Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Comparison and characterization of salivary proteins from Sergentomyia and Phlebotomus sand flies
Polanská, Nikola
Flebotomové (Diptera, Phlebotominae), drobný krevsající hmyz, jsou známí především jako přenašeči protist z rodu Leishmania, které způsobují medicínsky i veterinárně důležité onemocnění - leishmaniózu. Během sání samice vypouštějí sliny do hostitele, což jim umožňuje snadnější sání krve. Biologicky aktivní látky obsažené ve slinách flebotomů mají protizánětlivé účinky a schopnost ovlivnit hemostatický systém hostitele, čímž zabraňují srážení krve. Sliny také ovlivňují imunitu hostitele v místě sání a zvyšují tak pravděpodobnost nákazy různými patogeny, které flebotomové mohou přenášet. Slinné proteiny byly doposud zkoumány především u druhů flebotomů patřících do rodů Phlebotomus a Lutzomyia, zatímco flebotomové rodu Sergentomyia byli po dlouhou dobu přehlíženi. Proto jsme se v této disertační práci zaměřili na porovnání slinných proteinů druhů Phlebotomus perniciosus a Phlebotomus orientalis se slinnými proteiny druhu Sergentomyia schwetzi. Zmíněné druhy se liší nejen ekologií a zeměpisným rozšířením, ale i preferencí hostitele. Oba druhy rodu Phlebotomus upřednostňují jako hostitele savce většího či středního vzrůstu. Phlebotomus perniciosus saje především na králících, zajících a psech. Phlebotomus orientalis dává přednost sání na větších savcích, jako jsou krávy, kozy, ovce a případně i lidé....
Larvy tasemnic a nádory: charakterizace protilátkové odpovědi a zkřížených reakcí
Vajs, Vojtěch ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k rozvoji výzkumu zabývajícího se vlivem některých druhů helmintů na nádorová onemocnění. Například preventivní infekce těmito parazity je schopna zpomalit nebo úplně předejít rozvoji některých národů v experimentálních modelech. V předběžných experimentech byl objeven takovýto potlačující efekt u infekce tasemnicemi Taenia crassiceps a Mesocestoides corti, které svou přítomností dokázaly omezit, a v některých případech dokonce úplně potlačit, růst a metastázování melanomové buněčné linie B16F10. Parazité svou přítomností a produkty různými způsoby ovlivňují imunitní systém svého hostitele, a tak bylo cílem této práce prozkoumat jeden ze způsobů, kterým by mohla být přítomnost těchto tasemnic v hostiteli za efekt zodpovědná - zkřížená reakce protilátek vázajících antigeny tasemnic a nádorových buněk. Nejprve byla v rámci této práce měřena protilátková odpověď myšího organizmu na tasemnici, kterou byl inbrední kmen C57BL/6J nebo outbrední kmen ICR nakažen. Pomocí metody ELISA byl sledován růst hladiny imunoglobulinů v rámci pěti týdnů, načež byly antigeny, které je vážou, specifikovány pomocí metody Western blot. Nakonec byly tyto antigeny lokalizovány v tasemničím organizmu pomocí fluorescenční imunohistochemické detekce. Rovněž byla zkoumána role sacharidových struktur...
Glykoproteiny ve slinách krevsajících členovců
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Krevsající členovci injikují během sání krve obsah svých slinných žláz do hostitele. Sliny krevsajících členovců obsahují celé spektrum bioaktivních makromolekul, jejichž hlavní funkcí je umožnění sání krve. Proti řadě těchto molekul je ovšem namířena protilátková odpověď hostitelského imunitního systému. Detekce této protilátkové odpovědi může, díky mezidruhovým odlišnostem v proteinovém složení slin, sloužit jako měřítko expozice hostitele jednotlivým druhům krevsajících členovců. Molekulami vyvolávajícími protilátkovou odpověď mohou být proteiny nebo glykoproteiny. Glykoproteiny jsou proteiny, na něž jsou glykosidicky vázány oligosacharidové řetězce. Za antigenní vlastnosti slinných glykoproteinů mohou být zodpovědné obě jejich složky, či pouze cukerná nebo proteinová část. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při výběru expresního systému pro syntézu rekombinantních glykoproteinů. Tato práce shrnuje poznatky o struktuře, funkci a vlastnostech slinných glykoproteinů různých druhů krevsajících členovců.
