Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
Klášter Dolonnuur a vzájemné vztahy qingského dvora, Vnitřního Mongolska a Chalchy v 17.-19. století ve světle vybraných archivních pramenů
Srba, Ondřej ; Luvsandorj, Jugder (vedoucí práce) ; Zikmundová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými formami působení mandžuského císařského dvora na vztahy Chalchy a Vnitřního Mongolska, případně severní Číny. Budu popisovat především vlivy oblasti náboženství (sir-a-yin šasin). Pozornost věnuji rozvoji kulturně-náboženských vztahů, fenoménu poutí, zvláště poutí na Wutaishan, ale především roli kláštera a města Dolonnuur v náboženských vztazích mezi Chalchou, Vnitřním Mongolskem a mandžuským dvorem. Tento vztah prošel v průběhu 18. a 19. století významnou proměnou a odrážel celkové napětí ve vztazích mezi Chalchou a Mandžuy. Podrobněji představím střední přechodné období těchto vztahů, jak se projevovalo na osudech běžných mnichů kláštera Dolonnuur i na rostoucím výnamu Dolonnuuru jako střediska čínského obchodu. Tento rozbor bude založen na dosud nepublikovaných lokálních pramenech, zvláště kopiářích úřední korespondence Úřadu pro správu dolonnuurského kláštera.
Josef Jiránek ve světle pražských pramenů
Křivský, Václav ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností Josefa Jiránka (1855 - 1940), klavírního virtuóza a pedagoga, hudebního teoretika a skladatele. Vychází z pozůstalosti a pramenů, které jsou uloženy v pražských archivních institucích. Práce poukazuje na Jiránkovy zásluhy na poli klavírního umění a to zejména v oblasti klavírní pedagogiky a na vliv Hugo Riemanna na hudebně pedagogické a teoretické názory této osobnosti. Ve světle pražských pramenů se Josef Jiránek jeví jako osobnost, která vycházela z tradice interpretačního odkazu Bedřicha Smetany. Jejím rozpracováním a vědeckým uchopením a svým analytickým a racionálním přístupem ke klavírnímu dílu však - ač byl později překonán - nemalou měrou přispěla k rozvoji a dalšímu vývoji na poli klavírní pedagogiky a klavírního reprodukčního umění. Cílem této práce je otevřít cestu k hlubšímu zájmu muzikologů o tuto osobnost, která byla doposud na okraji jejich zájmu a jejíž obraz je dodnes skryt pod nálepkou "žák Bedřicha Smetany".

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.