Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cenomanian vegetation of the Bohemian Cretaceous Basin
Čepičková, Jana ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent) ; Spicer, Robert A. (oponent)
Disertační práce popisuje, analyzuje a interpretuje rostlinné fosílie paleoprostředí Bylo popsáno olistění cykasu druhu Čepičková et J.Kvaček včetně jeho kutikuly. Druh vykazuje hluboce zanořené průduchy obklopené papilami, které přečnívají přes stomatální dvůrek. Průduchy jsou haplocheilní a jsou uspořádány do pásů. (Velen.) Čepičková et J.Kvaček je zubatý list odromní žilnatinou. Z důvodu chybějící zachované kutikuly bylo možné pouze Čepičková et J.Kvaček je list se zubatým okrajem, jehož abaxiální kutikula je pokryta vráskováním. Toto vráskování je náhodně orientované, pouze kolem průduchů je uspořádané radiálně. je charakteristické kombinací několika druhů průduchů: laterocytními/laterocyklocytními, bicyklickými, amphibrachyparacytními, méně často brachyparacytními racytními. Průduchy v některých případech mají z vnitřní strany na pólech ztluštěniny ve tvaru "T". Čepičková et J.Kvaček je list se zubatým okrajem. Vnější strana abaxiální kutikuly je velmi hustě pokryta velkými papilami. Průduchy Pro zjišťování míry stresu z nedostatku sladké vody byla použita mikromorfologie kutikuly a izotopový signál rostlinných fosílií (δ13C v n C29). Z lomu Pecínov byly k analýze použ U5. Na základě paleobotanických, palynologických, paleoprostředí a rostlinná společenstva perucké flóry: Vegetace slaných marší,...
Výuka krytosemenných rostlin na vybraných základních školách - porovnání ekologického a systematického přístupu
Hypšmanová, Pavlína ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Diplomová práce s názvem Výuka krytosemenných rostlin na vybraných základních školách - porovnání ekologického a systematického přístupu obsahuje v teoretické části pro lepší orientaci stručnou charakteristiku krytosemenných rostlin a nejčastěji zmiňovaných čeledí krytosemenných v učebnicích pro základní školy. Dále se práce věnuje dvěma způsobům výuky přírodopisu na základních školách - ekologickému a systematickému, a charakteristice vyučovacích metod a organizačních forem využitelných ve výuce krytosemenných. Obsahem je také analýza tématu v novém rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, která odhaluje vyškrtnutí dvou očekávaných výstupů v tematickém okruhu biologie rostlin oproti starší verzi RVP z roku 2017 a porovnání dvou vybraných školních vzdělávacích programů. Součástí práce je též rozbor vybraných učebnic pro základní školy s tematikou krytosemenných, porovnání množství uváděných čeledí a měření didaktické vybavenosti se zaměřením na aparát prezentace učiva. Za pomoci rozhovorů s vybranými učiteli jsou následně zjišťovány informace o jejich přístupu k výuce a realizaci výuky v daném pojetí. Mimo jiné se kvalitativní výzkum zaměřuje na vnímání výhod a nevýhod jednotlivých pojetí při výuce krytosemenných rostlin u jednotlivých vyučujících. Cílem práce je zejména přiblížit...
Geometrická morfometrika tvaru a symetrie květních struktur - ekologický a evoluční význam
Rubešová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
V mé bakalářské práci se zabývám literární rešerší na téma geometrické morfometrie, jejího využití pro zkoumání květních symetrií a ekologických i evolučních významů květní symetrie. V první části přináším popis metod a využití geometrické morfometriky. Druhá část se věnuje popisu hlavních typů květní symetrie. Další části zahrnují morfometrické výzkumy určitých linií. Mnoho studií zahrnuje druhy rostlin z čeledi Brassicaceae. Poslední kapitola shrnuje moderní metody morfologického výzkumu a jejich možnosti využití v budoucích výzkumech.
Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin
Bukáčková, Alžběta ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
V současné době klesá zájem žáků o studium přírodních věd. Přitom se jedná o rozvíjející se a nepostradatelný obor (medicína, genetika). Různé obory biologie jsou žáky různě vnímány. Botanika není příliš oblíbená žáky a často ani jejich učiteli. Oblíbenějšími mohou být například biologie člověka, zoologie a nově se rozvíjející obory jako je genetika. Studium rostlin je pro žáky často nezajímavé, vzpomínky na poznávání rostlin jsou pro ně často hodiny strávené nad botanickým atlasem bez praktické výuky v terénu či na exkurzi. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na poznávání krytosemenných rostlin na gymnáziích. Práce se věnuje různým metodám používaným k výuce poznávání krytosemenných rostlin na pražských gymnáziích a jejich efektivitě. Porovnává různé metody, které používají učitelé k výuce, zabývá se způsoby zkoušení poznávání rostlin a počtem a výběrem druhů, které žáci mají být schopni poznat. Požadavky středoškolských učitelů srovnává s představami vysokoškolských pedagogů o znalostech nastupujících studentů oboru biologie. Efektivita výuky byla zkoumána pomocí "poznávaček" druhů (tj. zkoušení, zda žáci poznají požadované organismy). Žáci poznávali živé (čerstvé) zástupce a byla vyhodnocena úspěšnost žáků od učitelů, kteří používají k výuce různé metody. Dle výsledků bylo formulováno...
Didaktické využití vybraných čeledí krytosemenných rostlin ve výuce na ZŠ a víceletých gymnáziích
Moldaschlová, Jana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Diplomová práce se zabývá didaktickým využitím vybraných čeledí krytosemenných rostlin ve výuce na ZŠ a víceletých gymnáziích. Poskytuje teoretické poznatky, které se týkají krytosemenných rostlin, vybraných čeledí a druhů rostlin. Dále popisuje vybrané formy a metody výuky, které lze využít při výuce krytosemenných rostlin. Práce obsahuje konkrétní návrhy využití výukových forem a metod na učivu vybraných čeledí. Součástí diplomové práce je dotazníkové šetření, které se zabývá využíváním různých forem a metod výuky v hodinách přírodopisu na ZŠ a víceletých gymnáziích. Výsledkem práce jsou i praktická cvičení, pracovní listy a didaktické hry, které by učitelé mohli využít při výuce krytosemenných rostlin. Klíčová slova: výukové formy a metody, dotazníkové šetření, krytosemenné rostliny
Geometrická morfometrika tvaru a symetrie květních struktur - ekologický a evoluční význam
Rubešová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
V mé bakalářské práci se zabývám literární rešerší na téma geometrické morfometrie, jejího využití pro zkoumání květních symetrií a ekologických i evolučních významů květní symetrie. V první části přináším popis metod a využití geometrické morfometriky. Druhá část se věnuje popisu hlavních typů květní symetrie. Další části zahrnují morfometrické výzkumy určitých linií. Mnoho studií zahrnuje druhy rostlin z čeledi Brassicaceae. Poslední kapitola shrnuje moderní metody morfologického výzkumu a jejich možnosti využití v budoucích výzkumech.
Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin
Bukáčková, Alžběta ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
V současné době klesá zájem žáků o studium přírodních věd. Přitom se jedná o rozvíjející se a nepostradatelný obor (medicína, genetika). Různé obory biologie jsou žáky různě vnímány. Botanika není příliš oblíbená žáky a často ani jejich učiteli. Oblíbenějšími mohou být například biologie člověka, zoologie a nově se rozvíjející obory jako je genetika. Studium rostlin je pro žáky často nezajímavé, vzpomínky na poznávání rostlin jsou pro ně často hodiny strávené nad botanickým atlasem bez praktické výuky v terénu či na exkurzi. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na poznávání krytosemenných rostlin na gymnáziích. Práce se věnuje různým metodám používaným k výuce poznávání krytosemenných rostlin na pražských gymnáziích a jejich efektivitě. Porovnává různé metody, které používají učitelé k výuce, zabývá se způsoby zkoušení poznávání rostlin a počtem a výběrem druhů, které žáci mají být schopni poznat. Požadavky středoškolských učitelů srovnává s představami vysokoškolských pedagogů o znalostech nastupujících studentů oboru biologie. Efektivita výuky byla zkoumána pomocí "poznávaček" druhů (tj. zkoušení, zda žáci poznají požadované organismy). Žáci poznávali živé (čerstvé) zástupce a byla vyhodnocena úspěšnost žáků od učitelů, kteří používají k výuce různé metody. Dle výsledků bylo formulováno...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.