|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Energy balance of corona in black-hole accretion disks
Tynianskaia, Valeriia ; Bursa, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent)
X-ray záření pocházející z nejvnitřnějších regionů jáder aktivních galaxií svědčí o prezenci horké složky plynové struktury, která je umístěná těsně nad centrální černou dírou. Konkretní poloha a geometrie takové struktury, tzv. koróny není zatím známá a v literatuře byly široce zkoumany její rozmanité konfigurace. Jeden z předpokládů o geometrii koróny je takový, že koróna je představována jakožto kompaktnější oblast umístěná na ose symetrie černé díry (lamp-post model). Jiná možnost je představovat korónu jako rovinu, z obou stran obklopující akreční disk. Další předpoklady o tvaru koróny obsahuji něco mezi předchozímí dvěma možnostmi a mohou se kombinovat s komolým diskem. Jedná z klíčových otázek, která se avšak málokdy pokládá, je otázka energe- tického zásobování koróny, tj. odkud koróna čerpa svou energii. Za předpokladu o disku jako o jediném zdroji energie v akreujícím systému a taktéž o tom, že jeho iterní energie je částečně vyzařovaná a částečně přenesená magnetickými polí, odvodili jsme ze zachování energie omezení, která můžou být kladená na geome- trii koróny. Nakonec, snažíme se vyšetřit celkové vyzarováné spektrum systému složeného z černé...
|
|
|
Pole proudových smyček kolem černých děr
Vlasáková, Zuzana ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
Magnetické pole testovací kruhové proudové smyčky umístěné symetricky okolo Schwarzschildovy černé díry bylo v literatuře určeno několikrát a řešení byla vyjádřena pomocí různých vzorců. Porovnáváme tyto vzorce jak analyticky, tak numericky, a konkrétně ukazujeme, jak se chovají na ose symetrie, v ekvatoriální rovině a na horizontu. Tento problém je významný pro modelování akrečních disků okolo černých děr.
|
|
|
Chaos in deformed black-hole fields
Witzany, Vojtěch ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Kopáček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dvě zásadní aproximace používané ve fyzice akrečních disků poblíž černých děr. První z těchto aproximací jsou efektivní "pseudo-newtonovské" potenciály napodobující chování černé díry, které zkoumáme za pomoci numerických simulací i analytických metod. Druhá testovaná aproximace je zanedbání gravitace hmoty poblíž černé díry v akrečním procesu. Nejdříve jsou diskutována témata jako integrabilita, rezonance a chaos, a poté je odvozena zcela obecná "pseudo-newtonovská" limita geodetického pohybu. Tato limita je pak záhy použita na případ světelných geodetik v poli svítícího toroidu a na časupodobné geodetiky v Kerrově metrice. Dále je představen nový Newtonovský gravitační potenciál pro nesingulární toroidy a je diskutována jeho použitelnost v takzvaných Weylových prostoročasech. V poslední části je představen nový pseudo- newtonovský potenciál, který je pak s dalšími známými potenciály použit zcela analogicky jako v předchozích přesných relativistických studiích v modelech volného testovacího pohybu poblíž černé díry s diskem nebo prstencem; studované modely potvrzují předchozí závěry o chaosu v modelech disku/prstence a černé díry. Pseudo-newtonovský přístup dokáže reprodukovat řadu zásadních rysů původního relativistického systému, a silnější rozpory nastávají pouze jako...
|
|
|
Mapování akrečního disku kvasaru gravitačním mikročočkováním
Ledvina, Lukáš ; Heyrovský, David (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Kvasarové mikročočkování je relativně nově zkoumaný jev, který je velmi vhodný pro studium prostorového rozložení emise centrální oblasti akrečního disku. Dnes již známe mnoho čočkovaných kvasarů, u kterých po- zorujeme násobné obrazy způsobené ohybem světla v gravitačním poli mezi- lehlé galaxie. Pokud některý z obrazů přímo prochází hvězdnou populací této galaxie, může být dodatečně mikročočkován jednotlivými hvězdami. Gravi- tační pole těchto hvězd vytváří pro procházející světlo kaustickou síť. Jak se akreční disk pohybuje vůči této síti, pozorujeme změny jak ve světelné křivce, tak i ve spektru. V první části této práce studujeme statistiku intervalů mezi jednotlivými kaustickými přechody. Ve druhé části používáme plně relativis- tický model Kerrovy černé díry obklopené tenkým diskem pro studium změn na světelných křivkách během kaustického přechodu v závislosti na paramet- rech akrečního disku. V poslední kapitole simulujeme změny tvaru spektrální čáry železa během přechodu kaustiky modelované ideálním foldem. Našli jsme charakteristické změny v profilu spektrální čáry a analyticky je popsali. Na- konec jsem zmapovali maximální výšku čočkováním generovaných peaků na této čáře pro akreční disky různých parametrů 1
|
|
|
Magnetická pole proudových smyček kolem černých děr
Pejcha, Jakub ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Ledvinka, Tomáš (oponent)
Magnetické pole kruhové ekvatoriální proudové smyčky kolem Schwarzschil- dovy (či Kerrovy) černé díry bylo v literatuře studováno na vícero místech a výsledky byly vyjádřeny různým způsobem. V této práci podáváme přehled je- jich odvození, ilustrujeme je na konkrétních případech a tyto příklady pak po- rovnáváme. Naznačujeme také analytické srovnání některých formulí. Publiko- vané vzorce dle očekávání vedou ke stejným výsledkům, ale některé z nich jsou pro numerické vyhodnocení výhodnější než jiné. 1
|
host ::
RSS.