|
|
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších
Jebavá, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších Abstrakt Práce se zabývá možností využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších. Hlavní metodou výzkumu je analýza digitálního modelu terénu a povrchu v oblasti Krkonoš v softwaru ArcGIS 10.0. Analýza je založena na spe- cifických funkcích v softwaru ArcGIS (Slope, Curvature), a dále byla využita kombinace rastrů stínovaného reliéfu, což vedlo k detekci dalších agrárních tvarů. Pro ověření přes- nosti detekce agrárních tvarů byla provedena následná terénní verifikace. S ohledem na výsledky terénního průzkumu a hodnocení přesnosti mohou být výsledky označeny jako velmi uspokojivé. Správa Krkonošského národního parku může výstupy výzkumu využít pro kvantifikaci agrárních tvarů, k jejich ochraně, případně dalšímu výzkumu a managementu. Klíčová slova: letecké laserové skenování, agrární formy reliéfu, antropogenní geo- morfologie
|
|
|
Staré lomy na území Brna: most mezi přírodním a kulturním dědictvím
Kubalíková, Lucie
Území Brna je geologicky a geomorfologicky velice pestré díky své pozici na hranici dvou celoevropsky významných jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Litologická a morfologická diverzita a rovněž hydro- a pedodiverzita se podílely na historickém vývoji města, jeho dalším rozvoji i na jeho současném utváření. Využívání přírodních materiálů na území Brna spadá do staršího paleolitu (pazourky na Stránské skále), ovšem větší rozmach byl zaznamenán až ve středověku (těžba stavebního a dekoračního kamene – vápence na Stránské skále a Hádech, slepence na Červeném kopci, později písky a spraše). V současné době se na území Brna nachází několik desítek nečinných lomů, cihelen a pískoven, které podávají svědectví jednak o geologické historii města a jednak o využívání přírodních zdrojů. Tyto lomy jsou často legislativně chráněny jako přírodní památky nebo rezervace, případně jako významné krajinné prvky. Díky svým hodnotám jsou cenným zdrojem informací z hlediska věd o Zemi (paleontologické nálezy, stratigrafie, krasové jevy, specifický druh horniny), mají však význam i z hlediska kulturního a historického (např. zdroj stavebního materiálu pro kulturní památky, historie využívání přírodních zdrojů, antropogenní podzemí, industriální a antropogenní tvary reliéfu, vliv na rozvoj města atd.). Lomy tedy reprezentují most mezi přírodními a kulturními aspekty krajiny, respektive mezi přírodním a kulturním dědictvím. Studium kulturně-historických a geovědních aspektů starých lomů může přispět k rozpoznání jejich skutečných hodnot a napomoci i přijetí vhodných opatření z hlediska ochrany neživé přírody i kulturního dědictví.\n
|
|
|
Poškozování skalních tvarů vlivem lezecké činnosti
Škopová, Kateřina ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Poškozování skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti Cíle: Cílem této práce je zjistit míru a druhy poškození pískovcových skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti. Práce se také zabývá horolezectvím a jeho vztahem k ochraně přírody v pískovcových skalních oblastech. Metody: Pro teoretickou část byla použita metoda analýzy dokumentů a dostupné literatury. Pro výzkumnou část této práce byl proveden terénní výzkum ve vybraných lokalitách, formou pozorování a fotografování forem poškození skal. Výsledky: Zjistili jsme formy a míru poškození pískovcových skalních tvarů ve vybraných lokalitách. Míra poškození je závislá na míře návštěvnosti skal lezci. Také jsme zjistili, že na poškozování pískovcových skalních mají vliv i jiné sportovně rekreační činnosti. Klíčová slova: horolezectví, geomorfologie, pískovec, pískovcové lokality, ochrana přírody, antropogenní geomorfologie
|
|
|
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších
Jebavá, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších Abstrakt Práce se zabývá možností využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších. Hlavní metodou výzkumu je analýza digitálního modelu terénu a povrchu v oblasti Krkonoš v softwaru ArcGIS 10.0. Analýza je založena na spe- cifických funkcích v softwaru ArcGIS (Slope, Curvature), a dále byla využita kombinace rastrů stínovaného reliéfu, což vedlo k detekci dalších agrárních tvarů. Pro ověření přes- nosti detekce agrárních tvarů byla provedena následná terénní verifikace. S ohledem na výsledky terénního průzkumu a hodnocení přesnosti mohou být výsledky označeny jako velmi uspokojivé. Správa Krkonošského národního parku může výstupy výzkumu využít pro kvantifikaci agrárních tvarů, k jejich ochraně, případně dalšímu výzkumu a managementu. Klíčová slova: letecké laserové skenování, agrární formy reliéfu, antropogenní geo- morfologie
|
host ::
RSS.