|
|
Kvalita života u gravidních žen očekávajících dítě s VVV ( vrozená vývojová vada - rozštěp)
ŘEŽÁBKOVÁ, Šárka
Pojem kvalita života je dnes běžnou součástí laického slovníku. Lze říci, že jde o pojem relativně nový, velmi kontroverzní a poměrně těžko uchopitelný. Kontroverznost tohoto tématu spočívá v tom, že neexistuje všeobecně přijímaná definice kvality života a neexistuje ani žádný jednoznačný koncept tohoto pojmu. Tato bakalářská práce pojednává o kvalitě života gravidních žen očekávajících dítě s vrozenou vývojovou vadou. Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u gravidních žen, kterým byla sdělena diagnóza dítěte s vrozenu vývojovou vadou (rozštěp). Zjistit jejich odlišnost od žen, které očekávají zdravého novorozence. V této práci se zejména soustředím na psychický stav v době těhotenství při zjištění dané diagnózy. Praktická část byla realizována pomocí standardizovaného dotazníku SEIQol a doplněna anketou, kterou autorka navrhla pro tento účel. Experimentální soubor čítal 20 žen, kontrolní soubor rovněž 20 žen. Na základě vyhodnocení dotazníku byl cíl práce naplněn a došla jsem k závěrům. Zpracováním odpovědí bylo zjištěno, že se většina žen z kontrolní i experimentální skupiny shoduje v životních hodnotách. U dotazovaných žen se chlapec narodil v 56 %. Z dotazovaných žen uvedlo 51 %, že jejich psychický stav byl při sdělení diagnózy dítěte špatný, u 28 % dokonce velmi špatný.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s orofaciálním rozštěpem
Svobodová, Hana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Babická, Marcela (oponent)
V teoretické části se zabývám rozštěpem rtu a patra, jejich rozdělením, rizikovými faktory, prevencí, diagnostikou a léčbou. Je zde uvedena také ošetřovatelská péče o děti s rozštěpem v kojeneckém a batolecím období. Hlavním cílem bakalářská práce je zjistit, jaká je ošetřovatelská péče u dětí s orofaciálním rozštěpem. Dále byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je ošetřovatelská péče v oblasti výživy u dětí s rozštěpem obličeje. Druhým cílem bylo zmapování, jaká je ošetřovatelská péče o ránu u dětí po operaci rozštěpu obličeje. Posledním cílem bylo zjistit, jaká je informovanost rodičů o péči s rozštěpem obličeje. Všechny cíle byly splněny. Ke kvalitativnímu výzkumnému šetření byla jako metoda pro sběr dat použita ošetřovatelská kazuistika. Výchozí metodou pro sestavení dvou kazuistik byl veden rozhovor s matkami dětí podle struktury modelu od M. Gordonové - Model funkčních vzorců zdraví. Dále byla k sestavení již zmiňovaných kazuistik využita metoda pozorování a v neposlední řadě práce se zdravotnickou dokumentací. Klíčová slova: orofaciální rozštěp, děti, ošetřovatelská péče, prevence, vrozená vývojová vada
|
|
|
Péče o pacienty s kyčelní dysplazií v dětském věku
MAREŠOVÁ, Aneta
Onemocnění Vývojová kyčelní dysplazie patří mezi vrozené vady pohybového aparátu, vyskytující se v dětském věku. Incidence vrozené kyčelní dysplazie se diagnostikuje přibližně u 3 % novorozenců, kdy u dívek, je tato vada 5x častější než u chlapců. Teoretická část této práce se zabývá vrozenou vadou jako takovou, užíváním ortopedických pomůcek, edukací rodičů a také posouzením snášenlivosti ortopedických pomůcek u dětí. Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: zjistit povědomí matek o vrozené kyčelní dysplazií a zmapovat důležitost edukace v oblasti péče od zdravotního personálu. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření, prováděného technikou polouzavřeného dotazníku. Výzkumným souborem byly matky, jejichž dětem byla kyčelní dysplazie diagnostikována. Z výsledků vyplynulo, že matky s první graviditou, ve většině případů nemají povědomí o kyčelní dysplazií; jiné povědomí již udávaly vícerodičky, které již s prvním dítětem podstoupily ortopedické vyšetření. Nejlepší povědomí však udávaly matky, které samy měly kyčelní dysplazií diagnostikovanou. Z výsledků dále plyne, že je edukace v oblasti péče a manipulace s dětmi, s kyčelní dysplazií, důležitá. Je nutné, aby všeobecné či dětské sestry edukovaly rodiče především ve správné hygieně dětí. Výsledky této diplomové práce mohou posloužit zdravotnímu personálu, především pro rozšíření znalostí o problematice kyčelní dysplazie u všeobecných či dětských sester, které s takovými dětmi přicházejí do kontaktu. Teoretická část a výsledky z výzkumného šetření mohou posloužit také pro samotné rodiče, jejichž dětem byla diagnostikována kyčelní dysplazie. Pro rodiče je diagnostika kyčelní dysplazie u jejich dětí stresujícím momentem, se kterým se musí vyrovnat. Rodičům je díky této práci možné vysvětlit, jak vada vzniká, přiblížit možnosti léčby a edukovat je v péči o dítě s kyčelní dysplazií.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s orofaciálním rozštěpem
Svobodová, Hana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Babická, Marcela (oponent)
