|
|
Vliv melatoninu na rytmické uvolňování ATP z organotypických kultur SCN potkana
Dvořáková, Barbora ; Svobodová, Irena (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Rytmus v akumulaci extracelulárního ATP je jeden z projevů cirkadiánní rytmicity, kterou se řídí fyziologické funkce napříč živočišnou říší. Probíhá v suprachiasmatickém jádře hypotalamu (SCN), které představuje centrum cirkadiánních hodin a závisí na něm rytmicita celého organismu. V této diplomové práci byl studován ATP rytmus v organotypické kultuře a účinek melatoninu, hormonu, jehož syntéza je řízena aktivitou jádra a který je zde schopen zpětnovazebně ovlivnit aktivitu buněk. Ukázalo se, že pod vlivem kontinuální přítomnosti melatoninu je výlev ATP do extracelulárního prostoru statisticky významně snížen, a že velikost této inhibice závisí s přímou úměrou na dávce aplikovaného melatoninu v rozmezí 0,1-10 nM. V případě jednorázové aplikace melatoninu v 16:00 dochází ke zpoždění fáze ATP, nicméně bez výrazného snížení celkového výlevu ATP. Bylo také ukázáno, že pod vlivem tetrodotoxinu, který inhibuje elektrickou aktivitu neuronů, je ATP rytmus inhibován i desynchronizován zároveň, což ukazuje na roli neuronů v regulaci výlevu ATP. Tyto výsledky ukazují, že melatonin je schopen vyvolat zpoždění fáze ATP rytmu v SCN, snížit množství akumulovaného ATP, dále že účinek melatoninu je pravděpodobně zprostředkován specifickými melatoninovými receptory, a že ATP rytmus je pravděpodobně výsledkem...
|
|
|
Vliv melatoninu na rytmické uvolňování ATP z organotypických kultur SCN potkana
Dvořáková, Barbora ; Svobodová, Irena (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Rytmus v akumulaci extracelulárního ATP je jeden z projevů cirkadiánní rytmicity, kterou se řídí fyziologické funkce napříč živočišnou říší. Probíhá v suprachiasmatickém jádře hypotalamu (SCN), které představuje centrum cirkadiánních hodin a závisí na něm rytmicita celého organismu. V této diplomové práci byl studován ATP rytmus v organotypické kultuře a účinek melatoninu, hormonu, jehož syntéza je řízena aktivitou jádra a který je zde schopen zpětnovazebně ovlivnit aktivitu buněk. Ukázalo se, že pod vlivem kontinuální přítomnosti melatoninu je výlev ATP do extracelulárního prostoru statisticky významně snížen, a že velikost této inhibice závisí s přímou úměrou na dávce aplikovaného melatoninu v rozmezí 0,1-10 nM. V případě jednorázové aplikace melatoninu v 16:00 dochází ke zpoždění fáze ATP, nicméně bez výrazného snížení celkového výlevu ATP. Bylo také ukázáno, že pod vlivem tetrodotoxinu, který inhibuje elektrickou aktivitu neuronů, je ATP rytmus inhibován i desynchronizován zároveň, což ukazuje na roli neuronů v regulaci výlevu ATP. Tyto výsledky ukazují, že melatonin je schopen vyvolat zpoždění fáze ATP rytmu v SCN, snížit množství akumulovaného ATP, dále že účinek melatoninu je pravděpodobně zprostředkován specifickými melatoninovými receptory, a že ATP rytmus je pravděpodobně výsledkem...
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
| |
host ::
RSS.