|
|
Vliv intensity obhospodařování zemědělské půdy na diverzitu a abundanci opylovačů
Tomsová, Lucie ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černá, Kristýna (oponent)
Intenzifikace zemědělství je jedním z hlavních důvodů snižování biodiverzity a ekosystémových služeb v zemědělské krajině. Mezi tyto služby patří opylování, které na jedné straně přispívá k zachování biodiversity rostlin v kulturní krajině a na druhé straně je přímo prospěšné produkci potravin, zejména ovoce a zelenina. Jako jedním z možných řešení udržení dostatečné míry opylování v zemědělské krajině je snížení intenzity obhospodařování alespoň na částech zemědělské půdy. Další možností je vyřadit určitou rozlohu obhospodařované půdy z produkce výměnou za dotace pro zemědělce, kteří s takovým postupem souhlasí. Výsledkem jsou provozované programy ekologického zemědělství a agroenvironmentálních opatření v rámci Evropské unie. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou v současnosti aplikována opatření na snížení intensity hospodaření v krajině dostatečně účinná v ochraně planých rostlin, opylovačů a jejich vzájemných vztahů. A pokud ano, tak jestli je tomu tak vlivem intenzity obdělávání zemědělské půdy nebo prostřednictvím květní nabídky. Dále bylo zkoumáno, zda a jak se k efektu ekologického zemědělství přidává také struktura krajiny. Kvalitativně byly porovnávány výsledky ze studií zabývající se tímto tématem. Současné studie ukazují, že ekologické zemědělství má ve většině případů pozitivní vliv...
|
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
| |
|
|
Ptáci zemědělské krajiny a pokles populace čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v okresu Rakovník
Gregorková Vicjanová, Vladimíra ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává tematiku ptactva zemědělské krajiny okresu Rakovník o rozloze 930 km2, který se rozkládá asi 35 km západně od Prahy. Práce je zaměřena zejména na výskyt čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v této oblasti. Bylo navštíveno celkem 19 míst, kde byl v dřívějších letech monitorován výskyt čejky chocholaté. Čejka chocholatá byla vyhledána pouze na čtyřech z těchto lokalit. Prokázané hnízdění nálezem tří kuřat čejky chocholaté bylo zjištěno na jednom ze sledovaných míst - u obce Petrovice (dne 11. 5. 2017). Diplomová práce analyzuje data získaná monitoringem oblastí s prokázaným (i mimohnízdním) výskytem čejky chocholaté a dále je porovnává se sčítáním Milana Tichaie z let 2012 až 2016. Z pozorování Milana Tichaie vyplývá, že stavy hnízdících čejek chocholatých v rakovnické krajině ubývají, byť rakovnickou krajinou protahují v relativně velkém počtu. Např. v roce 2014 byly ve sledovaných lokalitách popsány tři případy úspěšného hnízdění, ale v době mého pozorování v roce 2017 již jen jedno. Výskyt čejky chocholaté ve studované oblasti je dáván do souvislosti se stavem zemědělské krajiny Rakovnicka. V závěru práce jsou nastíněna opatření Ministerstva životního prostředí, která si kladou za cíl zlepšení hnízdních podmínek čejky chocholaté v zemědělské krajině. Tím je zakládání...
|
|
| |
|
|
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
|
|
|
Možnosti uplatnění vybraných agroenvironmetálních opatření na sledovaných pozemcích
Hanusová, Helena
Diplomová práce se zabývá návrhem agroenvironmentálních opatření na konkrétním území. Literární část této práce se zabývá biodiverzitou a agroenvironmentálními programy. Tato část obsahuje také stručnou charakteristiku GAEC a SMR. Další část práce obsahuje charakteristiku přírodních poměrů zájmového území, stručnou charakteristiku dotčených pozemků, analýzu historického vývoje LAND USE a výpočty koeficientů ekologické stability. V zájmovém území byl proveden fytocenologický průzkum a sestaven soupis živočišných druhů vyskytující se na dotčené lokalitě. Na základě zjištěných údajů jsou navrhnuty konkrétní lokální agroenvironmentální opatření. Navrženy jsou tři biopásy, zatravnění dvou pozemků a agroenvironmentální opatření podporující výskyt ptactva a savců.
