|
|
Časová náročnost ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu
Karasová, Veronika ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá časovou náročností ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu. Léčba pacientů s touto diagnózou vyžaduje multidisciplinární přístup všech členů zdravotnického týmu. Cíle a metodologie: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat časovou náročnost ošetřovatelské péče o pacienta, který je první den po operaci karcinomu plic, a to s ohledem na aktuální doporučené postupy ošetřovatelské péče. Dále pak bylo cílem zjistit, jestli je pro sestry dostupný na oddělení metodický pokyn nebo standard, který definuje pooperační péči o pacienta po operaci karcinomu plic. Okrajově bylo zjišťováno také to, jak vnímají zdravotní sestry své pracovní podmínky a vztahy na pracovišti. V neposlední řadě bylo cílem diplomové práce zmapovat time management v ošetřovatelské péči u pacienta s karcinomem plic, to vše na jednotce intenzivní péče v devíti zdravotnických zařízeních, které se zúčastnily výzkumného šetření. Výsledky: Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na chirurgických jednotkách intenzivní péče 1., 2. a 3. stupně a kardiochirurgické jednotce intenzivní péče ze čtyř fakultních nemocnic, 3 krajských nemocnic a 2 ostatních nemocnic. Celkem bylo distribuováno 330 dotazníků. Návratnost činila 209 dotazníků (63,3 %). Výsledky výzkumu byly zpracovány...
|
|
|
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na JIP a odd. ARO pro dospělé
Burišková, Klára ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
V průběhu posledních několika let došlo k výrazné diferenciaci zdravotnických povolání. Současně se změnila i jejich role a postavení v ošetřovatelském procesu. Vznik nových oborů a rozdělení pracovníků v praxi podle dosažené odbornosti, vedlo ke změnám v organizaci práce na jednotlivých odděleních. Na oddělení intenzivní péče se pak setkáváme s péčí vysoce specializovanou, která klade na své pracovníky řadu odborných specifik. Cílem práce bylo zmapovat postavení jednotlivých pracovníků na oddělení intenzivní péče a zejména pak uplatnění zdravotnických asistentů. Dále se práce zabývá problematikou stanovení optimálního množství ošetřovatelského personálu na oddělení intenzivní péče. Výsledkem práce je zjištění, že na oddělení intenzivní péče pracovníci pod odborným dohledem v současné době nenachází potřebné uplatnění. Přesto však v budoucnu lze počítat i s větším uplatněním pracovníků pod odborným dohledem na oddělení intenzivní péče. Závěr práce je pak věnován možnostem nastavení standardu, pro výpočet potřebného množství ošetřovatelského personálu. klíčová slova: kompetence, nelékařská zdravotnická povolání, optimalizace počtu, skórovací systémy ve zdravotnictví, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,
|
|
|
Stomatologická gramotnost u nelékařských pracovníků
Havlíčková, Kateřina ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
(v ČJ) Prostřednictvím bakalářské práce otevírám problematiku stomatologické gramotnosti u nelékařských zdravotnických pracovníků. World Health Organization upozorňuje na důležitost vysoké zdravotní gramotnosti občanů a výchovu ke zdraví. Proto jsem se rozhodla zpracovat závěrečnou práci na toto téma a tím zjistit úroveň stomatologické gramotnosti na různých klinikách. Teoretická část popisuje zdravotní gramotnost, anatomii a patologii dutiny ústní a současné poznatky k problematice gramotnosti ve stomatologii. Podklady pro zhotovení práce jsem čerpala zejména na základě zpracování rešerše v Národní lékařské knihovně. Z katalogu Národní lékařské knihovny medvik, databáze BMČ (Bibliographia medica čechoslovaca), Specializované databáze CINAHL (Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature) a MEDLINE (Medical Literature Analysis and Retrieval System Online), z osobního zdroje odborné literatury, odborných konzultací se zubními lékaři a dentálními hygienistkami, vlastních zkušeností a jiných bakalářských prací. Cílem této práce je vytvořit informační leták k oslovení zdravotníků v oblasti péče o vlastní chrup. Metodika: Práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce v tištěné podobě. Cílovou...
