|
|
Antimicrobial and antiborrelial characterization of Dermacentor marginatus defensin.
CHRUDIMSKÁ, Tereza
Klíšťata, jakožto krev-sající členovci, mohou přenášet různé patogenní mikroorganismy. Imunitní systém klíšťat zahrnuje mnoho antimikrobiálních molekul, které se účinně podílejí na jejich eliminaci. Jednou ze skupin antimikrobiálních látek jsou defensiny, 5,3 kDa velké peptidy, které hrají významnou roli v rychlé imunitní reakci. V této práci jsme testovali antimikrobiální spektrum defensinu klíštěte Dermacentor marginatus (def DM)s přihlédnutím k faktu, že americké příbuzné klíště Dermacentor variabilis není schopno přenášet onemocnění způsobené spirochetami lymeské boreliózy. Exprese genu pro deDM byla detekována v hemolymfě, ve střevě a ve slinných žlázách. Následně byl nativní defensin isolován z hemolymfy pomocí RP-HPLC a jeho sekvence aminokyselin byla ověřena pomocí hmotnostní spektrometrie a Edmanovou degradací. Syntetický peptid defDM vykazoval antimikrobiální aktivity proti Gram-pozitivním bakteriím a spirochétám Borrelia afzelii. Tyto výsledky naznačují, že by se mohli defensiny podílet na eliminaci borelií přijatých při sání klíštětem D. marginatus.
|
|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
|
|
The effect of antimicrobial peptides on Saccharomyces cerevisiae and other yeast species
Makarova, Anna-Marie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Z důvodu nadměrného užívání antibiotik, antimykotik a dezinfekčních prostředků v posledních desetiletích, byla u patogenních mikroorganismů vyvinuta značná rezistence vůči těmto látkám. Kvasinky rodu Candida představují čtvrtého nejčastějšího původce kvasinkových infekcí u hospitalizovaných pacientů a pro 40% z nich jsou letální. Díky mechanismu účinku rozdílným od zmíněných současně užívaných antimykotik a antibiotik se antimikrobiální peptidy stávají slibnými kandidáty pro vývoj nových léčiv proti kvasinkovým a bakteriálním infekcím. Tato práce se zabývá peptidy izolovanými z divokých včel a jejich syntetickými analogy a identifikuje ty nejefektivnější v boji proti nejčastějším druhům kvasinek Candida a modelové kvasince Saccharomyces cerevisiae. Byl testován a porovnáván antifungální efekt osmi peptidů v různých definovaných podmínkách. Za účelem identifikace případného synergistického působení antimikrobiálních peptidů a současně užívaných antimykotik byla zjišťována citlivost patogenních kvasinek k těmto konvenčním antifungálním látkám, peptidům, a k jejich kombinacím. Odpověď kvasinkových buněk na úrovni plasmatické membrány byla studována měřením relativního membránového potenciálu pomocí fluorescenční sondy (diS-C3(3)). Hyperpolarizační efekt byl pozorován pro každý jednotlivý peptid. Dále...
|
|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
|
|
Evoluce žihadla a jedové žlázy u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata)
Matějková, Zuzana ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Téma: Evoluce žihadla a jeho žláz u blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera:Aculeata) Řešitel: Zuzana Matějková Školitel: Mgr. Jakub Straka, Ph.D. Abstrakt Pro skupinu žahadlových (Hymenoptera:Aculeata) je žihadlo synapomorfním znakem. Linie žahadlových se oddělila od linie skupiny Parasitica v rámci řádu štíhlopasých. Žihadlo se vyvinulo z původního kladélka - žahadloví ztratili schopnost klást jím vajíčka. Žihadlem ústní na povrch těla kromě jedové žlázy také žláza Dufourova a některé další žlázy. Sekrety těchto žláz mají vícero různých funkcí. Původní funkcí, vázanou na predátorsko-parazitickou životní strategii, je funkce paralyzování oběti. U sociálních druhů získává naopak žihadlo spolu se žlázami funkci obrannou. Jde především o obranu společenství a jeho zdrojů před predátory z řad obratlovců. Tuto strategii podporuje i možná autotomie žihadla - jeho odtržení od zbytku těla. Žihadlo je také zdrojem feromonů a podílí se i na produkci dalších látek. Významnou složkou jedů žahadlových jsou malé peptidy s antimikrobiální funkcí. Ty původně sloužily patrně ke konzervaci kořisti, ale figurují také v imunitě hmyzu a feromonální signalizaci a přispívají k vyšší účinnosti jedu.
