|
|
Well-being vysokoškolských studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřením na úspěch
Náplavová, Enrica ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úspěch vybraných vysokoškolských studentů v souvislosti s jejich celkovým well-beingem. Práce má dvě části. Teoretická část se zaměřuje na základní východiska související s osobní pohodou, se vzděláváním vysokoškolských studentů a na jeden vybraný determinant well-beingu - úspěch. V praktické části jsou stanoveny cíle práce, je zde popsán výzkumný vzorek, také metoda šetření a následně jsou zde interpretovány výsledky výzkumné studie. Tento výzkum probíhal na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy formou online dotazníkového šetření, které bylo rozesláno mezi studenty převážně třetích ročníků. Z výsledků je patrné, že respondenti, kteří hodnotí svůj subjektivní well-being pozitivně, hodnotí také kladně celou oblast úspěchu. Společně s plněním dlouhodobých cílů, oceňováním úspěchu druhých, vytrvalostí, zodpovědností a vůlí, které jsou při dosahování úspěchu za potřebí. Drobné odchylky mezi studenty se objevily při vyhodnocování dílčích cílů. Dotazovaní byli schopni velice kladně ohodnotit úspěch druhých a dokázali s nimi sdílet tuto radost. Avšak při uvažování nad svým vlastním úspěchem byli o něco kritičtější. Dále se objevily malé rozdíly při analýze otázek týkajících se vůle a zodpovědnosti studentů. V případě zodpovědnosti studentů jsem se dozvěděla, že téměř...
|
|
|
Harmonizace práce a rodinného života u žen zaměstnankyň a podnikatelek
Nováková, Nikola ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Franková, Emilie (oponent)
Cílem projektu je zjišťování dat v rámci procesu harmonizace rodinného a pracovního života v oslovených rodinách, ve kterých figuruje žena v roli zaměstnankyně a v roli podnikatelky. Teoretická část pojednává o aspektech, které ženám dopomáhají k snadnějšímu slaďování dvou životních oblastí - rodinné a pracovní. Konkrétně se tato část zabývá jednotlivými formami péče o dítě a typy finančních podpor ze strany státu. V neposlední řadě také pojednává o flexibilních formách pracovního úvazku s důrazem na jejich aktuální využívání napříč jednotlivými státy Evropské unie. Praktická část je zaměřena na zmapování strategií u vybraných rodin s ženou v pracovně právním vztahu a rodin s ženou podnikatelkou. Pro tyto účely byly s vybranými rodinami (muži i ženami) použity rozhovory a dotazníková šetření zaměřená na časovou dotaci jednotlivých úkonů v průběhu jednoho dne.
|
|
|
Subjektivně vnímaná kvalita života měřená u chronicky nemocných
MOZOROVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života chronicky nemocných z hlediska jejich subjektivně vnímané životní spokojenosti a smysluplnosti života. Teoretická část bakalářské práce se věnuje zmapování pojmu kvalita života, zabývá se tedy jeho vývojem, odlišnostmi v pojetí různých vědních disciplin a institucí, úskalími jeho vědeckého definování a způsoby hodnocení a měření. Samostatné kapitoly jsou věnovány kvalitě života ve zdravotnictví, psychologickému pojetí kvality života a problematice kvality života a životního smyslu. Cílem práce bylo zjistit míru spokojenosti se životem a některými jeho dílčími, předem stanovenými oblastmi (nálada, práce, rodinné vztahy, volný čas, společenský život, vztah s partnerem) u chronicky nemocných a zjištěné výsledky porovnat se vzorkem zdravé populace. Tento výzkum byl proveden kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku. Jako zkoumaný soubor bylo vybráno třicet pacientů Rehabilitační ambulance Družstevní Mudr. Veselého v Třebíči, který byl porovnán s třiceti náhodně vybranými zástupci zdravé populace. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že míra životní spokojenosti chronicky nemocných pacientů není výrazně nižší než u zdravé populace. Zdravotní stav tedy není nejvýznamnějším faktorem určujícím kvalitu života, mnohem důležitější roli má při subjektivním hodnocení kvality života spokojenost s rodinnými vztahy a životním partnerem, kladné sebehodnocení a pociťovaná smysluplnost života. Při měření kvality života je nutné přihlížet k celému souboru ukazatelů. Je třeba zkoumat především subjektivní faktory, které ukazují, jak lidé sami hodnotí svůj život. Bakalářská práce může být pro studenty vítaným prvkem k teoretickému prohlubování studia kvality života i příspěvkem do diskuze o hodnocení kvality života jako takové.
|
host ::
RSS.