V teoretické části se zabývám rozštěpem rtu a patra, jejich rozdělením, rizikovými faktory, prevencí, diagnostikou a léčbou. Je zde uvedena také ošetřovatelská péče o děti s rozštěpem v kojeneckém a batolecím období. Hlavním cílem bakalářská práce je zjistit, jaká je ošetřovatelská péče u dětí s orofaciálním rozštěpem. Dále byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je ošetřovatelská péče v oblasti výživy u dětí s rozštěpem obličeje. Druhým cílem bylo zmapování, jaká je ošetřovatelská péče o ránu u dětí po operaci rozštěpu obličeje. Posledním cílem bylo zjistit, jaká je informovanost rodičů o péči s rozštěpem obličeje. Všechny cíle byly splněny. Ke kvalitativnímu výzkumnému šetření byla jako metoda pro sběr dat použita ošetřovatelská kazuistika. Výchozí metodou pro sestavení dvou kazuistik byl veden rozhovor s matkami dětí podle struktury modelu od M. Gordonové - Model funkčních vzorců zdraví. Dále byla k sestavení již zmiňovaných kazuistik využita metoda pozorování a v neposlední řadě práce se zdravotnickou dokumentací. Klíčová slova: orofaciální rozštěp, děti, ošetřovatelská péče, prevence, vrozená vývojová vada
|
|
|
Informovanost žen o vrozených vývojových vadách
WACKERSHAUSEROVÁ, Marie
WACKERSHAUSEROVÁ M. 2015: Informovanost žen o vrozených vývojových vadách. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 49 s. Bakalářská práce se zabývá informovaností žen o vrozených vývojových vadách na Pelhřimovsku, dále se zaměřuje na vyšetření podstupovaná během těhotenství a na prevenci vzniku vrozených vývojových vad. Práce má teoretickou a praktickou část, která byla získána pomocí šetření. Výzkum byl prováděn na základě dotazníkového šetření, které se skládalo z dvaceti otázek. Dotazník byl vyplněn osmdesáti pěti respondenty, z nichž 61 % uvádí, že ví, co to vrozená vývojová vada znamená. Mezi nejznámější vady podle respondentů patří: Downův syndrom, rozštěp patra, vrozené vývojové vady srdce, rozštěp páteře. Během gravidity budoucí matky nejčastěji podstupují vyšetření ultrazvukové a odběr krve, avšak některé podstupují i náročnější vyšetření, ovšem v malé míře.
|
|
|
Systém prenatální diagnostiky poškození plodu
ŠUSTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem: ,,Systém prenatální diagnostiky poškození plodu" a je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část, jež je úvodní částí celé práce, obsahuje tři hlavní kapitoly. První kapitola je zaměřena na prenatální péči. Tato kapitola popisuje prenatální péči obecně, dále kdo ji poskytuje. Zabývá se také těhotenským průkazem, což je nezbytná součást prenatální péče a frekvencí kontrol. Největší část kapitoly je věnována podrobnému přehledu pravidelně a nepravidelně, neboli termínově prováděným vyšetření. Druhá kapitola se zaměřuje na prenatální diagnostiku vrozených vývojových vad plodu a popisuje jednotlivé screeningové vyšetřovací metody a invazivní diagnostické metody vrozených vývojových vad plodu. V závěru této kapitoly je zmínka i o Prenascanu, jedná se o nové a jediné neinvazivní diagnostické vyšetření na vrozené vývojové vady plodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči. V této kapitole nechybí definice porodní asistentky, psychologická stránka porodní asistentky a vztah porodní asistentky a klientky. Je důležité, aby vzájemný vztah byl založen na důvěře a respektu. Závěr této kapitoly se zaměřuje na edukační činnost porodní asistentky. Edukace má v prenatální péči významnou úlohu. Z pohledu porodní asistentky jde ale o velmi náročnou činnost, která klade velké nároky na její znalosti a dovednosti. Porodní asistentka edukuje těhotnou ženu o zdravých návycích, péči o sebe samu, ale také v souvislosti s prenatální diagnostikou vrozených vývojových vad plodu. Výzkumná část se věnuje obavám žen, mapuje kvalitu a spokojenost žen s poskytnutými informacemi a spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu. Bakalářská práce má tyto cíle: Cíl 1 - Zmapovat metody prenatální diagnostiky poškození plodu. Cíl 2 - Zjistit, jaké informace a přístupy považují těhotné ženy za důležité v oblasti prenatální diagnostiky při pozitivním výsledku screeningu v I. trimestru těhotenství.Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Z čeho mají ženy, u nichž je zvýšené riziko poškození plodu největší obavy? Výzkumná otázka 2 Jak kvalitní informace mají o následujících postupech? Výzkumná otázka 3 Jaká je spokojenost žen s přístupem zdravotnického personálu?
|
|
|
Dědičné choroby samčího pohlavního ústrojí u psů
KŘIVÁKOVÁ, Tereza
Úkolem práce je vypracovat souhrnný literární přehled onemocnění samčího pohlavního aparátu u psů. Kromě vad dědičných budou popsány i nejčastější vady nedědičné, které mají také zásadní vliv na reprodukci psa. Dále budou vysvětleny pojmy plemenitba, dědičnost a vrozená vada. V závěru bude uvedeno, k čemu jsem ve své práci dospěla.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
host ::
RSS.