|
|
Supported Phospholipid Bilayers and their Interactions with Proteins Studied by Ellipsometry, Atomic Force Microscopy and Confocal Fluorescence Microscopy
Macháň, Radek
Podporované lipidové dvojvrstvy sloužily jako umělý model biologických membrán při studiu membránové aktivity 5 vybraných antimikrobiálních peptidů. Hlavními experimentálními technikami byly elipsometrie, laserová řádkovací mikroskopie a fluorescenční korelační spektroskopie. Základní principy použitých experimentálních technik jsou vysvětleny v této práci s přihlédnutím k jejich stránkám podstatným pro charakterizaci lipidových dvojvrstev. Ve stručnosti je shrnut biologický význam antimikrobiálních peptidů a jejich působení na biologické membrány a jsou představeny základní vlastnosti vybraných peptidů. Následuje rozbor hlavních typů experimentálních studií a interpretace jejich výsledků. Morfologické změny lipidových dvojvrstev byly zkoumány elipsometrií a laserovou řádkovací mikroskopií. Nejzajímavější jevy byly pozorovány v případě melittinu, který vyvolal vznik dlouhých lipidových trubic vystupujících z dvojvrstvy. Laterální difúze lipidů měřená fluorescenční korelační spektroskopií vypovídá o uspořádání dvojvrstvy na vzdálenostech pod rozlišením optické mikroskopie.
|
|
|
Mechanizmy antimikrobiálního účinku lipopeptidů produkovaných Bacillus subtilis
Pinkas, Dominik ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Bakteriální antimikrobiální látky jsou důležitým zdrojem nových antimikrobiálních terapeutik, jejichž hledání je jedinou možnou odpovědí na vzestup bakteriálních rezistencí proti stávajícím antibiotikům, a na stále častější výskyt multirezistentních kmenů. Zajímavou alternativu představují tři rodiny lipopeptidů produkované Bacillus subtilis - surfaktiny, fengyciny a ituriny - nabízející slibné biologické aktivity a dobrý potenciál pro modifikace jejich struktur a vlastností. Lipopeptidy produkované B. subtilis jsou povrchově aktivní látky schopné snižovat povrchové napětí na fázových rozhraních. Vykazují biologické aktivity založené na jejich schopnosti inzertovat se do lipidických membrán, agregovat v nich a narušovat tak jejich bariérovou funkci. Přesný mechanizmus účinku se liší podle rodiny, ale mají společnou koncentrační závislost - s rostoucí koncentrací membránově vázaného lipopeptidu postupně tvoří iontové kanály, později větší póry a nakonec membránu solubilizují detergentním mechanizmem. Surfaktin je navíc schopen inaktivovat enzymy vyžadující pro svou aktivitu dvojmocné kationty. Tyto vlastnosti činí z lipopeptidů B. subtilis slibné látky pro komerční využití.
|
|
|
Analýza antimikrobiálních peptidů v jedových žlázách čmeláků
Janechová, Daniela ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Monincová, Lenka (oponent)
Rozšiřující se rezistence bakterií na tradiční antibiotika podpořila zájem o nalezení nových látek k jejich výrobě. Antimikrobiální peptidy mají srovnatelné účinky s klasickými antibiotiky, ale odlišný mechanizmus působení, díky kterému nevyvolávají u bakterií rezistenci. Tyto peptidy byly charakterizovány ve všech formách mnohobuněčných organizmů. Jed blanokřídlého hmyzu obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, mimo jiné i antimikrobiální peptidy. Z tohoto důvodu byla tato práce zaměřena na získávání sekvencí antimikrobiálních peptidů z vybraných druhů čmeláků (zemního, zahradního, rokytového, lučního, hájového, skalního, proměnlivého a pačmeláka českého). Izolace jedových extraktů byla prováděna metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Následná analýza byla prováděna pomocí metod hmotnostní spektrometrie, laserovou ionizací za spoluúčasti matrice ve spojení s průletovým analyzátorem a ionizací elektrosprejem s hybridním analyzátorem lineární iontové pasti s orbitrapem. Pro nalezené peptidy byly sekvence určeny tandemovou hmotnostní spektrometrií metodou "de novo" a Edmanovým odbouráváním. V této práci bylo charakterizováno 17 sekvencí peptidů z extraktů jedových žláz čmeláků, pro které byla zjištěna antimikrobiální aktivita agarovým difuzním testem.
|
|
|
Identifikace antimikrobiálních peptidů v jedu pavouků
Benýšek, Jakub ; Liberda, Jiří (oponent) ; Tichá, Marie (vedoucí práce)
Stále rostoucí rezistence vůči antibiotikům vede k potřebě nalezení nových účinných látek s antimikrobiálními vlastnostmi. Tato práce se zaměřuje na výskyt, chemický a fyzikální popis, mechanismus účinku a na biologickou aktivitu takovýchto látek, nalézajících se v jedu pavouků. Druhá část práce je zaměřena na izolaci a identifikaci látek s těmito vlastnostmi z jedu divokých včel a jednoho pavouka. Byl izolován a identifikován peptid s antimikrobiálními vlastnostmi a nízkou hemolytickou aktivitou z včely Trachusa byssina. Tento peptid má molekulovou hmotnost 1749,9 ? 0,1. Obsahuje 16 aminokyselin a je amidován na svém C-konci. Jeho primární struktura GILSVLKNLLKKHMAS-NH2 byla stanovena za pomoci Edmanova odbourávání a ESI-QTOF hmotové spektrometrie.
