|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úroveň znalostí z problematiky výživy žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě.
KOPUNCOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce: Úroveň znalostí z problematiky výživy žáků 2. stupně ZŠ ve vztahu k jejich každodenní výživě charakterizuje v teoretické části pojmy týkající se výživy. Jednotlivé kapitoly pak rozebírají základní složky a význam správné výživy pro zdraví dětí a mládeže. Zmiňuji se o doporučených denních dávkách, stravovacím režimu, alternativních způsobech stravování a zároveň i o chybách ve výživě a jejich dopadech ve formě nadváhy či jiných onemocnění. Zahrnuta je zde i problematika výchovy ke zdraví v rámcově vzdělávacím programu. Praktická část se zabývá výsledky kvantitativního výzkumu, který byl realizován v podobě dotazníkového šetření a jeho cílem bylo zjistit vztah žáků k jejich každodenní výživě a prověřit znalosti o dané problematice. Výzkum je zaměřen na žáky 9. tříd ve věku 14. 16. let v oblasti Znojemska.
|
|
|
Alternativní směry ve výživě
JELÍNKOVÁ, Terezie
Trendem dnešní doby je vést společnost ke zdravému životnímu stylu s důrazem na vyváženou stravu. Tato skutečnost je masově podporována propagací v médiích - internet, televize, tištěné publikace. Zastánci alternativního stravování se tohoto faktu snaží využít a prosadit svůj životní styl mezi většinovou společnost. Cílem práce bylo zmapovat nutriční zvyklosti a životní styl alternativních strávníků. Pro výzkum byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Co je příčinou přechodu od běžného stravování k alternativním směrům ve výživě? 2. Jaká omezení přináší alternativní strava v každodenním životě? 3. Jaké změny v sociálním postavení svým vyznavačům přinesla alternativní strava? Pro získání požadovaných informací, byl využit kvalitativní výzkum za pomoci hloubkového rozhovoru, vedený převážně s vegetariány a vegany. Celkem bylo Pro získání požadovaných informací, byl využit kvalitativní výzkum za pomoci hloubkového rozhovoru, vedený převážně s vegetariány a vegany. Celkem bylo uskutečněno 13 rozhovorů. 8 dotazovaných preferovalo vegetariánskou stravu, 5 respondentů stravu veganskou. Dotazované osoby byly získány pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány na diktafon, poté doslovně přepsány. Všechny dotazníky se odehrály v Českých Budějovicích.uskutečněno 13 rozhovorů. 8 dotazovaných preferovalo vegetariánskou stravu, 5 respondentů stravu veganskou. Dotazované osoby byly získány pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány na diktafon, poté doslovně přepsány. Všechny dotazníky se odehrály v Českých Budějovicích.Rozhovory se zaměřovaly na důvody přechodu na alternativní stravu, s tím spojeným sběrem informací o daném typu stravování a na změnu zdravotního stavu po změně "klasické" stravy na alternativní. Další otázky byly směřovány na spokojenost s alternativní stravou, její finanční náročnost, dostupnost v obchodech, zaměstnání, popřípadě ve školách. Poslední téma, kterému byla věnována pozornost, se týkalo změny sociálního postavení po změně stravování, a to jak v širším okruhu známých, tak rodině. Také jsme se v této části dotazovali na názor respondentů na problém přijetí alternativního stravování většinovou společností. Výzkum obsahoval i otázky geografické, zaměřené na věk, pohlaví a dosažené vzdělání dotazovaných. Získané rozhory byly následně zaznamenány metodou papír a tužka. Pro potřeby analýzy dat jsme stanovili následující kategorie: Obecné informace od alternativních strávníků, Omezení způsobená alternativní stravou a Změna v sociálním postavení. K výše uvedeným kategoriím byly vytvořeny podkategorie obsahující kódy nejdůležitějších dat, které se v rozhovorech vyskytly. K dosažení přehlednosti těchto kódů, byla vytvořena barevná schémata. Z rozhovorů vyplývá, že více jak polovina dotazovaných přešla k alternativní stravě z etických důvodů. Velkou motivací se ukázala také snaha o minimalizaci ekologické stopy. Výsledky dále ukázaly, že nejčastěji používaným zdrojem informací je internet, kvalita sortimentu alternativních potravin hodnocena převážně kladně, objevily se zmínky o finanční náročnosti. Většina dotazovaných se shodovala v názoru na nedostatečnou nabídku alternativních pokrmů v restauračních zařízeních, jejich minimální dostupnost na pracovištích nebo školách. Z odpovědí části respondentů vyplynulo, že majoritní společnost je přijímá spíše skepticky, zároveň se objevily náznaky zvyšující se akceptace vyznavačů alternativní výživy. Názory rodiny a známých na alternativní stravu se ukázaly velmi různorodé. Objevily se reakce negativní, tak známky podpory.
|
|
|
Zdravá strava v mateřské škole
MAROUŠKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá racionální výživou a výživou jako takovou a jejím významem pro zdraví dětí. Teoretická část vymezuje pojmy vztahující se ke stravě a stravovacím návykům. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu. Bylo zvoleno dotazníkové šetření a respondenti byli rodiče a učitelé z mateřských škol. Cílem práce bylo zjistit, zda se děti v předškolním věku stravují racionálně, zda se nad složením stravy zamýšlí rodiče i učitelky mateřských škol, zjistit úroveň stravovacích návyků dětí a jaké stravovací návyky považují rodiče za důležité.
|
|
|
Vegetariánská výživa
SOUKUPOVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou vegetariánství. Zaměřila jsem se na dopady rostlinné stravy na zdraví a popsala jsem současné trendy v oblasti vegetariánského stravování. Zajímala jsem se o smýšlení a informovanost veřejnosti o vegetariánství. Výzkum jsem prováděla v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Ve své práci jsem se zmínila zastoupení vegetariánství v různých zemích světa a stručně jsem popsala také historii této výživy a měnící se trend oblíbenosti masa ve společnosti. Upozornila jsem na potřeby různého zastoupení živin v jednotlivých fázích života, a tyto potřeby pak vztáhla k vegetariánskému stravování. Popsala jsem jaké živiny mohou v jednotlivých etapách života být při vegetariánské stravě nedostatečně zastoupeny a popřípadě jak tyto nedostatky kompenzovat. Zmínila jsem proč se lidé pro vegetariánství rozhodují, velkou část jsem věnovala zdravotním důvodům. V práci jsem popsala a rozebrala jednotlivé složky potravy. Důraz jsem dávala hlavně na živiny, které mohou být ve vegetariánském jídelníčku zastoupeny v nedostatečné míře. Pro výzkum jsem použila dotazník, který byl rozdáván obyvatelům v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Výsledky byly zpracovány pomocí tabulkového kalkulátoru MS Excel. Při výzkumu byly potvrzeny všechny tři předpokládané výzkumné otázky. Tedy, že veřejnost má i přes dostatečnou nabídku informací poměrně malé znalosti v oblasti vegetariánské výživy.Většina respondentů uvedla, že nezná žádný typ vegetariánství. Také výzkumná otázka týkající se smýšlení veřejnosti o ekonomické náročnosti se potvrdila. Převážná většina dotázaných se domnívala, že je tato strava ekonomicky náročnější. Jak potvrdil výzkum, vegetariáni jsou hojněji zastoupeni mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi, což potvrdilo třetí výzkumnou otázku.
|
host ::
RSS.