|
| |
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
|
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
|
|
| |
host ::
RSS.