Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium interakce acyltransferasy RtxC s toxinem RtxA bakterie Kingella kingae
Lichvárová, Michaela ; Osičková, Adriana (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Bakterie Kingella kingae byla poprvé izolována v roce 1960 mikrobioložkou Elizabeth O. King a donedávna byla považována za vzácnou příčinu lidských onemocnění. Avšak, za posledních 30 let vzrůstá počet odborných prací ukazujících, že je tato bakterie významným pediatrickým patogenem, který napadá především děti ve věku od 6 měsíců do 3 let a způsobuje u nich hlavně septickou artritidu, osteomyelitidu, infekční endokarditidu a bakteriémii. K. kingae vykazuje silný cytotoxický účinek vůči nejrůznějším typům hostitelských buněk, který je způsoben sekretovaným cytolyzinem RtxA patřícím do rodiny RTX (Repeats in ToXin) toxinů. RtxA se váže na glykosylované struktury hostitelské buňky, následně se vloží do její cytoplazmatické membrány a vytvoří v ní kation-selektivní póry, což vede k narušení iontové homeostázy a lýze napadené buňky. RtxA je produkován jako neaktivní protoxin proRtxA, jehož aktivace je zprostředkována acyltransferasou RtxC, která přenáší acylové řetězce na dva konzervované lysinové zbytky K558 a K689 v protoxinu. Jako donor acylu využívá acyl přenášející protein acyl-ACP. V současnosti není jasné, jakým způsobem mezi sebou proteiny RtxC, acyl-ACP a proRtxA vzájemně interagují a které aminokyselinové zbytky jsou za tyto interakce zodpovědné. Cílem diplomové práce bylo na základě...
Identifikace aminokyselinových zbytků v acylované doméně RTX toxinů podílejících se na vazbě acyltransferázy
Grobarčíková, Michaela ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Ondřej (oponent)
Adenylát-cyklázový toxin (CyaA) a α-hemolysin (HlyA) patří do rodiny RTX toxinů, které hrají klíčovou roli v patogenezi bakterií Bordetella pertussis a Escherichia coli. Bakteriální RTX toxiny jsou produkovány gram-negativními bakteriemi a mají několik význačných společných vlastností: (1) vyžadují posttranslační aktivaci připojením řetězců mastných kyselin na dvě lysinová residua toxinu; (2) obsahují hydrofobní doménu, která v membránách cílových buněk vytváří kation- selektivní póry; (3) jsou sekretovány sekrečním systémem typu I; (4) po sekreci se stávají biologicky aktivními díky vazbě Ca2+ do opakujících se sekvencí bohatých na glycin a aspartát. CyaA přenáší adenylát-cyklázový enzym do cytozolu fagocytů a po vazbě vnitrobuněčného kalmodulinu narušuje jejich baktericidní funkce nekontrolovanou přeměnou ATP na cAMP. CyaA a HlyA také vytvářejí kation-selektivní póry, které permeabilizují membránu eukaryotických buněk. Oba toxiny se preferenčně váží na buňky nesoucí na svém povrchu β2 integriny, ale mohou interagovat se širokým spektrem eukaryotických buněk nebo i čistými lipidovými membránami. Aktivace obou toxinů z formy protoxinu probíhá modifikací za přítomnosti specifických acyltransferáz. CyaA je aktivován acyltransferázou CyaC, kdežto HlyA je aktivován acyltransferázou HlyC. Tato...
Role modifikace mastnou kyselinou v aktivitě proteinů
Grobarčíková, Michaela ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
Posttranslační modifikace představují kovalentní a obvykle enzymem-zprostředkované úpravy proteinů. Tyto modifikace slouží ke vzniku aktivních forem proteinů a také rozšiřují buněčný repertoár proteinů vzniklých ze standardních aminokyselin. Mezi známé posttranslační úpravy patří například fosforylace, glykosylace, ubikvitinace, proteolýza a také acylace, které se v práci věnuji podrobněji. Acylace proteinů, kovalentní připojení acylové skupiny, je velmi hojnou proteinovou modifikací. Tato reakce je obecně zprostředkována specifickými acyl-transferázami a zahrnuje transport acylové skupiny z donoru na aminokyselinový zbytek. Rozmanité spektrum buněčných proteinů je posttranslačně acylováno a stávají se tím biologicky aktivní. K tomuto jevu dochází u bakteriálních toxinů, jež jsou důležitými faktory virulence patogenních bakterií. Proteinová lipidace reguluje celou řadu biologických drah, jako je cílení do membrán, proteinová sekrece, buněčná signalizace a apoptóza. Posttranslační acylace je též nezbytná pro aktivitu Ras a mnoha dalších proteinů způsobujících rakovinné bujení. Z toho důvodu jsou inhibitory acyltransferáz těchto proteinů testovány jako cíle protinádorových léků. V práci shrnuji poznatky o jednotlivých typech lipidace včetně popisu konkrétních acylovaných proteinů. Klíčová slova...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.