Development of a new sand fly exposure test to evaluate vector control tools
Willen, Laura Adrienne André ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
V oblasti Středozemního moře je ročně zaznamenáno 1200-2000 nových případů lidské viscerální leishmaniózy. Toto onemocnění je zoonózou působenou parazitem Leishmania infantum a přenášenou flebotomy. Hlavním rezervoárem jsou psi, kteří mohou též onemocnět závažným a chronickým onemocněním, psí leishmaniózou; jedním z hlavních přenašečů je Phlebotomus perniciosus. Sliny krevsajících přenašečů byly opakovaně využity při studiu pobodání hostitelů a sledování účinnosti insekticidních zásahů. Tato disertační práce byla proto zaměřena na identifikaci slinných antigenů, které mohou sloužit jako markery pobodání psů druhem P. perniciosus a mohou být použity k vývoji nových diagnostických metod. Prvá část práce byla věnována využití rekombinantního slinného proteinu P. perniciosus - rSP03B - v různých endemických oblastech psí leishmaniózy. Během průřezové studie byla zjištěna podobná protilátková odpověď u psů pocházejích z různých oblastí okolo Středozemního moře a bylo potvrzeno, že rekombinantní protein je antigenně shodný s nativním proteinem ze slin. V následující longitudineální studii byla sledována sezónní dynamika protilátkové odpovědi proti P. perniciosus. Bylo prokázáno, že odpověď proti slinám i rSP03B koreluje se sezónní aktivitou P. perniciosus a je signifikantně nižší během zimních měsíců....
COVID-19 v Domově ve Břevnici
Myslivcová, Lenka ; Andrýs, Ctirad (vedoucí práce) ; Jankovičová, Karolína (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat informace týkající se viru SARS-CoV-2 a koronavirové nemoci (COVID-19), zhodnotit průběh onemocnění v Domově se zvláštním režimem v Břevnici, kde nemoc proběhla na počátku první vlny pandemie COVID-19 na jaře roku 2020. Dalším cílem bylo provést analýzu protilátek a zhodnotit získaná data. Diplomovou práci jsem rozdělila do tří hlavních částí: teoretické, experimentální a diskusní. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou a popsala informace týkající se nejen nemoci COVID-19, ale i dalších závažných infekcí způsobených lidskými koronaviry. V experimentální části, kterou jsem vykonala v imunologické laboratoři Oddělení společných laboratoří v havlíčkobrodské nemocnici, jsem se zabývala problematikou klinického průběhu onemocnění, závažnosti onemocnění a případnými následky po prodělané infekci. Dále jsem se zabývala metodami pro stanovení protilátek, jejichž principy jsou popsány v kapitole 4.5 Použité diagnostické metody a postupy jsou popsány v kapitole 5.3 Laboratorní stanovení. Ze získaných dat jsem vypracovala grafy a tabulky a zpracovala data o klinickém průběhu infekce v břevnickém Domově, a to jak u klientů, tak u zaměstnanců postižených infekcí na jaře roku 2020. V diskusní části jsem shrnula zjištěná data s Domova v Břevnici a...
