|
|
Water quality and the assessment of anthropogenic pollution in the sediments of the Elber River oxbow lakes
Beranová, Lucie ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení kvality vody a antropogenního znečištění sedimentů ve starých ramenech Kozelská tůň a Vrť středního toku Labe. Stará říční ramena jsou významnými ekosystémy, ve kterých se může ukládat velké množství znečištěného materiálu. Tato kontaminace může pocházet z průmyslových zdrojů znečištění především z 2. pol. 20.století. Fluviální jezera také dokladují změny trasy koryta řeky a přispívají ke zvýšení stability říčního ekosystému. Výzkum Kozelské tůně byl zvolen především kvůli poloze tohoto jezera, které se nachází v blízkosti areálu Spolana Neratovice, a.s., která v minulosti představovala největší zdroj labského znečištění. Tento výzkum zahrnoval batymetrické měření, pravidelné odečítání vodních stavů, měsíční analýzy chemických a fyzikálních parametrů vody v období od prosince 2016 do listopadu 2017. Okrajovou část práce představovala také mikroskopická analýza fytoplanktonu a zooplanktonu. Další část výzkumu zahrnovala zrnitostní analýza sedimentů a stanovení koncentrace kovů a arsenu v sedimentech ve frakci 20 µm. K výluhu sedimentů byl kromě rozkladu lučavkou královskou použit i celkový rozklad. Hodnocení kvality povrchové vody v jezerech prokázalo zvýšené koncentrace N-NO3. Obsah N-NH4 ve vodě byl v Kozelské tůni i v jezeře Vrť nejvyšší ze všech porovnávaných...
|
|
|
Změny zátěže ekosystému v podélném profilu antropogenně ovlivněného toku
Kohušová, Kateřina ; Tonika, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent) ; Komínková, Dana (oponent)
Disertační práce Změny zátěže ekosystému v podélném profilu antropogenně ovlivněného toku Kateřina Kohušová ABSTRAKT Pro stanovení antropogenní zátěže ekosystému Bíliny byly sledovány koncentrace vybraných těžkých kovů (As, Cd, Hg, Pb, V, Zn) a specifických organických látek (PAU, PCB, HCH, HCB, DDT) ve třech různých matricích, v povrchové vodě, v biofilmech a sedimentech. V podélném profilu toku byly vytyčeny čtyři odběrové profily (B1 - B4) mapující různé části toku, sledování probíhalo v letech 2005 až 2008. U koncentrací sledovaných látek v povrchové vodě bylo zaznamenáno snížení zátěže v porovnání s hodnotami zjištěnými před deseti lety. Koncentrace sledovaných látek detekované v povrchové vodě vykazovaly zjevné tendence v průběhu znečištění v podélném profilu toku, kdy docházelo k navyšování zátěže směrem po proudu. Odběrovými profily, které se vyznačovaly nejvyššími koncentracemi polutantů, byly profily B3 a B4 ve střední a dolní části toku. U některých polutantů se většina naměřených hodnot pohybovala pod mezí stanovitelnosti daných analytických metod, což vypovídá o snížení zátěže v toku, ale tento pozitivní trend byl rušen náhlými výkyvy maximálních koncentrací. I když k těmto výkyvům dochází pouze ojediněle a jejich trvání je krátkodobé, zjištěné hodnoty koncentrací byly velmi vysoké (Hg, suma...
|
|
|
Posouzení vlivu zemědělské a antropogenní činnosti na Lhotickém a Vitickém potoce v povodí řeky Želivky
Jakešová, Helena ; Charvátová, Helena (vedoucí práce) ; Petrů, Anita (oponent)
Každý malý vodní tok je součástí rovnováhy v přírodě. Lidská činnost působí na kvalitu a fyzikálně chemické složení vody. Člověk mění koryta řek a hydrologické podmínky prostředí. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením chemického složení experimentálních toků Lhotického a Vitického potoka v povodí řeky Želivky na Křemešnické vrchovině. Terénním průzkumem, monitoringem a vyhodnocením výsledků zkoumaných vzorků vody je zjištěn vliv lidské činnosti na kvalitu a složení vody. Území je antropogenně ovlivněno především splaškovou vodou obyvatel obcí, kde chybí čistírny odpadních vod. Zemědělská činnost vykazuje znečištění po celé délce toku. Potoky nemají upravená koryta, rozliv je umožněn do četných niv, vliv znečištění je zmírněn břehovou vegetací. Sledované ukazatele řadí experimentální toky do nejnižší jakostní třídy. V území je možné zachování zdravého ekosystému.