|
|
|
Studium interakce antimikrobiálních peptidů s tkáňovými kulturami
Kroupová, Hilda ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Votruba, Ivan (oponent)
Česky Práce se zabývá studiem nových antimikrobiálních peptidů (AMP) Halictinů (HAL- 1, GMWSKILGHLIR-NH2 a HAL-2, GKWMSLLKHILK-NH2) a jejich strukturních analogů izolovaných z jedových váčků divokých včel Halictus sexcinctus. Struktura a antimikrobiální aktivita těchto peptidů byly popsány dřive [1]. Cílem práce bylo nalézt takový peptid, který by byl silně toxický pouze pro rakovinné buňky a netoxický vůči normálním buňkám a pomocí fluorescenčně značených peptidů získat informace o mechanismu účinku studovaných peptidů. Toxicita HAL-1 a HAL-2 a jejich analogů byla stanovována vůči 2 normálním buněčným liniím (lidské endotheliální buňky pupečníkové vény, HUVEC, a krysím střevním epiteliálním buňkám, IEC) a 2 nádorovým liniím (nádorové buňky děložního čípku, HeLa-S3a buňky karcinomu tlustého střeva, CRC SW 480) metodou MTT (stanovení hodnoty IC50). V prvé řadě jsme testovali peptidy s vysokou antimikrobiální aktivitou a nízkou hemolytickou aktivitou, pro kontrolu jsme stanovovali toxicitu i méně aktivních analogů. Zjistili jsme, že nejcitlivější vůči těmto peptidům jsou buňky HeLa S3. Nejtoxičtější peptidy (HAL-1/9, HAL-1/18, HAL-2/2) usmrcují 50% buněk v testu již v koncentracích 2,5 - 10 µM. Vůči ostatním liniím buněk je třeba k docílení stejného efektu 5-10 krát vyšší koncentrace peptidů. Peptidy...
|
|
|
Charakterizace organických nanočástic s enkapsulovanými antimikrobiálními peptidy
Vejrostová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci částic s enkapsulovaným antimikrobiálním peptidem – lysozymem. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na charakterizaci a popis antimikrobiálních peptidů. Dále byl popsán vybraný zástupce využívaný v práci – lysozym. Byla popsána jak jeho struktura, tak mechanismus účinku a možné využití. V experimentální části byla pro stanovení lysozymu využita metoda Hartree-Lowryho, a to jak pro určení enkapsulační účinnosti, tak i pro určení množství uvolněného lysozymu po inkubaci v modelovém fyziologickém prostředí a v modelových potravinách. Při enkapsulaci obsahovaly nejvíce lysozymu 1% chitosanové částice, alginátové manuálně připravené částice a lipozomy. Studiem stability částic v modelových potravinách bylo zjištěno, že nejméně stabilní jsou manuálně připravené chitosanové částice. Důležitým poznatkem bylo, že uvolněný lysozym prošel změnami, které způsobily jeho degradaci. Nejvíce ovlivňujícím prostředím byla 3% kyselina octová. Při studiu stability částic v modelovém fyziologickém prostředí se rozložily nejvíce manuálně připravené chitosanové částice. Nejstabilnější byly alginátové částice. V práci byly také studovány změny antimikrobiální aktivity enkapsulovaného lysozymu u připravených částic i po aplikaci do modelových prostředí. K testování antimikrobiální aktivity byla využita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis. Antimikrobiální testy ukázaly, že lysozym po enkapsulaci ve většině případů ztrácí svou antimikrobiální aktivitu. Pomocí metody dynamického rozptylu světla byla určena velikost a stabilita připravených částic.
|
|
| |
|
|
Charakterizace defensinu klíštěte \kur{Dermacentor marginatus}
LEŠTINOVÁ, Kateřina
Antimikrobiální peptidy (AMPs), které jsou součástí imunitního systému klíšťat a dalších žijících organismů, jsou schopné eliminovat patogenní organismy. Defensiny jsou u klíšťat nejdůležitější skupinou AMPs. V této práci byl studován defensin z klíštěte D. marginatus. Gen pro defensin byl izolován z nasátých samic D. marginatus. Pomocí RT-PCR byla detekována genová exprese ve slinných žlázách a ve střevě. Rekombinantní protein byl připraven v prokaryontním expresním systému, purifikován a testován pro svou antimikrobiální aktivitu. Byly připraveny specifické polyklonální králičí protilátky (anti DR IgG) a byla testována jejich specifita i sensitivita.
|
|
| |
|
|
Rostlinné peptidy a proteiny s antimikrobiální aktivitou a možnosti jejich využití
LORENC, František
Tato práce pojednává o rostlinných antimikrobiálních peptidech a proteinech. Antimikrobiální peptidy tvoří jednu ze součástí nespecifické imunity většiny eukaryotických i prokaryotických organismů. Jejich hlavní funkcí je eliminovat útoky mikrobiálních patogenů, kterým jsou cílové organismy vystavovány. Obvykle se jedná o proteiny s nízkou molekulovou hmotností. Většina rostlinných antimikrobiálních peptidů spadá do skupiny PR proteinů, nebo-li proteinů spojených s patogenezí. Díky svým antimikrobiálním účinkům mají velký potenciál ve farmaceutickém průmyslu, lékařství a biotechnologiích nebo v ochraně proti rostlinným chorobám a další využití. Cílem této práce je popsat základní rozdělení rostlinných antimikrobiálních peptidů a proteinů, mechanismy jejich antimikrobiálního působení a nastínit charakteristiku základních skupin PR proteinů. V závěru práce je popsán výzkum a využití těchto látek v současnosti a možnosti jejich využití v budoucnosti.
|
host ::
RSS.