Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti a limity v oblasti reedukace zraku u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění
PŘIBYLOVÁ, Hana
Tématem bakalářské práce jsou současné možnosti a limity v oblasti reedukace zrakových schopností u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění v běžných mateřských školách a ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením či v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část předkládá charakteristiku dítěte předškolního věku. Dále se zabývá vymezením zrakových funkcí a možnostmi jejich vyšetření. Je zde stručně specifikován vývoj zraku. V další kapitole jsou popsány poruchy binokulárního vidění, mezi něž řadíme strabismus a amblyopii. Značná část bakalářské práce je věnována důsledkům poruch binokulárního vidění a terapeutickým metodám k nápravě těchto poruch. Jsou zde popsány možnosti předškolního vzdělávání dětí s poruchami binokulárního vidění. Teoretická část se dále zabývá vymezením podoby speciálně pedagogické péče o děti s poruchami binokulárního vidění a podmínek reedukace zraku těchto dětí v mateřské škole. Pozornost je zaměřena též na popis speciálně pedagogického centra pro zrakově postižené. Cílem praktické části bakalářské práce bylo porovnat současné možnosti a limity v oblasti reedukace zrakových schopností u dětí předškolního věku s poruchami binokulárního vidění v běžných mateřských školách a ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením či v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. Pro sběr dat byla využita metoda tří dotazníků, přičemž první dotazník byl určen pedagogům mateřských škol, druhý dotazník byl určen ředitelům, vedoucím pedagogům mateřských škol a zástupcům ředitelů pro mateřské školy a třetí dotazník byl určen ortoptistkám.
Speciálně pedagogická péče o dětí s funkčními poruchami zraku
Prucková, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Kramosilová, Zuzana (oponent)
0 NÁZEV: Speciálně pedagogická péče o děti s funkčními poruchami zraku AUTOR: Kateřina Prucková, DiS. KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá speciálně pedagogickou péčí o děti předškolního věku, trpícími funkčními poruchami zraku. První část práce je věnována dítěti předškolního věku, jeho ontogenetickému vývoji a fyziologickému vývoji vidění. Další kapitoly popisují funkční poruchy zraku, mezi které patří strabismus a amblyopie. Hlavní část práce je věnována nápravě poruch binokulárního vidění, speciálnímu ortopticko-pleoptickému cvičení. Tato část práce současně funguje jako zásobník činností a námětů pro práci s dětmi v domácím a školním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Strabismus, amblyopie, ortoptika, pleoptika, dítě předškolního věku, speciálně- pedagogická péče
Školní zralost a připravenost dětí s poruchami binokulárního vidění
JUSKOVÁ, Denisa
Cíl práce spočívá v analýze školní zralosti a připravenosti dětí s poruchami binokulárního vidění. Dílčím cílem je na odpovídající teoretické bázi a kvalitativních datech zpracovat individuální plány rozvoje šetřených dětí. Pro naplnění uvedených cílů byla využita kvalitativní strategie v designu případové studie. Pro sběr dat bylo využito pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje pojmu dítě se zrakovým postižením a nejčastěji užívaným klasifikacím zrakového postižení. Ve druhé kapitole je vymezen pojem binokulární vidění a popsán vývoj zrakové percepce, který zahrnuje i vývoj binokulárního vidění. Třetí kapitola se již zaměřuje na poruchy binokulárního vidění - konkrétně na jejich vymezení, klasifikaci, možnosti reedukace a na závěr na jejich důsledky. Poslední kapitola teoretické části se zabývá školní zralostí a připraveností - v rámci této kapitoly je pozornost věnována předškolnímu vzdělávání, dále vymezení pojmů školní zralost a připravenost, podrobnému popisu jednotlivých složek školní zralosti a na závěr se tato kapitola dotýká i diagnostiky školní zralosti. Praktická část práce zahrnuje tři kapitoly. První kapitola se věnuje metodologii výzkumu. Ve druhé kapitole jsou analyzovány výsledky výzkumu - pozornost je věnována základním osobním anamnestickým datům, podrobné analýze školní zralosti a v souvislosti s rozvojem dílčích oblastí školní zralosti je v této kapitole zahrnuta i spolupráce rodiny s předškolním zařízením. V poslední kapitole praktické části jsou zpracovány individuální plány rozvoje šetřených dětí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nelze jednoznačně určit konkrétní úroveň školní zralosti a připravenosti dětí s poruchami binokulárního vidění, jelikož každé dítě je jedinečné, a proto má své určité možnosti i limity. Prostřednictvím podrobné analýzy bylo tedy zjištěno, že úroveň školní zralosti a připravenosti těchto dětí je velice individuální záležitostí, která se odvíjí od celé řady faktorů, jako je například charakter zrakového postižení a jeho dopady na dílčí oblasti školní zralosti, dále dodržování léčebného plánu, případný odklad povinné školní docházky a v neposlední řadě také spolupráce rodiny s předškolním zařízením.
