|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních antimikrobiálních sloučenin na bázi steroidů
Požárová, Pavla ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Matouš, Petr (oponent)
Závažný problém představující hrozbu pro lidstvo je antibiotická rezistence. Vývojem nových účinných látek můžeme bojovat proti tomuto trendu a zvrátit jeho vývoj. Jelikož steroidní struktury vykazují širokou škálu biologických aktivit, byla zvolena výchozí látka estron, která byla pomocí různých reakcí modifikována. Bylo tak připraveno celkově patnáct nových sloučenin, které byly testovány na antibakteriální, antifungální a antimykobakteriální aktivitu, doplňkově také na inhibici cholinesteráz. Modifikace estronu probíhala primárně dvěma různými způsoby za vzniku hydrazonů a esterů. Takto bylo připraveno dvanáct látek, u zbylých látek došlo ke změně výchozích látek či postupu. V případě čtyř sloučenin bylo potřeba předem syntetizovat i jeden z reaktantů. Výtěžky se pohybovaly v rozmezí od 62 % do 95 % u hydrazonů a od 8 % do 54 % u esterů. Antibakteriální aktivita byla testována proti čtyřem vybraným grampozitivním a gramnegativním kmenům. Antifungální aktivita byla testována proti čtyřem kvasinkám a vláknitým houbám. Antimykobakteriální aktivita byla testována proti pěti kmenům mykobakterií. Všechny tyto metody byly testovány pomocí mikrodiluční bujónové metody. Testované látky neprojevily žádnou aktivitu při antibakteriálním a antifungálním testování. Aktivita byla zaznamenána pouze při...
|
|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
|
|
Bakteriociny a jejich aplikace v potravinářském a farmaceutickém průmyslu
Tesarčík, David
Tato bakalářská práce se zabývá bakteriociny, jejich současným používáním a potenciálním využitím v budoucnu v oblasti potravinářství a farmacie. V první části se práce zabývá jejich obecným popisem, chemickými i biologickými vlastnosti. Ekologickým významem a syntézou. Dále shrnuje jejich rozdělení do jednotlivých skupin a podskupin. Stručně jsou zde uvedeni někteří konkrétní zástupci jednotlivých skupin spolu s druhy bakterií, které je produkují. A jejich konkrétními vlastnostmi. Druhá část práce dále po-jednává o využitích bakteriocinů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jsou zde uvedeny konkrétní aplikace v současnosti již používaných bakteriocinů. Zejména v oblasti konzervace potravin. Dále jsou zde shrnuta potenciální využití těchto látek. Která se nacházejí buďto ve stádiu výzkumu, testování nebo teorie.
|
|
|
Produkce a možnosti aplikace antimikrobiálních látek produkovaných probiotickými bakteriemi
Utíkalová, Kristýna ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí antimikrobiálních látek vybraných bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Pediococcus a Bifidobacterium, u kterých byla na základě provedené rešerše předpokládána produkce bakteriocinů. Bakteriociny jsou antimikrobiální látky peptidové povahy s potenciálem být hojně využívané především jako biokonzervanty v potravinářství. Teoretická část bakalářské práce se věnuje především antimikrobiálním látkám produkovaným probiotickými bakteriemi se zaměřením na bakteriociny produkované vybranými bakteriálními druhy a jejich dosavadní výzkum a aplikace v průmyslu. V experimentální části byla testována antimikrobiální aktivita připravených izolátů z probiotických bakterií na vybraných gramnegativních a grampozitivních bakteriích. Konkrétně se jednalo o agarovou difúzní metodu, bujónovou diluční metodu a test viability buněk pomocí resazurinu. Bylo také stanoveno množství kyseliny mléčné a octové v jednotlivých izolátech pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s reverzní fází, což umožnilo dále pojednávat o jejich vlivu na antimikrobiální aktivitu izolátů. U všech izolátů byla zjištěna silná antimikrobiální aktivita proti indikátorovým bakteriím. U některých izolátů byla dokonce vyšší než antimikrobiální aktivita samotné kyseliny mléčné v koncentraci, ve které se v izolátu dle měření vyskytuje, což je významným podnětem pro další zkoumání těchto probiotických izolátů především pak izolátu L. acidophilus a L. plantarum. Bylo například zjištěno, že testovaný izolát z L. acidophilus vykazoval při koncentraci 20,47 mg/ml inhibiční aktivitu proti S. epidermidis 90,76 % a proti E. coli 81,62 %. S izolátem z bakterie L. acidophilus byla následně provedena aplikace na polymerní obalový materiál s potenciálem být používány v potravinářství a byla pozorována antimikrobiální aktivita tohoto izolátu proti kontaminujícím mikroorganismům.
|
|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
host ::
RSS.