|
|
Hodnocení antifungální aktivity esenciálních olejů prostřednictvím vybraných laboratorních metod
KRATOCHVÍLOVÁ, Viola
V současné době je využití antifungální aktivity esenciálních olejů při skladování zeleniny a potravin stále sledovanějším a zkoumanějším tématem. Antifungální účinky esenciálních olejů nabízí možnost prodloužení trvanlivosti potravin a snížení ztrát způsobených houbami a jinými mikroorganismy. Jedná se o přírodní látky, které pro člověka ani životní prostředí nejsou toxické. V poslední době zaznamenávají esenciální oleje rostoucí popularitu díky svému různorodému využití nejen např. v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, ale i v našich domácnostech. Tato popularita podporuje zájem o jejich využití v potravinářství jakožto přírodního prostředku ke snižování výskytu hub a prodlužování trvanlivosti potravin. Cílem diplomové práce je porovnání antifungální účinnosti vybraných esenciálních olejů vůči izolovaným mikroskopickým houbám z kořenové zeleniny a porovnání vybraných metod použitých k hodnocení. Literární rešerše předložené práce shrnuje dosavadní znalosti z oblasti antimikrobiálních účinků esenciálních olejů, které nabízí možnost prodloužení trvanlivosti potravin a snížení ztrát způso-bených houbami a jinými mikroorganismy. V rámci praktické části jsou z kořenové zeleniny izolovány 4 nejčetnější morfotypy mikroskopických hub (Fusarium sp., Paecilomyces sp., Trichoderma sp. a Chalaropsis thielavioides), které jsou využity při testování antifungální aktivity vybraných esenciálních olejů (citronelový, hřebíčkový, dobromyslový, mátový, skořicový a tymiánový) prostřednictvím metody diskové difuze a mikrodiluční metody. Výsledky metody diskové difuze a mikrodiluční metody se navzájem mírně liší. Při mikrodiluční metodě vychází inhibice esenciál-ních olejů mírně vyšší, pravděpodobně z důvodu obsahu těkavých látek, které se v uzavřeném prostoru mikrodestičky efektivněji šířily, a tím silněji ovlivňovaly růst testovaných hub. Avšak tři nejúčinnější oleje se v obou metodách shodují. Konkrét-ně jsou to oleje z dobromysli, tymiánu a skořice. Stejně tak se shoduje v obou meto-dách i nejméně účinný olej - mátový.
|
|
|
The effect of antimicrobial peptides on Saccharomyces cerevisiae and other yeast species
Makarova, Anna-Marie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Z důvodu nadměrného užívání antibiotik, antimykotik a dezinfekčních prostředků v posledních desetiletích, byla u patogenních mikroorganismů vyvinuta značná rezistence vůči těmto látkám. Kvasinky rodu Candida představují čtvrtého nejčastějšího původce kvasinkových infekcí u hospitalizovaných pacientů a pro 40% z nich jsou letální. Díky mechanismu účinku rozdílným od zmíněných současně užívaných antimykotik a antibiotik se antimikrobiální peptidy stávají slibnými kandidáty pro vývoj nových léčiv proti kvasinkovým a bakteriálním infekcím. Tato práce se zabývá peptidy izolovanými z divokých včel a jejich syntetickými analogy a identifikuje ty nejefektivnější v boji proti nejčastějším druhům kvasinek Candida a modelové kvasince Saccharomyces cerevisiae. Byl testován a porovnáván antifungální efekt osmi peptidů v různých definovaných podmínkách. Za účelem identifikace případného synergistického působení antimikrobiálních peptidů a současně užívaných antimykotik byla zjišťována citlivost patogenních kvasinek k těmto konvenčním antifungálním látkám, peptidům, a k jejich kombinacím. Odpověď kvasinkových buněk na úrovni plasmatické membrány byla studována měřením relativního membránového potenciálu pomocí fluorescenční sondy (diS-C3(3)). Hyperpolarizační efekt byl pozorován pro každý jednotlivý peptid. Dále...
|
|
|
Mechanismy účinků esenciálních olejů na houby
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Esenciální oleje jsou těkavé látky z rostlin se širokým spektrem účinků. Mnohé z nich vykazují antifungální aktivitu. Poněvadž stále narůstá rezistence patogenních hub k antimykotikům, je nalezení nových antifungálních látek pro léčbu mykotických infekcí velice potřebné. Aby mohly být esenciální oleje využity pro výrobu nových léků, je nezbytné znát přesný mechanismus jejich účinku. O vlivu esenciálních olejů na houby se ví sice mnoho, nicméně na co konktrétně v buňce cílí není vždy známo. V této práci shrnuji dosavadní poznatky o mechanismech účinků na houby. Postupně se věnuji vlivu esenciálních olejů na buněčnou stěnu, plazmatickou membránu, mitochondrii, jádro, quorum sensing, virulenční faktory, produkci mykotoxinů a na vývoj houby. Esenciální oleje zpravidla nepůsobí jen na jednu strukturu, ale ovlivňují více struktur a procesů zároveň. V závěrečné kapitole zmiňuji možné směry dalšího výzkumu těchto látek. Klíčová slova: esenciální oleje, houby, antifungální aktivita, mechanismus účinku
|
|
|
The effect of antimicrobial peptides on Saccharomyces cerevisiae and other yeast species
Makarova, Anna-Marie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Z důvodu nadměrného užívání antibiotik, antimykotik a dezinfekčních prostředků v posledních desetiletích, byla u patogenních mikroorganismů vyvinuta značná rezistence vůči těmto látkám. Kvasinky rodu Candida představují čtvrtého nejčastějšího původce kvasinkových infekcí u hospitalizovaných pacientů a pro 40% z nich jsou letální. Díky mechanismu účinku rozdílným od zmíněných současně užívaných antimykotik a antibiotik se antimikrobiální peptidy stávají slibnými kandidáty pro vývoj nových léčiv proti kvasinkovým a bakteriálním infekcím. Tato práce se zabývá peptidy izolovanými z divokých včel a jejich syntetickými analogy a identifikuje ty nejefektivnější v boji proti nejčastějším druhům kvasinek Candida a modelové kvasince Saccharomyces cerevisiae. Byl testován a porovnáván antifungální efekt osmi peptidů v různých definovaných podmínkách. Za účelem identifikace případného synergistického působení antimikrobiálních peptidů a současně užívaných antimykotik byla zjišťována citlivost patogenních kvasinek k těmto konvenčním antifungálním látkám, peptidům, a k jejich kombinacím. Odpověď kvasinkových buněk na úrovni plasmatické membrány byla studována měřením relativního membránového potenciálu pomocí fluorescenční sondy (diS-C3(3)). Hyperpolarizační efekt byl pozorován pro každý jednotlivý peptid. Dále...
|
host ::
RSS.