|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
|
| |
|
|
Spiritualita ve veganství a vegetariánství
Schejbalová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem spirituality v oblasti vegetariánství a veganství. Cílem práce je zjistit, jak a kdy se spiritualita projevuje v narativech respondentů, kteří jsou vegetariáni nebo vegani a jak ji konstruují. Výsledky práce jsou získávány pomocí kvalitativní formy analýzy, a to především formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se značnou citlivostí ke způsobu konstrukce narativu. Tyto rozhovory probíhaly z velké části online z důvodu pandemie Covid-19. V práci se propojuje několik oblastí teorie, které se později objevují také v narativech respondentů. Mezi hlavní teoretické rámce zde tedy patří koncept vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, koncept čistoty a znečištění Mary Douglas, teorie Dark Green Religion Brona Taylora nebo nahlížení na hranice mezi lidmi a zvířaty skrze myšlenky Margo DeMello. Tato práce a její závěry mohou sloužit jako podklad pro následující výzkum daného tématu, jelikož tato práce se stává jistým rozhledem po terénu spirituality ve vegetariánském nebo veganském životním stylu.
|
|
| |
|
|
Kontemplativní dítě
Špán, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá povoláním trapistického mnicha, na které jsem prvně narazil během etnografického pobytu v klášteře a poté jej zkoumal polostrukturovanými hloubkovými rozhovory s bratrem T. i s jeho rodinou. Pojící linkou celé práce je chronologické vyprávění o průběhu mého výzkumu, které provede čtenáře terénním deníkem i jednotlivými rozhovory v jejich náležitém pořadí. Samotný výzkum sleduje povolání u pouze jednoho mnicha, ale nahlíží na něj a jeho formaci pohledem celkem šesti rodinných příslušníků. Z analýzy rozhovorů vzešlo, že povolání trapistického mnicha u bratra T. vznikalo lineárně za kontinuálního vedení ke křesťanství. Toto vedení mělo počátky již v jeho věřící a praktikující rodině a pokračovalo katolickou základní i střední školou. Bratr T. byl ve své volbě odejít do kláštera svojí rodinou většinově podporován. Sklony k askezi nebo samotě byly rozhovory vyvráceny, ale ukázalo se, že lze vypozorovat silný pozitivní vztah k přírodě, který život v izolovaném klášteře uprostřed lesů vystihuje lépe. Případová studie povolání k monastickému životu se snaží přispět ke studiu tohoto náboženského fenoménu kombinací etnografie a hloubkových rozhovorů, přičemž jejím cílem není redukující výklad, ale chápající popis aktérských perspektiv.
|
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
host ::
RSS.