Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zdeněk Fierlinger a jeho životní osudy po únorovém převratu v roce 1948
Sedmíková, Kateřina ; Šindelář, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje osobě Zdeňka Fierlingera a jeho životu, který je zde rozdělen na dvě části. První část práce se zaměřuje na jeho mládí, působení v legiích, vstupu do diplomatických služeb a jeho život v průběhu druhé světové války a krátce po ní. První část práce mapuje důležité události v životě Zdeňka Fierlingera, jimiž byl následně směřován až do služeb komunistické totality v Československu, prosazené v únoru roku 1948. Druhá část bakalářské práce se zaměřuje na život Zdeňka Fierlingera po roce 1948. V tomto hlavním úseku se soustředí na jeho celkové politické působení ve vysokých stranických funkcích, a především na podíl Zdeňka Fierlingera na budování komunistického režimu. Je založena na pramenném bádání, vybrané odborné literatuře a doplňujících zdrojích, jimiž jsou především rozhovor s Paulem Fierlingerem v rámci orální historie, dobový tisk, univerzitní práce a internetové zdroje. Cílem práce je komplexně zpracovat život Zdeňka Fierlingera se zaměřením na události, které formovaly jeho odkaz v dnešním povědomí, tedy zejména na události po roce 1948. KLÍČOVÁ SLOVA Československá sociální demokracie, komunistické Československo, KSČ, únorový převrat v roce 1948, československá diplomacie
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.