|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
host ::
RSS.