|
|
Fenomén ostalgie a jeho projevy v českých a německých televizních seriálech
Kočárková, Kateřina ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Ostalgie je fenoménem projevujícím se ve všech oblastech lidské činnosti - v módě, kultuře, hudbě, skrze zboží dostupné na trhu nebo jednoduše v lidských vzpomínkách. Tato práce je zaměřena především na rovinu kulturní, konkrétně na hraný televizní seriál. Teoretická část je věnována kolektivní paměti a kultuře vzpomínání, dvěma aspekty, které s kulturní rovinou velmi úzce souvisí. Ostalgické vzpomínání velmi často klade důraz na hmotné statky, jako by se vzpomínající snažili zachránit něco z času, v němž už se nikdy jinak, než prostřednictvím vzpomínky neocitnou. Nabízí se tak propojit fenomén ostalgie s tzv. pamětí věcí, definovanou Janem Asmannem a podrobně rozebíranou antropologem Arjunem Appaduraiem. Pomocí předmětů z dob socialismu si lidé zachovali alespoň část svého dřívějšího života a vzpomínky do těchto předmětů uložené je možné vyvolat i po několika letech. Konkrétně bude je problematika ostalgického vzpomínání zkoumána na dvou českých a dvou německých televizních seriálech. Český příklad je reprezentován televizními seriály Vyprávěj a Svět pod hlavou z produkce České televize. Jako německý protějšek byly zvoleny snímky Ku'damm - Tančírna na hlavní třídě a Deutschland 83. Analýza seriálů je zpracována pomocí metody zakotvené teorie a je úzce napojena na v první části práce rozebíranou...
|
|
|
Role médií a mediálních sdělení v seriálu Vyprávěj
Pajerová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Role médií a mediálních sdělení v seriálu Vyprávěj se zabývá využitím médií a mediálních sdělení ve všech dílech oblíbeného seriálu České televize Vyprávěj. Práce se zabývá tím, jaké všechny role média a mediální sdělení v seriálu zastávají a jakým způsobem je tvůrci seriálu využívali. Ohled je brán i na to, jaká konkrétní média jsou v seriálu představena a jak s nimi postavy seriálu přichází do styku. V teoretické části jsou představeni zástupci nejznámějších českých a československých rodových seriálů, jedním z nich je Vyprávěj. Ten je představen v následující kapitole spolu s jeho tvůrci, postavami, které se v seriálu vyskytují, oceněními a názory odborníků i diváků. Následně je na několika stranách představeno i československé mediální prostředí v 60., 70. a 80. let a české v 90. letech a na začátku nového milénia. Prostor je dán i samizdatovým a exilovým médiím, reklamě a internetu. V praktické části je pak analyzován seriál Vyprávěj z hlediska využití médií a mediálních sdělení. V šesti kategoriích je detailně představeno, jakou měla média a mediální sdělení v jednotlivých dílech Vyprávěj funkci, jaká média se v seriálu nejčastěji vyskytovala i to, jak s nimi v seriálu interagovali sami postavy.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
|
|
Československo v letech 1968-1977 a jeho zobrazení v seriálu Vyprávěj
Menšíková, Iva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální konstrukce historické reality na případu českého seriálu Vyprávěj. Sleduje, do jaké míry se seriálové zobrazení historických událostí a života v období mezi lety 1968 a 1977 přibližuje skutečnosti, jak je popsaná v odborné literatuře. Srovnává konkrétní historické události a klíčové aktivity tehdejší společnosti s jejich ztvárněním v seriálu. Zaměřuje se přitom na tři základní kategorie - zásadní historické události, běžný život obyvatel a život disidentů. Cílem práce je zjistit, zda skutečnost předkládaná v seriálu odpovídá realitě období normalizace. Na základě odborné literatury vymezím problematiku televizních seriálů obecně, zabývám se v této souvislosti mimo jiné také pojmem serialita. Poté už se věnuji mediální konstrukci reality a zobrazování historie v kultuře, zejména tedy v televizních seriálech. Vzhledem k tomu, že se historie zobrazovaná v seriálu Vyprávěj týká nedávné minulosti, zahrnuji do práce i zmínku o kolektivní paměti. Následně se soustředím na samotný seriál Vyprávěj a vymezení období normalizace, v níž se děj odehrává. V druhé polovině práce se věnuji jednotlivým událostem vymezeného období - jejich tehdejší reálné podobě, jaká je popsaná v odborné literatuře a ve vyprávění pamětníků, a jejich zobrazení v seriálu.
|
host ::
RSS.