|
Ptačí společenstva antropogenních stanovišť v zemědělské krajině: které faktory ovlivňují početnost a druhovou diversitu?
ŠTANGELOVÁ, Klára
Ptáci zemědělské krajiny patří již od druhé poloviny minulého století k nejvíce ubývajícím ptačím společenstvům, a v současnosti se jejich pokles nadále zvyšuje. Za úbytek jejich početnosti a druhové diverzity mohou mnohé faktory, mezi nejčastější patří ztráta pestrosti krajiny, nadměrné používání pesticidů, modernizace venkova a urbanizace anebo rekultivace brownfieldů. V této práci se věnuji popisu výše zmíněných faktorů. Cílem práce je zpracování dat získaných z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny a zjištění početnosti a druhové diverzity ptáků na osmi antropogenních stanovištích, a to v aktivních farmách, bývalých zemědělských družstvech, hnojištích, průmyslových areálech, vlakových nádražích, kamenolomech, travnatých plochách a v rozptýlené zeleni.
|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
Aleje a jejich role v zemědělské krajině - stav a perspektivy
Kučerová, Laura
Diplomová práce se zabývá problematikou alejí a stromořadí v zemědělské krajině, jež byla v teoretickém oddílu detailněji popsána. V aplikační části byla vytvořena sumarizační mapa 210 potenciálních alejí a 631 potenciálních stromořadí na území ORP Olomouc mimo zastavěné území města Olomouce a vojenský újezd Libavá, doplněná o databázi 10 alejí Olomouckého kraje a pasport zeleně města Olomouce. Údaje z mapy byly vyhodnoceny dle lokalizace v jednotlivých obcích, kde se prvky nachází, z pohledu hustoty, délky a počtu prvků. Terénní šetření probíhalo ve dvou lokalitách. V obci Drahanovice bylo zmapováno celkem 11 vegetačních prvků, ve městě Velká Bystřice 41 prvků. Mapování bylo následně vy-hodnoceno. V těchto lokalitách byly navrženy nové prvky dle současné a historické struktury krajiny se zaměřením na půdní bloky s rozlohou více než 30 ha a více než 10 ha u pozemků, kde se nachází silně erozně ohrožené půdy.
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
Chemicko-fyzikální parametry povrchových vod říční sítě na Novohradsku.
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem bakalářské práce bylo porovnání chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě na Novohradsku. Použita byla data za rok 2014. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila způsobem hospodaření a typem ekosystému. Sledovány byly parametry, které souvisí s eutrofizací vod: konduktivita, pH, KNK4,5, dusičnany a fosforečnany. Na základě výsledků lze tvrdit, že zemědělsky obhospodařovaná území vykazovala vyšší koncentrace sledovaných látek a vyšší hodnoty parametrů. Největší rozdíly byly zjištěny u konduktivity, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 51,8 mS cm-1 do 164,4 mS cm-1.
|
|
Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Obsahem diplomové práce Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice bylo vysledování dynamiky látkových ztrát v povrchových vodách v pěti malých subpovodích řeky Stropnice. Hodnoty jednotlivých parametrů z fyzikálně chemické analýzy tvořil medián dat všech hodnot z let 2001 - 2011 (pH, vodivost, kationty, anionty, uhlík). Výsledky byly vyhodnoceny pomocí vícerozměrové analýzy rozptylu Anova - Tukeyho post-hoc testu. Pro vybrané parametry byla provedena korelační analýza těsnosti vztahů. Mezi horními odběrovými místy byly prokázány rozdíly v obsahu síranů. Mezi dolními odběrovými místy byly prokázány změny mezi ornou půdou a TTP. Lze konstatovat, že mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah.
|
|
Problematika ochrany a nakládání se zdroji pitné vody v zemědělské krajině
KUČEROVÁ, Monika
Práce se zabývá problematikou pitných vod. Cílem práce je se zaměřit na výskyt a kvalitu pitné vody a dále na povinnosti provozovatelů v oblasti pitných vod a v též na legislativu ošetřující tuto problematiku. Dále se zaměřuji na škodlivé látky ve vodě a potřebu vody v zemědělství. Hodnocení probíhalo u pěti zemědělských farem a byly porovnávány rozbory pitných vod a jednotlivé ukazatele pitných vod za různá časová období.
|
|
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
|
| |