|
|
Chování atrazinu za denitrifikačních podmínek
Pániková, Kristína
Atrazin patří mezi nejvíce perzistentní pesticidy, má negativní vliv na životní prostředí a lidský organizmus. Tato látka je častým kontaminantem podzemních vod, ve kterých převládají ideální podmínky pro denitrifikační proces. Pomocí metodiky dlouhodobého testu byl zkoumán atrazin za denitrifikačních podmínek, vliv na samotný proces denitrifikace a jeho transformační chování. Po 28 dnech byl pozorován jako dominantní proces adsorpce na topolové hobliny, 30,6 %. Byl zjištěn biotický úbytek 9,8 % a při koncentraci 0,1 mg/l atrazin významně neovlivnil denitrifikační proces. Stimulace dosáhla hodnoty 6,9 %.
|
|
|
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
|
|
|
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
|
|
|
Zavedení metody na stanovení vybraných triazinových pesticidů ve vodě metodou GC-MS/MS
OPEKAR, Jan
Tato bakalářská práce se týká stanovení triazinových pesticidů ve vodě pomocí metody GC-MS/MS. Nejprve byla provedena optimalizace analytické metody. Následující parametry byly vybrány k optimalizaci: průtok nosného plynu, teplotní gradient, výběr SRM přechodů a kolizní energie SRM přechodů. Poté byly optimalizovány některé extrakční parametry, konkrétně doba sušení SPE kolonek, výběr elučního rozpouštědla, pH vzorku a objem vzorku. Nakonec byla metoda úspěšně zvalidována a byla použita na reálný vzorek.
|
|
| |
host ::
RSS.