|
|
|
Hodnocení vlivu agroenvironmentálních opatření na zimoviště kalouse pustovky (Otis flammeus) a motáka pilicha (Circus cyaneus)
Poláková, Zdeňka
ABSTRAKT Cílem diplomové práce " Hodnocení vlivu agroenvironmentálních opatření na zimoviště kalouse pustovky (Asio flammeus) a motáka pilicha (Circus cyaneus)" je provést analýzu stávajícího hospodaření a navrhnout odpovídající management ve vybrané lokalitě. V úvodní části práce jsou provedeny analýzy zemědělského hospodaření v rámci ptačí oblasti Komárov, popis ptačích druhů a vybraného zemědělského podniku včetně vyhodnocení požadavků na systém agroenvironmentálního managementu. Součástí diplomové práce je dále provedení analýzy návrhu dokumentu Programu rozvoje venkova na období 2014 -- 2020, na základě které byl navržen optimální management. Dále je provedeno vyhodnocení početnosti ptáků v dané lokalitě a byly posouzeny možné škody působené na zvěři navrženým opatřením. Na základě navrženého opatření byly stanoveny ekosystémové služby, které jsou poskytovány funkčním opatřením. Klíčová slova: moták pilich, kalous pustovka, agroenvironmentální opatření, zemědělství
|
|
|
Hodnocení vlivu agroenvironmentálních opatření - biopásy
Bukáčková, Anna
Cílem práce je vyhodnotit uplatňování a inovovat používaný management agroenvironmentálního opatření - biopásy. Za účelem dosažení cíle byla provedena analýza vybraného podniku, který realizuje biopásy včetně posouzení systému agroenvironmentálního managementu. Součástí je též popis významných ptačích druhů, které tyto biopásy využívají a jejich význam v agroekosystému. Pozornost je věnována koroptvi polní (Perdix perdix). Pro hodnocení a návrh byl vybrán půdní blok, kde zemědělec realizuje odpovídající agroenvironmentální opatření, které reflektuje na výskyt koroptví. V souladu se zvolenou metodikou bylo provedeno vyhodnocení jeho přínosu pro podporu biodiverzity a byla navržena inovace opatření, která vede k šetrnému hospodaření s cílem vylepšení stávajícího managementu. Navržená inovace vychází z připravované zemědělské dotační politiky pro období 2014 -- 2020. Pro hodnocení přínosu opatření je použita metodika, která zohledňuje početnost ptáků a škody působené zvěří v dané lokalitě. V závěru jsou vyhodnoceny ekosystémové služby, které jsou poskytovány navrženým opatřením.
|
|
|
Příčina selhávání politiky rozvoje venkova: případ vybraných nástrojů druhé osy PRV.
PRAŽAN, Jaroslav
Disertační práce je zahrnuje posouzení příčin selhávání politiky na vybraném nástroji politiky: agroenvironmentálním opatření, v rámci kterého stát kompenzuje zemědělcům ztráty vyvolané při produkování veřejných statků. Práce se zaměřila především na kontrakt a jeho charakteristiky a další instituce, jejichž vyzrálost ovliv-ňuje efekty této politiky. Hlavním cílem bylo identifikovat u kontraktu tyto charakte-ristiky, a také posoudit jejich vyváženost s ohledem na účel a předmět kontraktu a ta-ké dlouhodobé zájmy obou stran kontraktu. Šetření zahrnovalo zjišťování postojů zemědělců a státní správy (jako stran kontraktu) na kvalitu kontraktu a bylo provede-no na vzorku zemědělců na celostátní úrovni a na čtyřech případových studiích na regionální úrovni. Bylo zjištěno, že většina charakteristik kontraktu neodpovídají dlouhodobým zájmům obou stran kontraktu a tyto snižují účinnost agroenvironmen-tální politiky. Jedná se např. o dostupnost informací, důvěru mezi stranami kontraktu, tendenci ke strategickému chování, rozložení sil v kontraktu, sdílení rizik v kontraktu, přiměřenost výše kompenzace. Systém kontrol a penalizace byla shledána jako přiměřená. Nedostatečně vyzrálé instituce a charakteristiky kontraktu vedou ke zvyšování transakčních nákladů obou stran kontraktu a lze předpokládat, že ochota kontrakt opakovat v budoucnu může být omezena. Výsledky jsou pro státní správu podkladem pro zdokonalení kontraktu tak, aby dlouhodobě podporoval účinnost ag-roenvironmentální politiky.
|
host ::
RSS.