|
|
|
Antimikrobiální peptidy izolované z jedu blanokřídlého hmyzu
Monincová, Lenka ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Fusek, Martin (oponent)
S ohledem na stále narůstající rezistenci a multirezistenci mikrobů vůči tradičním antibiotikům je nezbytný vývoj nových antimikrobiálních látek. Mezi nadějné kandidáty již několik let patří antimikrobiální peptidy (AMP). Jejich výhodou je rychlé a selektivní působení na prokaryotní buňku. Jejich účinek ve většině případů spočívá v narušení mikrobiální membrány, které vede ke smrti buňky. Bohatým zdrojem AMP se ukázal být jed blanokřídlého hmyzu. Z jedu divoce žijících včel bylo izolováno několik nových AMP. Podrobnější výzkum je věnován halictinům (HAL-1 a HAL-2) z ploskočelky šestipásé, lasiocepsinu (Las) z ploskočelky velkohlavé a macropinu (MAC-1) z olejnice žlutonohé. Jsou aktivní proti Gram-pozitivním i Gram-negativním baktériím a proti kvasince Candida albicans. Liší se v hemolytické aktivitě. Zatímco halictiny a macropin mají značnou hemolytickou aktivitu, Las není hemolytický. Nový AMP byl izolován také ze sekretu pilořitky olšové. Jedná se o nový hmyzí defensin složený z 55 aminokyselin, který je na C-konci amidovaný a obsahuje tři disulfidické můstky. Výsledky CD a NMR studií ukázaly schopnost HAL-1, HAL-2 a MAC-1 vytvářet v přítomnosti micel dodecylsulfátu sodného nebo organického rozpouštědla trifluoroethanolu amfipatickou α-helikální strukturu. Pro studium vztahu struktury a...
|
|
|
Nové antimikrobiální peptidy izolované z jedu včel a studium mechanismu jejich účinku
Čujová, Sabína ; Čeřovský, Václav (vedoucí práce) ; Fusek, Martin (oponent) ; Hlaváček, Jan (oponent)
CZ Narůstající výskyt bakterií rezistentních k antibiotikům je alarmující. Proto je důležité hledat nové antimikrobiální látky, které působí proti těmto rezistentním kmenům jinými mechanismy než tradiční antibiotika a přitom nevyvolávají rezistenci. Mezi tyto látky patří kationické antimikrobiální peptidy (AMPs), které permeabilizují nebo rozbíjejí buněčnou obálku bakterií, což vede k úniku jejich cytoplazmatických komponent a následné smrti bakterií. Tato disertační práce je zaměřená na studium mechanismu účinků nových antimikrobiálních peptidů, které jsem izolovala z jedu volně žijících včel. V rámci této práce jsem identifikovala šest nových AMPs, které jsme pojmenovali jako panurginy (PNGs), codesan (COD) a antapiny (ANTPs). Tyto peptidy jsme izolovali z jedu tří různých druhů včel (Panurgus calcaratus, Collete daviesanus a Anthophora plumipes). Dále jsem se podílela na studiu strukturních vlastností lasiocepsinu (Las), antimikrobiálního peptidu popsaného již v minulosti v naší laboratoři. Všechny studované peptidy vykazují aktivitu proti různým kmenům bakterií a nízkou, popřípadě mírnou hemolytickou aktivitu. Pro studium vlivu fyzikálně chemických parametrů, jako jsou kationicita, hydrofobicita, α-helicita a amfipaticita, na jejich strukturu a biologické aktivity, jsme připravili sérii analogů...