Význam ortoptiky a pleoptiky u dětí s poruchami binokulárního vidění v předškolním věku
ŠVIHELOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá tématem Význam ortoptiky a pleoptiky u dětí s poruchami binokulárního vidění (dále jen BV) v předškolním věku. Zrakové vady, které se objevují nejčastěji u dětí v předškolním věku, jsou strabismus a amblyopie. Cílem bakalářské práce je na základě teoretických východisek popsat edukační proces a možnosti realizace pleoptických a ortoptických cvičení u dětí s poruchami BV v mateřské škole (dále jen MŠ) v hlavním vzdělávacím proudu. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na specifický vývoj dítěte s poruchou BV v předškolním věku. Ve druhé kapitole jsou popsány nejčastější zrakové vady dětského věku, BV a jeho vývoj, poruchy a náprava. Poslední kapitola se zabývá předškolním vzděláváním, možnostmi vzdělávání dítěte s poruchou BV a legislativou spojenou s předškolním vzděláváním. V empirické části práce je cílem zhodnotit zvládání denních činností dětmi s poruchou BV v MŠ hlavního vzdělávacího proudu a dále zhodnotit míru potřebného individuálního přístupu k dítěti s poruchou BV v MŠ hlavního vzdělávacího proudu. K naplnění zmíněných cílů práce je využito kvalitativního šetření. Sběr kvalitativních dat je realizován metodou analýzy pedagogické dokumentace dětí s binokulárními vadami, zúčastněného pozorování dle nastavených kategorií, polostandardizovanými rozhovory s pedagožkami MŠ hlavního vzdělávacího proudu. Výsledky dílčích cílů jsou zpracovány do čtyř konkrétních případových studií. Výzkumný soubor je zvolen postupem záměrného výběru v souladu s vymezeným cílem práce tj. děti s poruchami BV se strabismem a amblyopií a pedagožky, které mají ve třídě děti s těmito zrakovými vadami. Na základě teoretických východisek a výsledků kvalitativního šetření v terénu bylo zjištěno, že děti s poruchami BV mají v rámci edukačního procesu v MŠ určitá specifika se zrakovým vnímáním a s tím související potíže při koordinaci pohybu, prostorové orientaci, paměti, pozornosti. V hledáčku zrakových vad jsou na okraji závažnosti, přestože tyto poruchy lze efektivně napravit nebo odstranit úplně jen v tomto věku, tedy do nástupu povinné školní docházky. Míra individuálního přístupu ze strany pedagožky v MŠ je pak dopomoc ke zvládnutí aktivity a to formou úpravy prostoru, poskytnutí delšího časového úseku ke zvládnutí, úpravami pracovních listů, dovysvětlení směru plnění, obsahu, práce s názorem, rozvíjení kompenzačních smyslů, úprava světelných podmínek apod.
Speciálně pedagogická péče o dětí s funkčními poruchami zraku
Prucková, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Kramosilová, Zuzana (oponent)
0 NÁZEV: Speciálně pedagogická péče o děti s funkčními poruchami zraku AUTOR: Kateřina Prucková, DiS. KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá speciálně pedagogickou péčí o děti předškolního věku, trpícími funkčními poruchami zraku. První část práce je věnována dítěti předškolního věku, jeho ontogenetickému vývoji a fyziologickému vývoji vidění. Další kapitoly popisují funkční poruchy zraku, mezi které patří strabismus a amblyopie. Hlavní část práce je věnována nápravě poruch binokulárního vidění, speciálnímu ortopticko-pleoptickému cvičení. Tato část práce současně funguje jako zásobník činností a námětů pro práci s dětmi v domácím a školním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Strabismus, amblyopie, ortoptika, pleoptika, dítě předškolního věku, speciálně- pedagogická péče
Četnost skrytých zrakových vad u dětí předškolního věku jako handicap jejich zdárného vývoje a hra jako prostředek reedukace zraku v mateřské škole
Fidlerová, Dagmar ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce prezentuje úspěšný projekt zrakového screeningu předškolních dětí, realizovaný převážně na půdě pardubických mateřských škol. Kvantitativní neexperimentální výzkum četnosti zrakových vad u předškolních dětí v Pardubicích byl realizován deduktivní metodou a přinesl překvapivé a zároveň alarmující výsledky. Dokládá, že 7,8% předškolních dětí mělo skryté zrakové vady, neboť do doby zrakového screeningu nebyly tyto vady odhaleny praktickými pediatry při pravidelných preventivních prohlídkách a zůstávaly též bez povšimnutí rodičů. Minimálně 10% četnost zrakových vad u předškolních dětí pak poukazuje na nutnost zavedení reedukace zraku do běžných tříd pardubických mateřských škol. Pro speciálně pedagogickou podporu práce přináší ucelenou metodiku reedukace zraku. Zásobník 50 her a hravých činností s podrobně rozpracovanou metodikou pomůže učitelkám v běžných třídách mateřských škol při práci se zrakově znevýhodněnými dětmi.
