Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mediální obraz zahrádkářských kolonií ve vybraných českých denících
Pěkná, Ester ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Mediální obraz zahrádkářských kolonií ve vybraných českých denících Abstrakt Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá mediální prezentací fenoménu zahrádkových osad v České republice. Práce vzdáleně navazuje na sérii diplomových prací, které byly v předchozích letech na Katedře sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze zpracovány jako případové studie zabývající se vybranými zahrádkovými koloniemi z kvalitativního hlediska. Cílem diplomové práce je odhalení mediálního obrazu zahrádkových osad na základě zpracování článků vybraných českých deníků, které fenomén zahrádkových osad v jakýchkoliv souvislostech zmiňují. První, teoretická, část práce je členěna do čtyř kapitol: hermeneutika, zahrádkářské kolonie, média a udržitelný rozvoj. Každá z kapitol poskytuje kontext hlavního cíle práce. Následuje metodologické ukotvení práce a popis procesu výzkumu, analýza a její výsledky.
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
Případová studie zahrádkářské osady Chvalka
Špetlíková, Denisa ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Případová studie zahrádkářské osady Chvalka se ve své první části věnuje stručné historii a současnému stavu zahrádkářských osad ve vybraných evropských státech a především pak v České republice. Dále se zabývá pro téma důležitými teoriemi - teorií zahrádkových osad jako příznivého modelu společnosti dle Jana Kellera, teorií postmateriálních hodnot Ronalda Ingleharta a teorií dobrovolné a záměrné skromnosti Hany Librové. Celou práci rovněž prostupuje teorie trvale udržitelného rozvoje s jeho čtyřmi pilíři. Dále zde nalezneme metodologickou část, která osvětluje postupy, s nimiž byly získány informace v teoretické části a metody, jež byly využity při výzkumu. Ve výzkumné části se pak práce zaměřuje především na osadníky a zkoumá jejich motivace k zahrádkaření, jaké funkce jim zahrádka plní, jaké vyznávají v osadě hodnoty ad. Také se zabývá tím, zda a jakým způsobem ovlivňuje zahrádkaření zahrádkářovo smýšlení o přírodě. Práce tak přináší ucelený obraz života v osadě Chvalka s podrobněji představenými zahrádkáři a jejich mezilidskými vztahy. Ve svém výsledku nastiňuje přínosy, jež zahrádkářské osady společnosti přináší a následky, jež zanechává jejich rušení. Práce poukazuje také na možný navazující výzkum.
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
Mediální obraz zahrádkářských kolonií ve vybraných českých denících
Pěkná, Ester ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Mediální obraz zahrádkářských kolonií ve vybraných českých denících Abstrakt Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá mediální prezentací fenoménu zahrádkových osad v České republice. Práce vzdáleně navazuje na sérii diplomových prací, které byly v předchozích letech na Katedře sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze zpracovány jako případové studie zabývající se vybranými zahrádkovými koloniemi z kvalitativního hlediska. Cílem diplomové práce je odhalení mediálního obrazu zahrádkových osad na základě zpracování článků vybraných českých deníků, které fenomén zahrádkových osad v jakýchkoliv souvislostech zmiňují. První, teoretická, část práce je členěna do čtyř kapitol: hermeneutika, zahrádkářské kolonie, média a udržitelný rozvoj. Každá z kapitol poskytuje kontext hlavního cíle práce. Následuje metodologické ukotvení práce a popis procesu výzkumu, analýza a její výsledky.
Případová studie zahrádkářské osady Jenerálka
Rolfová, Eliška ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent)
Práce se věnuje fenoménu zahrádkaření a zahrádkářských osad. Mnoha osadám v současnosti hrozí zánik, přičemž důvodem může být nedostatečné zhodnocení jejich úlohy v městském prostředí. Cílem výzkumu zahrádkových osad je poukázat na jejich sociální, ekonomický a především environmentální přínos pro město. V první části práce sleduji vznik, vývoj a aktuální stav zahrádkářského hnutí v Evropě a v českých zemích (především v prostředí velkých měst). Zahrádkaření je dále rozebráno v kontextu trvale udržitelného rozvoje, s ohledem na environmentální, sociální, ekonomické či právní a politické aspekty. Druhá část práce je případovou studií z pražské zahrádkářské osady Jenerálka. Studie se zabývá vývojem, současným stavem a postavením osady v městském prostředí. Analyzuje roli, jakou osada hraje jak v životě zahrádkářů samotných, tak z hlediska trvale udržitelného rozvoje města.
Zahrádka je jediný skutečný zahrádkářův svět, aneb, Případová studie zahrádkových osad Cibulka a Technomat v Praze
Valešová, Irena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato práce byla inspirována článkem Jana Kellera (2000) - Chvála zahrádkářů, v němž se Jan Keller zmiňuje o zahrádkových osadách jako místech vzdálených dnešní globalizované ekonomice a konzumnímu způsobu života, ve snaze ověřit, zda obsah článku odpovídá situaci ve vybraných pražských zahrádkových osadách. Cílem práce je přispět k získání představy o přínosu zahrádkových osad nejen pro zahrádkáře, ale také pro ostatní obyvatele hlavního města. Za tímto účelem jsem provedla terénní výzkum doprovázený řadou rozhovorů v pražských zahrádkových osadách Technomat a Cibulka. Získala jsem mnoho informací o životě v zahrádkových osadách i o vztahu jednotlivých respondentů k jejich vlastním zahrádkám. Sledovala jsem, zda a do jaké míry ovlivňují ekonomické, ekologické, sociální a majetkově-právní aspekty život v zahrádkových osadách. Výsledky výzkumu ukazují, že zahrádkáři skutečně žijí v zahrádkách nekonzumním způsobem života a částečně vzdorují tržním mechanismům, ale děje se tak pouze v osadách a ne mimo ně. Navíc jejich ekologicky šetrné chování je dáno spíše vnějšími vlivy a ne vnitřním osobním přesvědčením. V sociálním ohledu neplní vybrané zahrádkové osady až tak významnou úlohu, jak se může na první pohled zdát. Zato majetkově-právní situace v jednotlivých zahrádkových osadách velmi významně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.