|
|
U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement?
Jáč, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Diplomová práce U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement? zkoumá politiku Spojených států amerických v roce 1938 ve vztahu ke sporu Československa a nacistického Německa ohledně sudetoněmecké otázky. Předkládaná práce je případovou studií a analyzuje zejména diplomatickou korespondenci a veřejné projevy hlavních představitelů americké zahraniční politiky převážně v období březen 1938 - říjen 1938 vůči tzv. Československé krizi. Cílem práce je zhodnotit americkou politiku vůči československé krizi a rozhodnout, zda lze politiku Spojených států ve vztahu k československé krizi označit jako politiku appeasementu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola rekapituluje americkou zahraniční politiku před rokem 1938, krátce zmiňuje problematiku appeasementu a popisuje Československo- americké vztahy před rokem 1938. Druhá kapitola se zabývá politikou Spojených států během tzv. Květnové krize. Třetí kapitola je zaměřena na politiku Spojených států v mezidobí před Mnichovskou konferencí. Čtvrtá kapitola analyzuje postoje a činy představitelů americké zahraniční politiky v období Mnichovské konference.
|
|
|
Bývalé německé kolonie a politika appeasementu v letech 1933-1939
Krejčí, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce je zaměřena na politiku koloniálního appeasementu ve 30. letech 20. století. Má za cíl přiblížit jeden z odstínů politiky usmiřování a jeho pozici v britských a německých zahraničně politických koncepcích. Zabývá se také vzestupem a pádem německé koloniální říše, britskou reakcí na tento proces a osudem bývalých německých kolonií po první světové válce. Je zaměřena výhradně na historii německých afrických kolonií. Při zkoumání uvedené problematiky vychází z hypotézy, že preferované metody obou zmíněných zemí byly ve vrcholném období jednání o koloniální revizi do značné míry stejné, avšak cíle fundamentálně rozdílné. Zatímco britským konečným cílem byl světový mír, nacistickým světová válka. Naopak obě země preferovaly v kritickém období jednání na bilaterální úrovni. Práce odhaluje nereálnost britských úvah a snah o usmíření Německa pomocí ústupků agresorovi a podrobuje kritice i britské návrhy na dosažení dohody na úkor třetích zemí. Klíčová slova: appeasement, kolonie, revize, Afrika, Velká Británie, Německo, impérium
|
|
|
Británie v úzkých: Britská obranná politika mezi světovými válkami
Svoboda, Ondřej ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Británie v úzkých: Britská obranná politika mezi světovými válkami" se zaměřuje na otázku vytváření a uskutečňování obranné politiky Velké Británie a jejího impéria v meziválečném období. Autor se v ní snaží vyložit a vyhodnotit chování jednotlivých aktéru ve vládních strukturách i mimo ně, protože obranná politika, kterou prosazovali politikové, vojáci či byrokrati, nebyla vždy výsledkem pouze racionálních úvah. Často se jednalo o hájení partikulárních zájmů nebo rozhodování ovlivněné emocemi a mylným vnímáním okolního světa. Jedním z nejsilnějších omezení byla ekonomická slabost země, která po celé zkoumané období eminentní a zásadním způsobem ovlivňovala britskou velkou strategii, jak dokazuje posun od dobrovolného, téměř jednostranného, odzbrojení po první světové válce až po obrovské zbrojní programy nesoucí své první plody několik měsíců před vypuknutím druhé světové války. Velký prostor je dále věnován jednotlivým ozbrojeným silám, které nesly za bezpečnost země i impéria hlavní odpovědnost. Důležité je sledovat jak vnitřní vývoj armády, letectva a námořnictva tak související operační plány, ve kterých postupně ozbrojené složky musely počítat až se třemi nepřátelskými velmoci na třech různých místech ve světě. Vzhledem ke komplexnímu přístupu a vytčeným cílům se práce...
|
|
|
Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938
VOSÁHLO, Jan
Bakalářská práce Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938 vysvětluje historické příčiny, které vedly k Mnichovské dohodě, která byla zásadním dějinným zvratem před druhou světovou válkou. Cílem práce je popsat příčiny které vedly k přijetí Mnichovské dohody dne 29. září roku 1938. Dané příčiny budou rozebrány ze čtyřech hlavních pohledů a to z mezinárodního, vnitrostátního, vojenského a morálního. Tato práce bude mít využití v pedagogické oblasti jako dokument shrnující a vysvětlující tuto událost, která až do dnešních dnů není pro českou společnost uzavřená.
|
|
|
Grounds of appeasement policy in Great Britain between wars
Langmajer, Jakub ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu snažit analyzovat z politického, vojenského a hospodářského hlediska příčiny vzniku politiky appeasementu (usmiřování) během meziválečného období v Británii. Jako měřítko konečného zhodnocení této politiky appeasementu jsem použil hypotézu o primátu domácí politiky, která ovlivňovala kroky, kterými se stoupenci této politiky v meziválečném období řídili. Toto téma vyvolává i v současné době mnoho diskuzí. Byli stoupenci "usmiřování" zbabělými lidmi, kteří se nedokázali postavit rostoucímu nebezpečí totalitních režimů ve světě, nebo se jednalo o prozíravé politiky, kteří budoucí konflikt považovali za nevyhnutelný, a proto se snažili získat co nejvíce času pro znovuvyzbrojení a přípravu k válce?
|
|
|
Příspěvek ke studiu ekonomických příčin britského appeasementu ve 30. letech 20. století
Rejnartová, Sylvia ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bude zejména analýza ekonomických příčin, jež vedly Velkou Británii ve 30. let 20. století k volbě politiky appeasementu (usmiřování agresivních evropských mocností, především nacistického Německa). Z výše uvedeného důvodu půjde v první řadě o analýzu ekonomických a poté rovněž politických a sociálních vazeb mezi Velkou Británií a Německem. V práci budou nejdříve analyzovány historické souvislosti (především dopady Velké hospodářské krize), které ovlivnily politiku Británie a její ekonomické vazby k Německu. Dále budou analyzovány proměny politiky appeasementu ve druhé polovině 30. let, v předvečer druhé světové války a v období, kdy Británie od této politiky musela upustit. Práce bude zároveň pokusem o zodpovězení otázky, zda měla Velká Británie vzhledem k působení řady vnitropolitických i zahraničněpolitických faktorů vůbec možnost volit alternativní politiku, jež by důrazněji čelila nastupujícímu nacistickému Německu.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
|
|
Hospodářské a politické příčiny politiky appeasementu Velké Británie
Kalvoda, Tomáš ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá politickými a hospodářskými příčinami, které vedly Velkou Británii k provádění či v pokračování politiky appeasemnetu, tj. politiky, která podle mnohých vedla pouze k posílení nacistického Německa a tím i k vypuknutí druhé světové války. Dá se ale říci, že Velká Británie neměla příliš jiných možností postupovat jinak, než jak postupovala. Práce je brána z pohledu Velké Británie a její část se zabývá i vznikem diktatur v Německu a v Itálii.
|
host ::
RSS.