Role sestry ve strabologické ambulanci
SVOBODOVÁ, Jana
Zrak je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů.Nejčastějšími zrakovými vadami dětského věku je strabismus a amblyopie. Postihují až 7 % dětské populace. Děti se zrakovými vadami jsou dispenzarizovány ve strabologických ambulancích. Prevencí očních vad, diagnostikou a následnou léčbou tupozrakosti a šilhání se zabývá obor ortoptika.Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: zjistit specifika práce sestry ve strabologické ambulanci a zjistit roli sestry z pohledu rodičů dětí léčených ve strabologické ambulanci. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat jsme zvolili individuální polostrukturované rozhovory se sestrami ortoptistkami pracujícími ve strabologických ambulancích v Jihočeském kraji a s rodiči klientů, kteří se v těchto ambulancích léčí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že práce sestry ortoptistky je vysoce specifická. Vyžaduje hluboké teoretické znalosti z oboru ortoptika. Vysoké nároky jsou kladeny na její praktické dovednosti. Sestra ortoptistka organizuje chod ambulance i cvičebny, asistuje lékaři, připravuje klienty na vyšetření a sama řadu vyšetření provádí. Ovládá ortoptické a pleoptické přístroje a stará se o jejich údržbu. Některé pomůcky si musí sama vyrobit. Komunikuje s klienty všech věkových kategorií. Vyžaduje se od ní dostatek empatie, trpělivosti a kreativity. Směrem k rodičům provádí intenzivní edukační činnost, neboť podíl domácího cvičení v léčbě tupozrakosti a šilhání je významný. Rodiče od sestry ortoptistky především očekávají zlepšení zrakové vady u jejich dítěte, vlídný a trpělivý přístup a v neposlední řadě poskytnutí informací, rady, pomoci a vyřešení jakéhokoli problému.
Pleoptická a ortoptická cvičení u zrakově postižených dětí předškolního věku.
ŠTOČKOVÁ, Šárka
Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na vývoj zrakového vnímání, a to od narození dítěte až po předškolní věk, dále potom na pleoptická a ortoptická cvičení. Zmiňuji se zde také o anatomii zrakového orgánu, o zrakových vadách dětského věku. Podrobněji je v teoretické části rozebráno binokulární vidění, protože pleoptická a ortoptická cvičení jsou zaměřena právě na poruchy binokulárního vidění (šilhání a tupozrakost). V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na koordinaci oko-ruka u dětí předškolního věku v běžné mateřské škole a v mateřské škole pro zrakově postižené. Výzkumná část byla realizována pomocí řízených pozorování v obou typech mateřských škol. Bylo provedeno celkem 200 řízených pozorování. Cílem této bakalářské práce je zjistit úroveň zrakové koordinace u dětí v mateřské škole pro zrakově postižené a v běžné mateřské škole. Hypotézu jsem si stanovila takto: Děti v mateřské škole pro zrakově postižené mají lepší zrakovou koordinaci, protože ji rozvíjí i pomocí pleoptických a ortoptických cvičení, oproti dětem v běžné mateřské škole, které rozvíjí zrakovou koordinaci pouze pomocí her a kreslení. Po srovnání výsledků z mateřských škol výzkum dokládá, že děti předškolního věku v mateřské škole pro zrakově postižené mají lepší koordinaci oko-ruka, než děti téhož věku v běžné mateřské škole. Hypotéza se mi tedy potvrdila. Práce by mohla posloužit jako studijní materiál, neboť tato problematika není uceleně zpracovaná v žádné publikaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.