Characterization and antigenic properties of salivary yellow-related proteins in phlebotomine sand flies
Cikrtová, Petra
3 ABSTRAKT Yellow-related proteiny (YRP) tvoří početnou rodinu proteinů, jejíž členové byli identifikováni v transkriptomech slinných žláz všech dosud studovaných druhů flebotomů. Tato rodina je zařazena do skupiny tzv. MRJP/Yellow proteinů, které se vyskytují u hmyzu i některých dalších organismů. Přestože tyto proteiny sdílejí podobnou terciární strukturu tvořenou šestiramenným beta-propelerem s centrálně umístěným tunelem, liší se ve svých funkcích. Struktura a amin-vázající vlastnosti YRP flebotomů byly popsány pouze na základě jediné studie u druhu Lutzomyia longipalpis. V naší práci jsme namodelovali struktury celkem 32 YRP ze slinných žláz 13 druhů flebotomů. Zatímco celkový tvar a struktura všech proteinů byla obdobná, jednotlivé YRP se mezi druhy i v rámci jednoho druhu odlišovaly zejména v povrchovém náboji, vlastnostech tunelu a v aminokyselinovém složení vazebného místa pro biogenní aminy. Tyto modifikace ukazují na rozdílné funkce jednotlivých proteinů, jež byly experimentálně potvrzeny ve druhé části našeho projektu. Zaměřili jsme se na vazebné vlastnosti YRP druhů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou důležitými přenašeči prvoků rodu Leishmania. Síla vazby pro serotonin, histamin a katecholaminy se lišila jak mezi druhy, tak v rámci obou proteinů každého druhu. Přes tyto...
Comparison and characterization of salivary proteins from Sergentomyia and Phlebotomus sand flies
Polanská, Nikola ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Martin-Martin, Ines (oponent) ; Chmelař, Jindřich (oponent)
Flebotomové (Diptera, Phlebotominae), drobný krevsající hmyz, jsou známí především jako přenašeči protist z rodu Leishmania, které způsobují medicínsky i veterinárně důležité onemocnění - leishmaniózu. Během sání samice vypouštějí sliny do hostitele, což jim umožňuje snadnější sání krve. Biologicky aktivní látky obsažené ve slinách flebotomů mají protizánětlivé účinky a schopnost ovlivnit hemostatický systém hostitele, čímž zabraňují srážení krve. Sliny také ovlivňují imunitu hostitele v místě sání a zvyšují tak pravděpodobnost nákazy různými patogeny, které flebotomové mohou přenášet. Slinné proteiny byly doposud zkoumány především u druhů flebotomů patřících do rodů Phlebotomus a Lutzomyia, zatímco flebotomové rodu Sergentomyia byli po dlouhou dobu přehlíženi. Proto jsme se v této disertační práci zaměřili na porovnání slinných proteinů druhů Phlebotomus perniciosus a Phlebotomus orientalis se slinnými proteiny druhu Sergentomyia schwetzi. Zmíněné druhy se liší nejen ekologií a zeměpisným rozšířením, ale i preferencí hostitele. Oba druhy rodu Phlebotomus upřednostňují jako hostitele savce většího či středního vzrůstu. Phlebotomus perniciosus saje především na králících, zajících a psech. Phlebotomus orientalis dává přednost sání na větších savcích, jako jsou krávy, kozy, ovce a případně i lidé....
Characterization and antigenic properties of salivary yellow-related proteins in phlebotomine sand flies
Cikrtová, Petra
3 ABSTRAKT Yellow-related proteiny (YRP) tvoří početnou rodinu proteinů, jejíž členové byli identifikováni v transkriptomech slinných žláz všech dosud studovaných druhů flebotomů. Tato rodina je zařazena do skupiny tzv. MRJP/Yellow proteinů, které se vyskytují u hmyzu i některých dalších organismů. Přestože tyto proteiny sdílejí podobnou terciární strukturu tvořenou šestiramenným beta-propelerem s centrálně umístěným tunelem, liší se ve svých funkcích. Struktura a amin-vázající vlastnosti YRP flebotomů byly popsány pouze na základě jediné studie u druhu Lutzomyia longipalpis. V naší práci jsme namodelovali struktury celkem 32 YRP ze slinných žláz 13 druhů flebotomů. Zatímco celkový tvar a struktura všech proteinů byla obdobná, jednotlivé YRP se mezi druhy i v rámci jednoho druhu odlišovaly zejména v povrchovém náboji, vlastnostech tunelu a v aminokyselinovém složení vazebného místa pro biogenní aminy. Tyto modifikace ukazují na rozdílné funkce jednotlivých proteinů, jež byly experimentálně potvrzeny ve druhé části našeho projektu. Zaměřili jsme se na vazebné vlastnosti YRP druhů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou důležitými přenašeči prvoků rodu Leishmania. Síla vazby pro serotonin, histamin a katecholaminy se lišila jak mezi druhy, tak v rámci obou proteinů každého druhu. Přes tyto...