|
|
|
Vliv světelného a hlukového znečištění na hlasovou aktivitu budníčka menšího (Phylloscopus collybita)
Žilinčíková, Nikola ; Hodačová, Lenka (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
Stálý růst světové populace s sebou přináší zvyšování antropogenního vlivu na životní prostředí. V dnešní přetechnizované době jsou vysoce sledovanými faktory, ovlivňujícími nejenom ptačí populace, světlo a hluk. Tyto faktory prostředí mohou negativně ovlivňovat ptačí zpěv a vzory chování sním spojené, běžně pozorované v přirozeném prostředí. Hlasový projev je pro ptačí druhy podstatou komunikace a je nezbytný pro životní pochody jedinců. Ptáci jsou proto pod vlivem stresorů nuceni k adaptaci na nově vznikající prostředí. Tato práce se zabývala sledováním vlivu světelného a hlukového znečištění na vokalizaci budníčka menšího (Phylloscopus collybita) v ranních a večerních hodinách. Získaná data pocházela ze 4 typů lokalit (světelná, hlučná, světelno-hlučná, klidná), kde byly dané faktory zastoupeny především hlukem z dopravy a pouličním osvětlením. Vytipovány byly lokality s výskytem budníčka menšího a do jejich teritoria byly následně umístěny diktafony. Pomocí nich byly získány nahrávky jeho zpěvu, které byly následně analyzovány. Nahrávání probíhalo od dubna do května roku 2015, pouze za příznivého počasí (bez bouřek a silného větru). Sledován byl průběh a intenzita ptačího zpěvu. Pozorovaným výsledkem byl posun iniciace ranní vokalizace budníčka pod vlivem světelného i hlukového znečištění a zvýšená intenzita ptačího zpěvu v ranních hodinách na lokalitě ovlivněné světlem a na lokalitě hlučné při západu slunce.
|
|
|
Ekologický stav vodního toku Svatava
Laslop, Antonín ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Bakalářská práce Ekologický stav řeky Svatavy podrobně mapuje stav vodního toku, který pramení v Krušných horách, jižně od německého Schönecku v nadmořské výšce 710 m. n. m. Mapování bylo provedeno v úseku toku řeky od obce Hraničná až po město Sokolov, a to ve třech úsecích. První úsek tvoří část vodního toku od Hraničné, kde řeka Svatava tvoří státní hranici, až k pěší lávce přes řeku, nacházející se před pilou v Oloví. Druhý úsek tvoří část vodního toku od Oloví k přítoku v Luhu nad Svatavou. Třetí úsek pak od tohoto přítoku v Luhu nad městysem Svatava až k samotnému soutoku řeky Svatavy a Ohře v Sokolově. Bylo provedeno podrobné měření na šestnácti odběrných místech přístrojem Professional Plus. Data sesbíraná v jednotlivých měřeních, k jednotlivým odběrným místům, se zaměřovala na vyhodnocení fyzikálně-chemických parametrů vodního toku. Na základě těchto parametrů pak byl vyhodnocen aktuální stav antropogenního znečištění vodního toku Svatavy.
|
|
|
Atmosféra Země a astronomická pozorování
ZBEJVALOVÁ, Jana
Tato práce si klade za úkol nastínit pohled na astronomická pozorování nejen v atmosféře Země, ale také v dalekém vesmíru. Přináší stručný přehled od prvních optických přístrojů až po nejmodernější vesmírné observatoře. Zabývá se rovněž dopadem antropogenního a světelného znečištění na astronomická pozorování.
|
host ::
RSS.