostranně zaměřených profesí. Podtitul: Zdravotník patolog.
Řiháková, Matylda ; Marečková, Soňa (vedoucí práce) ; Plevová, Kristýna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Matylda Řiháková Vedoucí práce: Mgr. Soňa Marečková Oponent práce: Název bakalářské práce: Kompenzační cvičení u jednostranně zaměřených profesí Podtitul: Zdravotník patolog Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce pojednává o možnosti aplikace autoterapie u vybrané skupiny pracovníků, jejichž práce je prováděna ve vynucených pozicích. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je detailněji probrána problematika patologie páteře včetně anatomie, kineziologie a ergonomie práce vsedě a vestoje. Jsou zde též uvedeny základní charakteristiky terapeutických metod, z nichž je čerpáno v praktické části. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky zastupující kategorii zdravotníků patologů, pro které byl podle zjištěných informací zhotoven cvičební plán. Po dvouměsíční terapeutické intervenci došlo ke zhodnocení aplikovatelnosti tohoto typu terapie na daný okruh pracovníků. Cílem bakalářské práce je vytvoření edukačního materiálu k využití v rámci prevence či ke kompenzaci již vzniklých zdravotních potíží u dané skupiny zdravotníků v důsledku pracovní zátěže. Zároveň bude vytvořený materiál publikován ve fakultním bulletinu. Klíčová slova: kompenzační cvičení, pracovní zátěž, prevence, zdravotník, autoterapie
Autoportrét a sebereflexe. Autopotrét jako artefiletický prostředek v pedagogické praxi
Šuková, Petra ; Čech, Viktor (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je zkoumání autoportrétů z hlediska vyjádření sebereflexe role ve společnosti. Pohled do dějin umění a geneze postavení umělců, která se promítala do portrétování sebe samých. Srovnání se současným chápáním umělcovy role v dnešním světě. Vliv rozvoje psychologie osobnosti na sebereflexi ve vlastní tvorbě. Aplikace autoportrétu jako artefiletického prostředku v pedagogické praxi.
Kompenzační cvičení u jednostranně zaměřených profesí. Podtitul: Zdravotník patolog.
Řiháková, Matylda ; Marečková, Soňa (vedoucí práce) ; Plevová, Kristýna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Matylda Řiháková Vedoucí práce: Mgr. Soňa Marečková Oponent práce: Název bakalářské práce: Kompenzační cvičení u jednostranně zaměřených profesí Podtitul: Zdravotník patolog Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce pojednává o možnosti aplikace autoterapie u vybrané skupiny pracovníků, jejichž práce je prováděna ve vynucených pozicích. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je detailněji probrána problematika patologie páteře včetně anatomie, kineziologie a ergonomie práce vsedě a vestoje. Jsou zde též uvedeny základní charakteristiky terapeutických metod, z nichž je čerpáno v praktické části. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky zastupující kategorii zdravotníků patologů, pro které byl podle zjištěných informací zhotoven cvičební plán. Po dvouměsíční terapeutické intervenci došlo ke zhodnocení aplikovatelnosti tohoto typu terapie na daný okruh pracovníků. Cílem bakalářské práce je vytvoření edukačního materiálu k využití v rámci prevence či ke kompenzaci již vzniklých zdravotních potíží u dané skupiny zdravotníků v důsledku pracovní zátěže. Zároveň bude vytvořený materiál publikován ve fakultním bulletinu. Klíčová slova: kompenzační cvičení, pracovní zátěž, prevence, zdravotník, autoterapie
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Myasthenia gravis. Podtitul: Diagnostika a terapie
Vítková, Michaela ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Konopáčová, Eva (oponent)
bakalářské práce Jméno: Michaela Vítková Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček Oponent práce: Název bakalářské práce: Možnosti fyzioterapie u pacientů s Myasthenia gravis. Diagnostika a terapie Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce pojednává o možnostech fyzioterapie u pacientů s neurologickým onemocněním Myasthenia gravis. Vhodně zvolená fyzioterapeutická intervence může být důležitou součástí komplexní péče o myastenické pacienty. V teoretické části je popsána charakteristika nemoci (klinický obraz, imunopatogeneze, diagnostika, léčba) a vybrané fyzioterapeutické metody, které by bylo možné využít u pacientů s Myasthenia gravis. Praktická část práce obsahuje kazuistiky dvou vybraných pacientek. Cílem praktické části bylo ověřit, jaké fyzioterapeutické metody či jejich prvky jsou vhodné pro práci s myastenickými pacienty, a zda pravidelná pohybová aktivita přispívá ke zlepšení zdravotního stavu pacientů. Terapie byly rozděleny do dvou bloků, přičemž jeden blok trval 14 dní. Pro porovnání výsledků před terapií a po terapii byly zvoleny standardizované testovací škály, které jsou popsány v teoretické části práce. Výsledky prokázaly zlepšení v několika měřených parametrech.
Autoportrét a sebereflexe. Autopotrét jako artefiletický prostředek v pedagogické praxi
Šuková, Petra ; Čech, Viktor (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je zkoumání autoportrétů z hlediska vyjádření sebereflexe role ve společnosti. Pohled do dějin umění a geneze postavení umělců, která se promítala do portrétování sebe samých. Srovnání se současným chápáním umělcovy role v dnešním světě. Vliv rozvoje psychologie osobnosti na sebereflexi ve vlastní tvorbě. Aplikace autoportrétu jako artefiletického prostředku v pedagogické praxi.