Development of a new sand fly exposure test to evaluate vector control tools
Willen, Laura Adrienne André ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
V oblasti Středozemního moře je ročně zaznamenáno 1200-2000 nových případů lidské viscerální leishmaniózy. Toto onemocnění je zoonózou působenou parazitem Leishmania infantum a přenášenou flebotomy. Hlavním rezervoárem jsou psi, kteří mohou též onemocnět závažným a chronickým onemocněním, psí leishmaniózou; jedním z hlavních přenašečů je Phlebotomus perniciosus. Sliny krevsajících přenašečů byly opakovaně využity při studiu pobodání hostitelů a sledování účinnosti insekticidních zásahů. Tato disertační práce byla proto zaměřena na identifikaci slinných antigenů, které mohou sloužit jako markery pobodání psů druhem P. perniciosus a mohou být použity k vývoji nových diagnostických metod. Prvá část práce byla věnována využití rekombinantního slinného proteinu P. perniciosus - rSP03B - v různých endemických oblastech psí leishmaniózy. Během průřezové studie byla zjištěna podobná protilátková odpověď u psů pocházejích z různých oblastí okolo Středozemního moře a bylo potvrzeno, že rekombinantní protein je antigenně shodný s nativním proteinem ze slin. V následující longitudineální studii byla sledována sezónní dynamika protilátkové odpovědi proti P. perniciosus. Bylo prokázáno, že odpověď proti slinám i rSP03B koreluje se sezónní aktivitou P. perniciosus a je signifikantně nižší během zimních měsíců....
Vývoj vakcín proti prasečímu cirkoviru typu 2
Janovec, Václav ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorná, Dana (oponent)
Prasečí cirkovirus typ 2 je jednořetězcový DNA virus patřící do rodu Circovirus, který je součástí rodiny Circoviridae. Tento virus je asociovaný s mnoha onemocněními u prasat a způsobuje značné ekonomické ztráty v chovech prasat. V této práci byly testovány dva vakcinační přístupy s cílem vytvoření efektivní vakcíny proti PCV2. První přístupem bylo testování DNA vakcín. Pro tento účel byly zkonstruovány expresní plasmidy kódující dvě formy PCV2 Cap proteinu. Byly také připraveny expresní plasmidy kódující myší TNF-α a IFN-α1 za účelem zesílení imunitní odpovědi pomocí koimunizace těchto plasmidů společně s plasmidem kódujícím antigen. Druhý přístup vychází z předchozího zjištění, že chimerické pentamery VP1 kapsidového proteinu myšího polyomaviru fúzovaného s PCV2 Cap protein jsou schopné indukovat protektivní protilátkovou odpověď cílenou proti PCV2. Tyto chimerické pentamery byly proto dále modifikovány, neboť byla upravena AK sekvence imunodominantního epitopu PCV2 Cap proteinu za účelem zvýšení protektivní protilátkové odpovědi cílené proti PCV2. Schopnost DNA vakcín a chimérických pentametr indukovat protilátkovou odpověď proti PCV2 byla testována na myších. Z výsledků je patrné, že chimerické pentamery indukují mnohem silnější protektivní protilátkovou odpověď cílenou proti PCV2 ve srovnání...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.