|
|
|
Časová náročnost ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu
Karasová, Veronika ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá časovou náročností ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu. Léčba pacientů s touto diagnózou vyžaduje multidisciplinární přístup všech členů zdravotnického týmu. Cíle a metodologie: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat časovou náročnost ošetřovatelské péče o pacienta, který je první den po operaci karcinomu plic, a to s ohledem na aktuální doporučené postupy ošetřovatelské péče. Dále pak bylo cílem zjistit, jestli je pro sestry dostupný na oddělení metodický pokyn nebo standard, který definuje pooperační péči o pacienta po operaci karcinomu plic. Okrajově bylo zjišťováno také to, jak vnímají zdravotní sestry své pracovní podmínky a vztahy na pracovišti. V neposlední řadě bylo cílem diplomové práce zmapovat time management v ošetřovatelské péči u pacienta s karcinomem plic, to vše na jednotce intenzivní péče v devíti zdravotnických zařízeních, které se zúčastnily výzkumného šetření. Výsledky: Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na chirurgických jednotkách intenzivní péče 1., 2. a 3. stupně a kardiochirurgické jednotce intenzivní péče ze čtyř fakultních nemocnic, 3 krajských nemocnic a 2 ostatních nemocnic. Celkem bylo distribuováno 330 dotazníků. Návratnost činila 209 dotazníků (63,3 %). Výsledky výzkumu byly zpracovány...
|
|
|
Stomatologická gramotnost u nelékařských pracovníků
Havlíčková, Kateřina ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
(v ČJ) Prostřednictvím bakalářské práce otevírám problematiku stomatologické gramotnosti u nelékařských zdravotnických pracovníků. World Health Organization upozorňuje na důležitost vysoké zdravotní gramotnosti občanů a výchovu ke zdraví. Proto jsem se rozhodla zpracovat závěrečnou práci na toto téma a tím zjistit úroveň stomatologické gramotnosti na různých klinikách. Teoretická část popisuje zdravotní gramotnost, anatomii a patologii dutiny ústní a současné poznatky k problematice gramotnosti ve stomatologii. Podklady pro zhotovení práce jsem čerpala zejména na základě zpracování rešerše v Národní lékařské knihovně. Z katalogu Národní lékařské knihovny medvik, databáze BMČ (Bibliographia medica čechoslovaca), Specializované databáze CINAHL (Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature) a MEDLINE (Medical Literature Analysis and Retrieval System Online), z osobního zdroje odborné literatury, odborných konzultací se zubními lékaři a dentálními hygienistkami, vlastních zkušeností a jiných bakalářských prací. Cílem této práce je vytvořit informační leták k oslovení zdravotníků v oblasti péče o vlastní chrup. Metodika: Práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím anonymního nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce v tištěné podobě. Cílovou...
|
|
|
Vybrané nelékařské profese a jejich uplatnění v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇHELOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými nelékařskými profesemi a jejich následným uplatněním poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Cílem bylo zjistit znalosti vrcholového, středního, liniového managementu na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a porovnat uplatnění kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci poskytování ošetřovatelské péče na ARO. Pro splnění těchto cílů jsme si stanovili tyto výzkumné otázky: Jaké znalosti má vrcholový, střední, liniový management na legislativní ukotvení kompetencí vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků (všeobecná sestra, praktická sestra, zdravotnický záchranář, zdravotnický asistent) na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Jaké uplatnění mají vybraní nelékařští pracovníci v poskytování ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem devět respondentek ze čtyř nemocnic. Výzkumný vzorek tvořily tři hlavní sestry jednotlivých nemocnic, tři vrchní sestry a tři staniční sestry pracující na ARO. Výsledky výzkumu ukazují, že zdravotnický asistent, nyní praktická sestra, na ARO nepracují buďto z důvodu malého množství kompetencí, které mohou vykonávat sami nebo. Dále výsledky ukazují, že většinové zastoupení v ošetřovatelském týmu na ARO tvoří všeobecné sestry. Jako další Výsledky ukázaly, že většina dotazovaných sester se orientuje v legislativních změnách.