|
|
|
Supported Phospholipid Bilayers and their Interactions with Proteins Studied by Ellipsometry, Atomic Force Microscopy and Confocal Fluorescence Microscopy
Macháň, Radek ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Fidler, Vlastimil (oponent) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Podporované lipidové dvojvrstvy sloužily jako umělý model biologických membrán při studiu membránové aktivity 5 vybraných antimikrobiálních peptidů. Hlavními experimentálními technikami byly elipsometrie, laserová řádkovací mikroskopie a fluorescenční korelační spektroskopie. Základní principy použitých experimentálních technik jsou vysvětleny v této práci s přihlédnutím k jejich stránkám podstatným pro charakterizaci lipidových dvojvrstev. Ve stručnosti je shrnut biologický význam antimikrobiálních peptidů a jejich působení na biologické membrány a jsou představeny základní vlastnosti vybraných peptidů. Následuje rozbor hlavních typů experimentálních studií a interpretace jejich výsledků. Morfologické změny lipidových dvojvrstev byly zkoumány elipsometrií a laserovou řádkovací mikroskopií. Nejzajímavější jevy byly pozorovány v případě melittinu, který vyvolal vznik dlouhých lipidových trubic vystupujících z dvojvrstvy. Laterální difúze lipidů měřená fluorescenční korelační spektroskopií vypovídá o uspořádání dvojvrstvy na vzdálenostech pod rozlišením optické mikroskopie.
|
|
|
Supported Phospholipid Bilayers and their Interactions with Proteins Studied by Ellipsometry, Atomic Force Microscopy and Confocal Fluorescence Microscopy
Macháň, Radek
Podporované lipidové dvojvrstvy sloužily jako umělý model biologických membrán při studiu membránové aktivity 5 vybraných antimikrobiálních peptidů. Hlavními experimentálními technikami byly elipsometrie, laserová řádkovací mikroskopie a fluorescenční korelační spektroskopie. Základní principy použitých experimentálních technik jsou vysvětleny v této práci s přihlédnutím k jejich stránkám podstatným pro charakterizaci lipidových dvojvrstev. Ve stručnosti je shrnut biologický význam antimikrobiálních peptidů a jejich působení na biologické membrány a jsou představeny základní vlastnosti vybraných peptidů. Následuje rozbor hlavních typů experimentálních studií a interpretace jejich výsledků. Morfologické změny lipidových dvojvrstev byly zkoumány elipsometrií a laserovou řádkovací mikroskopií. Nejzajímavější jevy byly pozorovány v případě melittinu, který vyvolal vznik dlouhých lipidových trubic vystupujících z dvojvrstvy. Laterální difúze lipidů měřená fluorescenční korelační spektroskopií vypovídá o uspořádání dvojvrstvy na vzdálenostech pod rozlišením optické mikroskopie.
|
|
|
Mechanizmy antimikrobiálního účinku lipopeptidů produkovaných Bacillus subtilis
Pinkas, Dominik ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Bakteriální antimikrobiální látky jsou důležitým zdrojem nových antimikrobiálních terapeutik, jejichž hledání je jedinou možnou odpovědí na vzestup bakteriálních rezistencí proti stávajícím antibiotikům, a na stále častější výskyt multirezistentních kmenů. Zajímavou alternativu představují tři rodiny lipopeptidů produkované Bacillus subtilis - surfaktiny, fengyciny a ituriny - nabízející slibné biologické aktivity a dobrý potenciál pro modifikace jejich struktur a vlastností. Lipopeptidy produkované B. subtilis jsou povrchově aktivní látky schopné snižovat povrchové napětí na fázových rozhraních. Vykazují biologické aktivity založené na jejich schopnosti inzertovat se do lipidických membrán, agregovat v nich a narušovat tak jejich bariérovou funkci. Přesný mechanizmus účinku se liší podle rodiny, ale mají společnou koncentrační závislost - s rostoucí koncentrací membránově vázaného lipopeptidu postupně tvoří iontové kanály, později větší póry a nakonec membránu solubilizují detergentním mechanizmem. Surfaktin je navíc schopen inaktivovat enzymy vyžadující pro svou aktivitu dvojmocné kationty. Tyto vlastnosti činí z lipopeptidů B. subtilis slibné látky pro komerční využití.
|
host ::
RSS.