|
|
Druhová a cytotypová diverzita invazních zástupců rodu Symphytrichum ve střední Evropě
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Hodálová, Iva (oponent)
Cytotypová variabilita astřiček rodu Symphyotrichum je na území Severní Ameriky, odkud tento druh pochází, relativně dobře prozkoumána. Bohužel v Evropě, kam byly astřičky původně zavlečeny jako okrasné rostliny, jim doposud nebyla věnována, co se týče jejich celkové stejně jako cytotypové variability jen omezená pozornost. Publikací a údajů o cytotypové variabilitě a karyologii v Evropě je velmi omezený počet, přičemž některé z nich uvádí výskyt několika druhů a druhových komplexů vyšších ploidních. Astřičky na mnoha místech zplaňují, dokáží se reprodukovat jak vegetativně, tak generativně a kolonizují především stanoviště narušená lidskou činností. Proto byly zařazeny mezi invazivní druhy rostlin. Z biosystematického hlediska jsou astřičky velice komplikovanou skupinou, jelikož jsou morfologicky a karyologicky vysoce variabilní. Celou situaci navíc komplikuje fenomén polyploidie a intenzivní mezidruhová a vnitrodruhová hybridizace. Tyto skutečnosti se podepisují na obtížném určování jedinců a populací a jejich přiřazení k jednotlivým taxonům. Cílem této diplomové práce, bylo objasnění cytotypové variability planě rostoucích druhů astřeček rodu Symphyotrichum (Asteraceae) na území střední Evropy. Sběr materiálu byl zaměřen především na Českou republiku a Slovensko. Pozornost byla soustředěna na...
|
|
|
Invazní druhy v mapování mimo aktivity AOPK ČR
Joščáková, Aneta ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
Invazní druhy jsou v ochraně životního prostředí přetrvávajícím problémem. Ke správnému uchopení invazí a zejména pro jejich efektivní management je potřeba mít dobré informace o výskytu invazních druhů. Dosavadní mapovací aktivity jsou však většinou úzce zaměřené, a to především na lokality v zájmu ochrany přírody a vybrané vlajkové druhy. Nálezy z těchto aktivit jsou dnes soustředěny v Nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Tato databáze je v současnosti nejlepším zdrojem dat o výskytu invazních druhů na území České republiky. Přesto stále neobsahuje uspokojivé množství nálezů. Největší mezery ve zmapování výskytu invazních druhů jsou právě v oblastech mimo zájem ochrany přírody. K mapování těchto oblastí může docházet pomocí občanské vědy, která je konkrétně pro mapování invazních druhů velice vhodná. Dalším a dosud nepodchyceným zdrojem dat o výskytu invazních druhů je šedá literatura, jejíž potenciál byl zkoumán v této bakalářské práci. Prozkoumány byly vysokoškolské kvalifikační práce a odborné průzkumy na zakázku kraje. Přestože tyto dokumenty obsahovaly kvalitní data o výskytu invazních druhů, nebyla bohužel tato data sdílena s Nálezovou databází ochrany přírody. Klíčová slova: invaze, mapování, monitoring, nepůvodní druhy, občanská věda
|
|
|
Proti americkému brouku! Lze odstranit raka signálního z malého toku?
JAKŠ, Jiří
Biologická invaze v podobě nepůvodních druhů raků je velkým problémem pro celý ekosystém. Nepůvodní druhy raků mají podstatně lepší biologickou výbavu a schopnost adaptability k prostředí, ve kterém žijí. To z nich činí velmi nebezpečné živočichy nejen pro naše původní druhy raků. Jedním z těchto nebezpečných nepůvodních druhů je rak signální (Pacifastacus leniusculus - Dana, 1852). Tento druh raka k nám byl dovezen ze Severní Ameriky z ekonomických důvodů. V době introdukce tohoto nepůvodního druhu se však nepočítalo s tak masivním rozšířením na úkor našich původních druhů. Nicméně k tomu již došlo a je tedy potřeba počty raků signálních redukovat a tím významně pomoci celému ekosystému. Možností jak redukovat populace raka signálního a dalších nepůvodních druhů raků je několik. Právě tento fakt byl námětem pro tuto práci a bylo potřeba už jen vybrat vhodnou metodu. Nakonec byla pro tuto práci vybrána jedna z nejméně invazivních metod a tou je odlov raků do ruky a síťky. Jako lokalita byl vybrán Křesánovský potok u Vimperka, ve kterém se nachází silná populace raka signálního. Tento druh již zde výrazně zredukoval všechny typické zástupce ryb, které běžně žily v tomto potoce, a také výrazně zredukoval počty původních raků říčních (Astacus astacus - Linnaeus, 1758). Ty je možné zde vidět už jen výjimečně a ještě často ve špatném stavu. Před započetím této práce však zůstávalo otázkou, jak bude tato metoda odlovu úspěšná. Podle současných teoretických znalostí má metoda odlovu raků do ruky nebo síťky nízkou úspěšnost a není za pomoci této metody možné raka signálního z toku zcela odstranit. Nikdo však podobnou studii neprováděl u malého dostupného toku a bylo tedy na místě takovou studii provést a právě to je náplní této práce. Po provedení intenzivních odlovů v období od dubna do listopadu bylo zjištěno, že touto metodou raka signálního ani z malého toku opravdu nejsme schopni odstranit a ani nijak výrazně zredukovat počet raků signálních žijících v tomto toku. Ovšem existuje několik alternativ, které je možné využít. Tyto alternativy lze objevit v této práci.