|
|
|
Pomocné ošetřovatelské profese - srovnání české a slovenské úpravy
Macinauerová, Katarína ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním pomocných ošetřovatelských profesí na Slovensku a v České republice. Po rozdělení Československa v roce 1993 došlo k řadě změn v oblasti zdravotnické legislativy. Tato práce nabízí komplexní pohled na vývoj a současnou situaci zdravotnických asistentů, sanitářů, ošetřovatelů a pomocných pracovníků ve zdravotnictví. Cíle tyto práce byly srovnat vývoj jednotlivých profesí, koncept vzdělávání, možnosti celoživotního vzdělávání a profesního sdružování. Cílem práce byla také deskripce skutečných výkonů prováděných pomocným ošetřovatelským personálem a právními požadavky na kompetence těchto profesí. Formou dotazníkového průzkumu bylo realizováno výzkumné šetření mezi pomocným ošetřovatelským personálem v obou státech, ze kterého vyplývá, že dochází k významnému překračování kompetencí u slovenských i českých respondentů. Na poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je kladen v současné době velký důraz. Důležitým faktorem poskytování kvalitní a bezpečné péče je správné rozdělení úkolů mezi členy ošetřovatelského týmu a výkon povolání v souladu s právně vymezenými kompetencemi. klíčová slova: regulace profesí, zdravotnická povolání, ošetřovatelství, zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář, pomocný pracovník ve zdravotnictví
|
|
|
Optimalizace počtu ošetřovatelského personálu na JIP a odd. ARO pro dospělé
Burišková, Klára ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
V průběhu posledních několika let došlo k výrazné diferenciaci zdravotnických povolání. Současně se změnila i jejich role a postavení v ošetřovatelském procesu. Vznik nových oborů a rozdělení pracovníků v praxi podle dosažené odbornosti, vedlo ke změnám v organizaci práce na jednotlivých odděleních. Na oddělení intenzivní péče se pak setkáváme s péčí vysoce specializovanou, která klade na své pracovníky řadu odborných specifik. Cílem práce bylo zmapovat postavení jednotlivých pracovníků na oddělení intenzivní péče a zejména pak uplatnění zdravotnických asistentů. Dále se práce zabývá problematikou stanovení optimálního množství ošetřovatelského personálu na oddělení intenzivní péče. Výsledkem práce je zjištění, že na oddělení intenzivní péče pracovníci pod odborným dohledem v současné době nenachází potřebné uplatnění. Přesto však v budoucnu lze počítat i s větším uplatněním pracovníků pod odborným dohledem na oddělení intenzivní péče. Závěr práce je pak věnován možnostem nastavení standardu, pro výpočet potřebného množství ošetřovatelského personálu. klíčová slova: kompetence, nelékařská zdravotnická povolání, optimalizace počtu, skórovací systémy ve zdravotnictví, všeobecná sestra, zdravotnický asistent,
|
|
|
Motivace studentů ke studiu na SZŠ a bakalářském studiu
JELENECKÁ, Hana
V diplomové práci jsme se zaměřili na problematiku motivace studentů ke studiu na SZŠ a dále na to, co motivuje studenty na střední zdravotnické škole k bakalářskému studiu a na to, zda se nějak změnila motivace současných studentů od motivace všeobecných sester studujících před rokem 2004. Zajímalo nás, jak se na motivaci k budoucímu povolání podílejí učitelky odborného výcviku na střední zdravotnické škole. Teoretická část obsahuje vývoj vzdělávání v ošetřovatelství od roku 1945 do současnosti, změny v pojetí ošetřovatelství související se zákonem č. 96/ 2004 Sb. o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. Dále jsme se zaměřili na volbu povolání a na faktory, které ji ovlivňují a v neposlední řadě na motivaci a některé motivační prvky. Prvním cílem bylo zjistit, co motivuje studenty ke studiu na střední zdravotnické škole v prvním a ve čtvrtém ročníku. Druhým cílem, který jsme zjišťovali, byla motivace studentů ke kvalifikačnímu (bakalářskému) studiu v oboru všeobecná sestra. Třetím cílem bylo zmapovat, jaká byla motivace všeobecné sestry ke studiu na střední zdravotnické škole před rokem 2004. Posledním cílem bylo zjistit, jak učitelky odborného výcviku na střední zdravotnické škole motivují studenty v rámci odborné výuky k budoucímu povolání. V empirické části jsme použili metodu kvalitativního i kvantitativního výzkumného šetření. V kvantitativním výzkumu byla ke sběru dat použita dotazníková metoda. Dotazníky byly anonymní. První soubor představovali studenti prvních ročníků ze třech středních zdravotnických škol v počtu 102 (100%) respondentů. Druhou výzkumnou skupinu tvořili studenti čtvrtých ročníků ze třech Středních zdravotnických škol v počtu 100 (100%) respondentů. Poslední třetí soubor tvořili všeobecné sestry ze dvou nemocnic středního typu v počtu 107 (100%) respondentů. Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo 6 učitelek odborného výcviku ze dvou středních zdravotnických škol. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1.Jak vnímají učitelky odborného výcviku na střední zdravotnické dostatek času k motivaci studentů při odborné praxi? 2.Jaký názor mají učitelky odborného výcviku na střední zdravotnické škole na prvky motivace pro zapojení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského procesu během praktické výuky? Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo následující. První hypotéza, že studenti v prvním ročníku jsou ovlivňováni více vnějšími motivačními vlivy než vnitřními, nebyla potvrzena. Druhá hypotéza, že studenti čtvrtého ročníku vnímají získané zkušenosti jako významnější motivační prvek než vnější motivaci nebyla také potvrzena. Ve výzkumném šetření jsme si dále stanovili hypotézu, že motivace studentů středních zdravotnických škol k dalšímu studiu na vysoké škole je závislá na zkušenostech získaných během praktické výuky na školních stanicích. Stanovená hypotéza rovněž nebyla potvrzena. A potvrzena nebyla ani poslední hypotéza, že motivace studentů středních zdravotnických škol studujících před rokem 2004 byla závislá na hodnotovém systému. Z kvalitativního výzkumného šetření vyplynulo, že učitelky odborného výcviku nemají dostatečný čas k motivaci studentů a že používané prvky motivace nesplňují vždy cíle, pro které byly použity. Důvodem je často velký počet studentů ve skupině. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty zdravotnickým školám k případné sebereflexi a mohou posloužit pro odbornou veřejnost na odborných seminářích, kongresech, nebo k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Zdravotnický asistent ? přínos pro kvalitu profesionálního ošetřovatelství
BROŽOVÁ, Miroslava
V diplomové práci jsme se zaměřili na postavení a na problematiku dodržování kompetencí zdravotnického asistenta. Přínos a uplatnění této profese v moderním profesionálním ošetřovatelství je nejednoznačný a v ošetřovatelské praxi problematický. Výzkumného šetření se účastnili sestry manažerky (staniční, vrchní), všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Výzkumné šetření bylo realizováno v nemocnicích Středočeského kraje a Prahy se souhlasem hlavní sestry (náměstkyně ošetřovatelské péče). Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V empirické části jsme zvolili metodu kvantitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly anonymní. První soubor reprezentovaly sestry manažerky v počtu 90 (100 %) respondentů. Všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti tvořili druhou výzkumnou skupinu v počtu 181 (100 %) respondentů. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány a reálně uskutečňovány kompetence zdravotnických asistentů prostřednictvím zákonných norem. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že zdravotnický asistent je pověřován nad rámec svých kompetencí. Po zpracování výsledků kvantitativního šetření byla první hypotéza, zdravotničtí asistenti jsou vedeni k dodržování kompetencí, vyvrácena. Druhým cílem bylo zmapovat postavení zdravotnických asistentů v současném profesionálním ošetřovatelství. Ve výzkumném šetření jsme si stanovili hypotézu, kompetence zdravotnického asistenta přispívají k efektivnímu poskytování ošetřovatelské péče v rámci zdravotnického týmu. Z výsledků vyplynulo, že zdravotnický asistent je plnohodnotným členem zdravotnického týmu a stanovená hypotéza byla potvrzena. Posledním cílem diplomové práce bylo zjistit názory managementu na využití a zapojení této nelékařské profese pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza výzkumného šetření, management upřednostňuje všeobecné sestry před zdravotnickými asistenty, se též potvrdila. Zjištěné výsledky potvrzují současný stav uvedené problematiky. Zjištěné výsledky budou poskytnuty zdravotnickým zařízením k případné sebereflexi a zlepšení ošetřovatelských činností v praxi
|
host ::
RSS.