|
| |
|
|
Právní úprava prostituce v České republice
Chocholoušová, Karolína ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Právní úprava prostituce v České republice Abstrakt Prostituce a otázky její právní úpravy doprovází lidstvo od nepaměti. Na území současné České republiky se po dlouhá staletí střídala období prohibice, kdy byla prostituce zakázána a trestně stíhána, s obdobími reglementace, kdy stát zakotvil právní rámec, v rámci kterého bylo její provozování dovoleno. Od roku 1922 je uplatňován aboliční přístup k prostituci, který spočívá v tom, že prostituce není právním řádem ani zakázána ani výslovně dovolena. Jediný reglementační prvek v současném pojetí abolice představuje pravomoc obcí vydávat obecně závazné vyhlášky k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterými mohou provozování prostituce na veřejných prostranstvích v obci regulovat a dokonce i zcela zakázat. Ve snaze "vyřešit" aboliční tápání legislativy se od vzniku samostatné České republiky objevilo již několik návrhů volajících po změně právního přístupu, ať už směrem k represi anebo, častěji, směrem k vytvoření právní úpravy prostituce. Žádný z návrhů však doposud přijat nebyl. Je tomu tak jednak proto, že neexistuje všeobecná shoda na tom, co je tím správným "řešením", a jednak proto, že přijetí právní úpravy prostituce brání závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva. Dá se však předpokládat, že návrhy na změnu...
|
|
|
"Am I Not a Man and a Brother?": Representations of Slavery in the West Indies and Abolitionist Rhetoric on the Road to Emancipation
Bartová, Nikola ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá literaturou spojenou se zrušením otroctví v britských koloniích. Práce se zabývá tématem abolicionistického hnutí ze společenské, kulturní a literárně historické perspektivy od počátku až do zrušení otroctví v britských koloniích v Karibiku v roce 1833 Zákonem o ukončení otroctví. Práce je zaměřená na diskurz rasy a otroctví. Vybraní autoři reprezentují rozdílné názory a perspektivy, jelikož práce obsahuje jak představitele sentimentální poezie, tak cestopisy i autobiografie otroků. Hlavním cílem je určit a vymezit strategie abolicionistického diskurzu a rétorické postupy, které byly používány, a to zejména při utváření obrazu Afričanů a jak hegemonický diskurz sentimentalismu ovlivnil jejich psaní. První část práce se zabývá utvořením teoretického základu a definováním literárních tradic a zvyků z osmnáctého století, definice sentimentálního diskurzu a filosofie osvícenství. To bude dáno do kontextu s definicí "orientalismu" Edwarda Saida a také teorie "černého Atlantiku" od Paula Gilroye, která umožní definovat prostor mezi Británií, Afrikou a Karibikem, kde se historie otroctví v Británii odehrála. Teoretický základ bude doplněn historickým přehledem otroctví a jeho zrušení v Británii a jejích koloniích. Následující kapitoly se zabývají literární odpovědí na otroctví v...
|
|
|
Henry David Thoreau and His View of Slavery
Dvořáková, Irena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o názorech Henryho Davida Thoreaua na otroctví. Úvodní část je zaměřena na vývoj abolicionistického hnutí v první polovině devatenáctého století a na protiotrokářské tendence a organizace. Pozornost je věnována důležitým osobnostem abolicionistického hnutí, mezi které patří Benjamin Lundy, William Lloyd Garrison, Theodore Dwight Weld, David Walker nebo Frederick Douglass, všímá si Prohlášení o osvobození otroků z roku 1863 a třináctého dodatku Ústavy Spojených států amerických z roku 1865. Následuje analýza Thoreauových esejí Občanská neposlušnost, Otroctví v Massachusetts a Obrana kapitána Johna Browna. V Občanské neposlušnosti autor kritizuje vládu za to, že americké občany, kteří ji zvolili a umožnili tak její fungování, spíše zneužívá, než aby je chránila. Thoreau vládě dále vyčítá podporu otroctví a vedení války s Mexikem. Každý člověk má podle něj nezcizitelné právo na svobodu, a jelikož vláda lidem toto právo upírá, reaguje na to autor občanskou neposlušností. V eseji Otroctví v Massachusetts vytýká Thoreau svým spoluobčanům jejich nezájem o zotročené lidi. Je zklamán tím, že právo, místo aby lidi chránilo, je omezuje. Všímá si také nespolehlivosti tisku. V Obraně kapitána Johna Browna se spisovatel zabývá osobností Johna Browna. Ospravedlňuje Brownův čin a...
|
|
|
Otroctví v dílech kubánských autorů 1. poloviny 19. století
Zelmat, Martina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce obsahuje analýzu tvorby dvou kubánských autorů 1. pol. 19. století - Francisca de Arango y Parreño a José Antonia Saca. Práce je zaměřená na jejich díla, ve kterých se objevuje téma otroctví. První kapitola přibližuje vývoj otroctví a jeho ukončení ve světě a na Kubě a pozornost je zde věnována i vývoji kubánské společnosti v 19. století, ve které oba autoři žili a tvořili. Ve druhé kapitole je zanalyzováno dílo Francisca de Arango y Parreño a je zde vyjádřen postupný vývoj jeho myšlenek a názorů na dané téma v souvislosti s historickými událostmi, které měly vliv na jeho tvorbu. Podobně je zpracována i třetí kapitola věnovaná dílu José Antonia Saca. V závěru jsou porovnána díla obou autorů a jsou zdůrazněny body, ve kterých se ve svých názorech shodují anebo rozcházejí. Klíčová slova: Francisco de Arango y Parreño, José Antonio Saco, otroctví, obchod s otroky, abolicionismus, cukrová třtina, Kuba, 1. pol. 19. stol.
|
|
| |
|
|
Tensions Within the Abolitionist Movement in the United States of America
Dvořáková, Irena ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá abolicionistickým hnutím ve Spojených státech amerických a přistupuje k němu jako k vnitřně nejednotnému hnutí. Věnuje se konfliktům mezi jeho nejvlivnějšími představiteli, včetně Williama Lloyda Garrisona a Fredericka Douglasse. Práce analyzuje rozdílné motivy jednotlivých vůdčích osobností pro zapojení do abolicionistického hnutí a ukazuje na nich jejich rozpory. Pozornost je věnována problematice rasového útlaku, ke kterému je přistupováno jako k jedné z hlavních sil určujících vývoj nejen abolicionistického hnutí, ale také událostí následujících po schválení 13. dodatku Ústavy Spojených států amerických v roce 1865. Jde především o rozvoj černošského nacionalismu a černošského rasismu. Ačkoli abolicionisté usilovali o zrušení otroctví, mimo jiné kvůli tomu, že bylo založeno na rasismu, mnoho z nich odmítalo uznat rasovou rovnoprávnost bílých Američanů s Afroameričany. Myšlenkami abolicionistů Williama Lloyda Garrisona, Fredericka Douglasse a Davida Walkera se zabývají první tři kapitoly, jež se soustředí především na jejich rozdílné a protichůdné názory. Čtvrtá kapitola pojednává o emancipaci žen, která byla úzce spjata s emancipací otroků. Propojení abolicionismu s otázkou ženských práv mělo jak své příznivce, tak odpůrce, což přispělo k mnoha rozporům v tomto...
|
host ::
RSS.