|
|
|
Uplatnění nepůvodních dřevin na narušených stanovištích: vliv stanovištních a krajinných faktorů
PROŠKOVÁ, Miloslava
The effect of local and landscape factors on establishment of alien woody species in various post-industrial sites in the Czech Republic was evaluated. The first part of the thesis was focused on the establishment and survival of late successional and alien woody seedling in differently restored sites (spontaneous succession vs forestry reclamation), each with various successional stages (young, middle, late), This part continued in the topic of Bc. Thesis to detect changes in a period up to three years since the establishment of the experiment. The second part, dealt with the invasive potential of selected alien woody species Quercus rubra, was studied in three abandoned post-mining sites represented by sand pits and compared with the species establishment in undisturbed afforested sites dominated by Pinus sylvestris. These two parts were conducted in Třeboňsko Protected Landscape Area. The last part evaluated the effect of local site and landscape factors at a broad national scale. For this purpose, the phytosociological relevés from Database of Successional Seres (DaSS) were used.
|
|
|
Role pohlavního rozmnožování v invazním chování polyploidních invazních druhových komplexů
Jarůšková, Dominika ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazní rostliny mají výrazně negativní vliv na složení a strukturu rezidentních společenstev. Mohou způsobit výrazný pokles jejich biologické rozmanitosti, a dokonce vážně ohrozit existenci vzácných druhů. Jedním z faktorů, které mohou ovlivnit a zvýšit invazní chování cizích druhů, je duplikace celého genomu (polyploidie). Prostřednictvím zvýšené genetické diverzity může polyploidie ve srovnání s jejich diploidními protějšky zlepšit celkovou zdatnost, reprodukční schopnosti a konkurenceschopnost polyploidních cytotypů. Tato práce vytváří literární přehled zaměřený na mechanismy reprodukce invazních druhů a evaluaci jejich role v invazním chování. Rozmnožování je dále rozebráno právě v kontextu polyploidie, se speciálním zaměřením na vlivy polyploidie na reprodukci sexuální. Součástí práce je v neposlední řadě kapitola představující a diskutující případové studie, které se zabývají vybranými invazními polyploidními druhovými komplexy a analyzují úspěšnost jejich sexuální reprodukce v invazním i přirozeném areálu rozšíření. Klíčová slova: polyploidie, invazní rostliny, pohlavní rozmnožování
|
|
| |
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Metodická pomůcka k uplatnění autentických dřevin v památkách zahradního umění
Pejchal, Miloš ; Štefl, Lukáš
Cílem metodiky je usnadnit činnost v následujících oblastech: (a) Stanovení taxonomické autenticity dřevin, tedy autenticity materiální substance dřevinných vegetačních prvků. Uplatnění metodiky má smysl především tehdy, když jak z archivních materiálů, tak z hodnocení do současnosti dochovaných dřevinných vegetačních prvků v dané památce, výsledků zahradní archeologie atd. neexistuje dostatek údajů o historii jejich použití. Údaje v ní obsažené mohou přispět ke stanovení obou aspektů autenticity, které vymezuje Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče (Pejchal a Šimek, 2016, 2018), případně Metodika hodnocení porostů dřevin pro potřeby památkové péče (Borusík aj., 2020). Mohou být využity i při hodnocení autenticity materiální substance dřevinných vegetačních strukturálních prvků koncepčně utvářených, jak ji vymezuje Metodika identifikace hodnot památek zahradního umění (Olšan aj., 2015b). Využít se k tomu dají především informace o době zavedení do kultury v Evropě (mimo území ČR) a na území ČR. Za (b) poté: aplikace poznatků o taxonomické autenticitě dřevin v praxi. Je třeba zohlednit řadu faktorů, které nezřídka působí protikladně.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Cytotypová variabilita a demografická struktura populací invazivních hvězdnic ze skupiny Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii ve střední Evropě.
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Astřičky z druhových komplexů Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii pochází ze Severní Ameriky, odkud byly v 19. století zavezeny do Evropy jako okrasné rostliny parků a zahrad. Na mnoha místech však rostliny zplaňují a na březích velkých řek se staly invazivními druhy. Oba druhové komplexy jsou morfologicky a karyologicky velmi variabilní, což se odráží v jejich komplikované taxonomii. Klíčovou roli ve formování komplikované variability astřiček však hrají další faktory, konkrétně vnitrodruhová a mezidruhová hybridizace, polyploidní evoluce a fenotypová plasticita. Problematika biologické a ekologické diverzity astřiček je relativně dobře prostudována v původním areálu v Severní Americe, ovšem jen málo je známo o celkové variabilitě v invadovaném areálu na evropském kontinentu. Z původního areálu v Severní Americe je udáváno několik ploidních cytotypů, avšak z Evropy byla doposud publikována jenom jedna cytogeografická studie. Výsledky dané studie spolu s příležitostně publikovanými chromozomálními počty naznačují v Evropě existenci jen vyšších ploidií. Konkrétně se jedná o oktoploidní a hexaploidní cytotyp S. lanceolatum a hexaploidní u S. novi-belgii. Problematika karyologické variability těchto taxonů v Evropě si zaslouží pozornost vědecké studie. Klíčová slova: Symphyotrichum...
|
host ::
RSS.