Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Wilhelm von Bode and the International Art Market: the Unpublished Correspondence with Rudolphe Kann and Joseph Duveen
Watrelot, Michaela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Winter, Petra (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Wilhelm von Bode a medzinárodný trh s umením: nepublikovaná korešpondencia s Rudolphom Kann a Josephom Duveenom. Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá problematikou Európskeho a Amerického medzinárodného trhu s umením a ich vzájomných vplyvov na prelome 19.a 20. storočia, prezentovaných z pohľadu Wilhelma von Bodeho, svetovo uznávaného znalca umenia a vtedajšieho riaditeľa Berlínskych múzeí a to primárne skrze optiku jeho vzťahu so súkromným zberateľom Rudolphom Kannom a dílerom Josephom Duveenom. Svojho času bola zbierka Rudolpha Kanna jednou z najvýznamnejších súkromných zbierok v Európe avšak nikdy jej nebola venovaná v odborných kruhoch systematická pozornosť. Predkladaná práca preto predstavuje najkomplexnejšiu snahu o rekonštrukciu zbierky od čias vydania Bodeho katalógu z roku 1907. Wilhelm Bode sa aktívne podieľal na jej budovaní, o čom svedčí aj veľké množstvo doposiaľ nepublikovanej korešpondencie medzi Bodem a Kannom, ktorá tvorila základ odborného výskumu k predkladanej práci. Keď díler Joseph Duveen v lete roku 1907 kúpil celú zbierku tohto popredného parížskeho zberateľa a následne takmer všetky diela predal do Ameriky, otázky konkurencieschopnosti Európskych zberateľov a verejných inštitúcií boli stále naliehavejšie. Na príklade osudu vybraných diel sa podarilo objasniť ako boli...
Wilhelm von Bode and the International Art Market: the Unpublished Correspondence with Rudolphe Kann and Joseph Duveen
Watrelot, Michaela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Winter, Petra (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Wilhelm von Bode a medzinárodný trh s umením: nepublikovaná korešpondencia s Rudolphom Kann a Josephom Duveenom. Predkladaná dizertačná práca sa zaoberá problematikou Európskeho a Amerického medzinárodného trhu s umením a ich vzájomných vplyvov na prelome 19.a 20. storočia, prezentovaných z pohľadu Wilhelma von Bodeho, svetovo uznávaného znalca umenia a vtedajšieho riaditeľa Berlínskych múzeí a to primárne skrze optiku jeho vzťahu so súkromným zberateľom Rudolphom Kannom a dílerom Josephom Duveenom. Svojho času bola zbierka Rudolpha Kanna jednou z najvýznamnejších súkromných zbierok v Európe avšak nikdy jej nebola venovaná v odborných kruhoch systematická pozornosť. Predkladaná práca preto predstavuje najkomplexnejšiu snahu o rekonštrukciu zbierky od čias vydania Bodeho katalógu z roku 1907. Wilhelm Bode sa aktívne podieľal na jej budovaní, o čom svedčí aj veľké množstvo doposiaľ nepublikovanej korešpondencie medzi Bodem a Kannom, ktorá tvorila základ odborného výskumu k predkladanej práci. Keď díler Joseph Duveen v lete roku 1907 kúpil celú zbierku tohto popredného parížskeho zberateľa a následne takmer všetky diela predal do Ameriky, otázky konkurencieschopnosti Európskych zberateľov a verejných inštitúcií boli stále naliehavejšie. Na príklade osudu vybraných diel sa podarilo objasniť ako boli...
Měření výkonnosti veřejných muzeí umění
Prokůpek, Marek ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Machek, Ondřej (oponent) ; Wagner, Jaroslav (oponent)
Tématu ekonomiky kulturních institucí a jejich ekonomickému dopadu začala být věnována systemtická pozornost až v posledních desetiletích. Tato doktorská práce analyzuje metody měření výkonnosti veřejných muzeí umění a přináší ekonomický model. Cílem práce je vytvoření modelu měření výkonnosti pro manažery muzeí umění. V dnešní době je nutné integrovat měření výkonnosti do strategického rozhodování organizací. Manažeři muzeí cítí tlak, aby obhájili existenci jejich instituce a aby dokázali, že své zdroje alokují efektivně. Pomocí v tom by mohla být model navržený na základě spojení nástroje Balanced Scorecard a metody Data Envelopment Analysis. V rámci výzkumu byla uplatněna kombinovaná metoda kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní data byla získána pomocí dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Kvantitativní data byla získána z dotazníků, výročních zpráv muzeí a z reportů Národního informačních a poradenského střediska pro kulturu. Hlavním cílem práce je navrežní modelu, který by dokázal zachytit všechny muzejní aktivity a poskytl obsáhlý obraz o výkonnosti muzea a zároveň by poskytl srovnání s dalšími muzei.
Prezentace současného umění v kontextu muzea umění
Prokůpek, Marek ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Janištinová, Anna (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumání možností prezentace výtvarného umění s důrazem na současné výtvarné umění v kontextu muzeí umění. Před samotným rozborem tématu muzeí umění a prezentace umění jsou v práci vymezeny základní pojmy vztahující se k tématu. Čtenář se může v počátku práce seznámit s historickým vývojem muzeí umění od počátků až k dnešní podobě této instituce. Následně jsou v práci uvedeny aspekty vztahující se k prezentaci výtvarného umění, jako jsou prostory muzea umění a vývoj jejich designu. Jedna kapitola práce je věnována i osobnosti kurátora, který hraje v prezentaci umění významnou roli. Základ muzea umění tvoří umělecké sbírky, které jsou transformovány do dlouhodobých expozic, na druhou stranu by se muzeum mělo zabývat i produkcí dočasných výstav, které v posledních desetiletích hrají v prezentaci výtvarného umění významnou roli. Při samotné prezentaci jsou důležité i způsoby instalace výtvarných děl. Všechny tyto aspekty jsou v práci teoreticky popsány a podpořeny příklady z muzejní praxe. V poslední části, věnující se Veletržnímu paláci, jsou teoretická východiska aplikována na konkrétním příkladě největší sbírkotvorné instituce v našem prostředí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.