Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současná undergroundová subkultura a Voknoviny
Šeliga, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce Současná undergroundová subkultura a Voknoviny si klade za cíl prozkoumat roli současné undergroundové subkultury. Studie se kriticky zabývá "mýtem underground," tedy představou, že undergroundové společenství mělo zásadní vliv na pád komunistického režimu v Československu. Posledním tématem je role Voknovin jako kmenového média současné subkultury. V teoretické části se práce zaměřuje na historický vývoj undergroundové subkultury a na zhodnocení současného stavu společenství. Stejně tak je v teoretické části věnován prostor teoriím populární kultury a subkultury. Nastíněn je rovněž pohled historiků na normalizaci a roli undergroundu v pádu komunistického režimu. Hlavní část práce se soustředí na analýzu rozhovorů s čtyřmi informátory z řad undergroundu. Výzkumný vzorek je navržen tak, aby pokryl hlavní významné "struktury a instituce" undergroundu. Analýzu rozhovorů doplňuje obsahová analýza posledního ročníku Voknovin. Z výsledků vyplývá, že přestože underground vychází z tradice předrevolučního undergroundu, zapadá dnes do rámců dominantní společnosti. Aktéři se shodli, že role undergroundu v pádu komunistického režimu byla především ve sjednocení opozice. Voknoviny mají sice dnes větší dosah, než mělo předrevoluční Vokno, ale částí subkultury jsou kritizované.
Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2.0 kulturu fanzinů
Hroch, Miloš ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2. 0 kulturu fanzinů si dává za cíl vyzkoumat, jakým způsobem se proměnila produkce hudebních fanzinů, tedy neoficiálních časopisů vydávaných svými tvůrci na vlastní pěst, s příchodem nových médií. Z teoretického hlediska se práce zabývá historií fanzinové tvorby a koncepty alternativních médií potřebnými pro zhodnocení současného stavu. Stejně tak je v teoretické části věnován prostor praktikám fanoušků, tedy nejvýraznějších představitelů aktivních publik, které jsou velice užitečné nejenom pro popis motivací stojících za produkcí fanzinů, ale i pro pochopení povahy mediální komunikace v kyberprostoru, kde se stírají hranice mezi producentem a konzumentem mediálních sdělení. Hlavní část práce se soustředí na analýzu rozhovorů s deseti informátory z řad tuzemských předinternetových tvůrců fanzinů i z řad těch současných, uvyklých síťové komunikaci. Z popsaných diskurzivních vzorců je pak možné vysledovat, že tradiční fanzinová tvorba a online prostředí jsou dva oddělené světy, které o sobě vzájemně vědí, ale autoři fanzinů se snaží střežit své hranice. Chtějí své výtvory uchránit před internetem, i když do virtuálního terénu často vstupují pro inspiraci nebo jej využívají jako distribuční nástroj. Vyvstává tak otázka, co je k...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.