|
| |
|
|
Suicidium v penitenciární praxi
Dohnal, Petr ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
This rigorous work deals with important phenomenon which is known by humankind from time out of mind. It is the phenomenon of suicide, intensified in this case by the fact that it happens behind bars among convicted people who are imprisoned or held in custody. These people find themselves in completely different living conditions than they were used to. Hardly anybody can put up with it completely and that is the reason why frustration occurs which leads to aggression, apathy and others. In critical situations it can lead to self-harming, attempted suicide or even successful suicide. The aim of this rigorous work is thus explanation of causes of suicidal acting of accused and imprisoned people. The work deals with complex view of suicide rate among Czech convicts in the Czech prison system. It is focused on basic terms of suicide, its solutions, theory of aggression and own issues of suicide in penitentiary practice. Basic fundaments of this rigorous work are epistemological solutions arranged as follows: terminological, philosophical, religious, historical and psychological. It continues in theory of aggression finished by automutilation. The core of the work lies in the analysis of suicidal behavior of convicted people in penitentiary practice and their comparison from 2012 to 2015, except for...
|
|
|
Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu
Dobiášovský, Jan ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu" pojednává o způsobu vybavování specifických vzpomínek z autobiografické paměti u osob se suicidálním pokusem v anamnéze. Teoretická část diplomové práce vymezuje základní pojmy spojené s autobiografickou pamětí, představuje její strukturu, roli v životě a popisuje vztah autobiografické paměti k emocím, depresi a self. Druhá část představuje základní pojmy suicidálního chování, popisuje vybrané teorie a modely vzniku, metody a následky, vyhodnocení a prevenci suicidálního chování a představuje nejčastější mýty o sebevraždě. Empirická část ověřuje schopnost vybavit si konkrétní vzpomínku z autobiografické paměti, latenci při produkování vzpomínek a jejich zobecňování. Empirická část využívá Testu autobiografické paměti (AMT), Beckovu sebeposuzovací škálu depresivity pro dospělé (BDI - II), Suicide Behavior Questionnaire - Revised (SBQ-R) a dotazník Strategie zvládání stresu (SVF 78). Výzkumný vzorek tvoří 40 účastníků (20 osob po suicidálním pokusu, 20 lidí bez pokusu). Výsledky potvrdily, že lidé po suicidálním pokusu vykazují vyšší latenci při produkování specifických autobiografických vzpomínek, produkují méně specifických autobiografických vzpomínek a vykazují nižší konkrétnost autobiografických vzpomínek u pozitivně...
|
|
| |
|
|
Analýza sebevražedného jednání realizovaného užitím střelné zbraně na území České republiky v období let 2004 až 2008 s ohledem na vybrané demografické charakteristiky.
BAMBAS, Vladislav
Bakalářská práce se zabývá tématem dokonaných sebevražd spáchaných střelnou zbraní v období let 2004 až 2008. Prvá část shrnuje dosavadní poznání, popisuje definice sebevražd, krátce představuje historii sebevražednosti, motivaci a způsoby provedení sebevražd. Blíže se věnuje sebevraždě zastřelením. Druhá část je věnována realizovanému výzkumu, zabývá se analýzou současného stavu dokonaných sebevražd zastřelením. Cílem bylo zjistit, zda dochází k nárůstu sebevražd zastřelením. Byla provedena analýza sebevražedného jednání osob v letech 2004 až 2008 podle věku, pohlaví, motivu spáchání, příslušnosti k sociální skupině, vzdělání a způsobu držení střelné zbraně. Cílem bylo ověřit, zda policejní evidence sebevražd je dostačující vzhledem k důvodům pro její zavedení. K výzkumným cílům byla použita metoda sekundární analýzy dat, výchozí data byla získána z interních databází Policie ČR. Analýzou dat bylo zjištěno, že k nárůstu sebevražd zastřelením nedošlo, více sebevražd zastřelením páchají muži než ženy, ve většině případů je k sebevraždě užita legálně držená střelná zbraň. Sebevraždy střelnou zbraní realizují častěji lidé ve věku dospělosti a senioři, adolescenti minimálně. U největší skupiny sebevrahů motiv jednání nebyl zjištěn, zjištěným nejčastějším motivem je fyzická nemoc. Nejvíce ohroženou sociální skupinou jsou lidé bez pracovního poměru a nejvíce sebevražd páchají osoby se středoškolským vzděláním. Policejní evidenci sebevražd využívá odbor prevence MV ČR, pro analytickou, statistickou a kontrolní činnost, sledované ukazovatele jsou dostačující.
|
host ::
RSS.