Intervenovaná autoterapie u pacientů s revmatoidní artritidou
HEJNOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou revmatoidní artritidy a její autoterapií. Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující synoviální výstelku kloubů, burz a šlach s výskytem mnohých extraartikulárních příznaků. Cílem práce je vyhledat adekvátní možnosti fyzioterapie a navrhnout cvičební jednotku na jejímž základě vznikne edukační materiál pro autoterapii u pacientů s revmatoidní artritidou. V teoretické části jsem se zabývala anatomií kloubu, pojmem revmatologie a definováním revmatoidní artritidy. Současným stavem, etiopatogenezí, diagnostikou, klinickým obrazem, prognózou a konečně léčbou a terapií tohoto onemocnění. Do výzkumné části jsem zahrnula cíle práce, výzkumné otázky, metodiku a výsledky. Ke zpracování dané problematiky bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, za pomoci kazuistik s pěti pacientkami, u nichž bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření, které obsahovalo odběr osobních dat a anamnézy, kineziologický rozbor, Barthel Index Test a Four Step Square Test. Součástí vstupního vyšetření byl navíc podpis Informovaného souhlasu, plantogram a fotodokumentace rukou a nohou. Na základě vyšetření byl stanoven krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie byla u všech pacientek účinná. Pravidelnou intervenovanou autoterapií došlo ke zmírnění bolesti a ztuhlosti kloubů, ke zvýšení hybnosti především páteře a horních končetin a dále ke zkvalitnění funkce horních končetin a funkce nohy. Výsledky výzkumu poukazují na to, že metody fyzioterapie byly zvoleny adekvátně, jelikož efekt terapie je pozitivní. Tato práce a na jejím základě vzniklý edukační materiál může posloužit samotným pacientům s revmatoidní artritidou, ale i pacientům s jinými typy onemocnění pohybového aparátu. Dále pak fyzioterapeutům v praxi při fyzioterapii individuální nebo skupinové nebo ostatním jedincům při pohybové péči o jejich klouby a pohybový aparát.
Problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu
KADERA, Jan
Tématem této bakalářské práce je problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu. Správná instruktáž je jedním ze základních elementů pro správné pochopení, ale hlavně pro provádění cviků. V případě nesprávného provedení cviků může naopak dojít ke zhoršení stavu pacienta, čehož se musíme vyvarovat. V teoretické části jsou popsány jednotlivé anatomické struktury axiálního systému, kam patří obratle, jejich vzájemná spojení a samozřejmě i svalová komponenta páteře, která se nezbytnou měrou podílí jak na statické, tak i na dynamické stabilitě potřebné pro veškerý pohyb. Dále pak jsou zde uvedena nejčastější degenerativní onemocnění páteře a možnosti jejich diagnostiky. V další části práce jsou popsány různé druhy léčby. Hlavní léčbou degenerativních onemocnění páteře je konzervativní léčba zahrnující především různé postupy a koncepty v oblasti fyzioterapie. V případě, že je tato léčba neúspěšná, nastupuje léčba chirurgická, u níž ale není předem zaručen 100% výsledek. Pak hovoříme o tzv. failed back surgery syndromu. Na vzniku tohoto syndromu se podílí mnoho faktorů, a proto léčba není jednoznačně definovaná. Hlavním cílem praktické části je kromě terapie zhodnocení efektivnosti různých způsobů instruktáže pacientů, neboť je mnoho postupů, jak lze pacienty instruovat pro domácí cvičení. Pro svou práci jsem si zvolil tři možnosti, a to slovní instruktáž, instruktáž pomocí obrázků a instruktáž pomocí videa. K dosažení cíle byla použita kvalitativní metoda sběru dat. Vzorová skupina se skládá ze tří pacientů s degenerativním onemocněním páteře. V praktické části se na základě vstupního kineziologického vyšetření kromě terapie zabývám instruktáží pacientů pro autoterapii a hodnotím její efektivnost. Každý pacient byl v průběhu terapie seznámen s několika možnostmi instruktáže, podle kterých měl následně cvičit v domácím prostředí. Během první návštěvy byl proveden vstupní kineziologický rozbor. Při druhé návštěvě proběhla terapie a ústní instruktáž pacienta s ukázkou cviků. Instruktáž a cviky u třetí terapie zůstaly stejné. Čtvrtá terapie byla zakončena instruktáží pro autoterapii pomocí obrázků a to samé zůstalo i při páté terapii. Šestá a sedmá terapie obsahovala instruktáž na videu. Na konci každého sezení předvedl pacient mnou zadané cviky. Současně probíhala jejich korekce. Při závěrečné terapii byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byla zhodnocena celková úspěšnost terapie. Současně byl s každým pacientem veden nestrukturovaný rozhovor, ve kterém vyjádřil svůj subjektivní názor na provedenou terapii a způsoby instruktáže. Všichni pacienti v rozhovoru uvádějí, že jim nejvíce vyhovovala instruktáž pomocí videa. Jako hlavní důvod uvádějí její jednoduchost a srozumitelnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.