|
|
Financování zemědělského podniku z fondů EU
OŠANCOVÁ, Hana
Tato diplomová práce zobrazuje přehled nabízených možností financování zemědělských podniků pomocí dotací. Dále práce popisuje současný stav a přehled získaných dotací vybraného zemědělského podniku. Obsahem návrhové části diplomové práce je vypracování Žádosti z Programu rozvoje venkova na zemědělskou techniku. Následně je sestaven plán odpisů, zaúčtování klíčových účetních případů a znázornění dopadu na výsledek hospodaření za dané účetní období.
|
|
|
Vliv rybničního a zemědělského hospodaření na charakter odtékajících vod z modelového povodí Hamerského potoka
VLKOVÁ, Dana
Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly chemickofyzikálních parametrů odtékající vody z lesní, zemědělské a rybníkářské krajiny na Hamerském toku. Výsledky byly posuzovány z dat naměřených během roku 2015. Sledované parametry byly: vodivost; pH; KNK4,5; dusičnanový dusík; fosforečnanový fosfor; celkový dusík; organický uhlík a nerozpustné látky. Podle výsledků byly u vod vytékajících z lesního hospodářství zjištěné nejnižší hodnoty pH, KNK4,5 a nerozpustných látek. U vod ze zemědělské půdy byly nejvyšší hodnoty dusičnanového dusíku. Na odběrovém místě pod Ratmírovským rybníkem byly nejvyšší hodnoty většiny měřených parametrů, například nerozpustných látek.
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho vliv na koncentrace iontů v tekoucích vodách
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní této práce bylo porovnání vybraných chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Použita byla data za rok 2015 a 2016. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, pH, alkalita, NO3-N a PO4-P, tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Rozdíl mezi horními uzávěry toků v lesních ekosystémech a dolními uzávěry toků v blízkosti zemědělsky obdělávaných pozemků byl rozporuplný. Hodnoty vodivosti jednoznačně prokázaly, že zemědělská činnost zhoršuje kvalitu vod, neboť vodivost dolních uzávěrů toků byla někdy i třikrát vyšší, než vody v lesních ekosystémech, ale například hodnoty koncentrace PO4-P byly vyšší na horních uzávěrech toků, tedy v lesních ekosystémech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jednoduchý agropočítač
Pelikán, Michal ; Friedl, Martin (oponent) ; Steinbauer, Miloslav (vedoucí práce)
Jednoduchý agropočítač je realizace řídícího počítače postřikového stroje v zemědělské technice. Úvod popisuje typy jednotlivých postřikovačů a jejich hlavní rozdíly. Hydraulické schéma zobrazuje rozložení regulátorů, ventilů, hadic apod. Kapitola Požadavky definuje potřebné funkce a proměnné. Další kapitola vysvětluje strukturu rozložení jednotlivých částí agropočítače. Následně definuje požadované funkce a vlastnosti těchto částí pomocí reálných obvodů a součástek a metody získávání potřebných hodnot. Praktická ukazuje, jak vypadají desky plošných spojů a jsou popsány funkce a vlastnosti agropočítače.
|
|
|
Audit účetní závěrky vybraného zemědělského podniku
Stojánková, Radka ; Svobodová, Jana (oponent) ; Křížová, Zuzana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na provedení auditu u zemědělského subjektu. Je zde uveden historický vývoj auditu a základní informace. Práce popisuje regulaci v rámci Evropské unie, samotný postup dle Mezinárodních auditorských standardů a specifika auditu u zemědělského podniku. V analytické části je postup ověřování účetní závěrky znázorněn na konkrétní účetní jednotce. Cílem je přiblížit legislativní úpravu a postup provádění auditu účetní závěrky v České republice.
|
|
| |
|
|
Krajina, město, lidé a jídlo
Šárka, Jan
Jídlo je nejzákladnější ze všech zdrojů. Vznik zemědělství byl počátkem lidské civilizace. Po celou historii jsme byli pevně spjati s krajinou, která nás živila. Dodnes je většina naší krajiny utvářena historickým vztahem sídla a okolní plužiny. Zároveň krajina vždy odrážela společně sdílené hodnoty, v našem případě křesťanské. Přirozené vztahy dnes již neplatí, společné hodnoty jen těžko hledáme. Původní závislost města na okolní zemědělské krajině se zcela obrátila. To, co dříve bývalo soběstačným venkovem, je dnes suburbánní kaše zcela okázaná na blízkost města. Žijeme dnes paradoxně jako ateisté a měšťáci v krajině křesťanské a zemědělské, které nerozumíme. Zemědělstvím se dnes zabývá malé procento lidí. Přitom produkce jídla změlnila naše prostředí více než kterákoliv jiná lidská činnost a má významné environmentální dopady. Naše zvyky spojené s jídlem, stravovací vzorce, skladba potravy, produkce jídla a jeho distribuce, to vše zásadním způsobem ovlivnilo i formování měst. Nezbývá nám než znovu definovat náš vztah ke krajině a potřeby, které má uspokojit. Spolu s tím se logicky změní i způsob uvažování o městech.
|
|
| |
host ::
RSS.