Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500
FIALOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Symbolika stromu v profánní architektuře kolem roku 1500 vychází z bakalářské práce Terezy Fialové, v níž se zabývala prostorem tzv. stromové síně na zámku v Bechyni, se zaměřením na unikátně pojatou naturalistickou výzdobu. Diplomová práce v tomto ohledu na předešlý výzkum navazuje, přičemž se podrobněji zaměřuje na fenomén astwerku a snaží se osvětlit určitou zálibu v jinakosti, kterou vyvolává. Důkladně se věnuje otázce symboliky stromu a výskytu vegetabilních forem v profánní architektuře. S tím souvisí i samotný prostor a funkce bechyňské síně, který v úplném závěru autorka osvětluje. Značná část práce se soustředí na zkoumání souvislostí mezi rostlinnými formami a klasickými architektonickými traktáty. Práci uzavírá podrobný výčet památek středoevropské architektury kolem roku 1500, ve kterých byl uplatněn naturalisticky ztvárněný strom s osekanými větvemi v různých podobách.
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech.
Škrancová, Markéta ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Astwerk jako pozdně gotický přírodní dekor v Českých zemích v mezinárodních souvislostech Abstrakt Práce představuje uvedení do problematiky přírodního dekoru a užití motivu osekaných větví / astwerku v Čechách. Středem zájmu je užití v oblasti kamenosochařství. Bude objasněna výchozí oblast užití dekoru astwerku, cesta do Českých zemí a na Moravu, následně vývoj a ústup v souvislosti s renesancí. Práce bude po kritickém zhodnocení literatury uvedena kapitolou věnovanou kulturně-historickým souvislostem. Zde bude představena situace v Českých zemích po husitských válkách, kdy je za nejistých náboženských okolností zvolen českým králem Vladislav Jagellonský v Kutné Hoře a začíná tak nové období znovu rozkvětu země. Zmíněn bude i jeho reprezentační program v návaznosti na Karla IV. Zanedlouho se Vladislav Jagellonský stává i králem uherským a novým sídlem se stává Budín. Nutno podotknout charakter vlivu této změny. Především je myšleno nenarušení umělecké produkce a pozdější inspirace ranou renesanční formou. Podkapitolu tak tvoří dvorské umění především za Vladislava Jagellonského. Zde budou představeny nejpřednější díla a jejich autoři včetně B. Rieda. V těchto souvislostech bude jistě na místě zmínit i dobovou situaci ve smyslu snahy vyrovnat se královskému dvoru. Představeny budou i umělecká centra jako...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.