Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Smart destinace cestovního ruchu
KALOUŠOVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo na základě analýzy konceptů smart city a smart region a případových studií identifikovat možnosti jejich využití a propojení s odvětvím cestovního ruchu a vytvořit návrh jejich aplikace ve vybrané destinaci cestovního ruchu. Ve spolupráci s vybranou destinací Písek, která se hlásí ke konceptu smart city, a na základě jednání se zástupci města, byl cíl práce zúžen na zavedení konkrétní nové technologie iBeacon realizovanou ve městě Písek prostřednictvím projektu eCulture. Tato technologie přispívá k naplňování konceptu smart city jako destinace cestovního ruchu. Hlavním cílem aplikace této metody je efektivní prezentace města Písek. Společně s destinační společností Píseckem, s.r.o. bylo navrženo celkem 12 beaconů v historickém centru města a další tři v jeho bezprostředním okolí. Nejdříve byl v praktické části zpracován obsah jednotlivých beaconů, který byl rozčleněn na základní a doplňkový text. Základní text poskytuje hlavní informace, zatímco doplňkový text je vytvořen především pro upoutání pozornosti. Následně byly destinační společností po-skytnuty grafické návrhy zobrazení informací konečnému uživateli pomocí vybraných beaconů. K zajištění efektivní prezentace města Písek prostřednictvím technologie iBeacon proběhlo testování vybraných vizuálů pomocí oční kamery. Eye tracking je moderní metoda výzkumu, v rámci které jsou monitorovány pohyby očí účastníků. Výsledky byly prezentovány prostřednictvím tzv. heat map (teplotních map), které zobrazují intenzitu pohledů respondentů na jednotlivá místa v grafickém návrhu. Na základě zjištěných výsledků z eye trackingového testování a následných hloubkových rozhovorů byla zpracována návrhová část práce. Celkem byly vytvořeny čtyři grafické návrhy, a to konkrétně beaconu 01 (Velké náměstí), beaconu 02 (Nádvoří radnice), beaconu 03 (Kostel Povýšení Svatého Kříže) a beaconu 05 (Bakaláře).
Tvorba tematického produktu destinace cestovního ruchu (Mikroregion Radnicko)
KALOUŠOVÁ, Michaela
Hlavním cílem práce je identifikace jedinečných prodejních vlastností destinace na základě silných a slabých stránek potenciálu cestovního ruchu v Mikroregionu Radnicko. Návrh marketingového mixu pro tematický produkt mikroregionu jako destinace cestovního ruchu. K analýze destinace Mikroregionu Radnicko byla použita primární a sekundární data. Primární data byla získána z dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou v této práci zpracovány. Dalším zdrojem primárních dat byly dva strukturované rozhovory s odborníky, které mají zkušenosti s cestovním ruchem na Radnicku. Výsledky výzkumu jsou shrnuty v kapitole syntéza výsledků a poznatků. Na základě výsledků dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů byly navrženy tři tematické produkty, které by měly přispět k rozvoji cestovního ruchu v Mikroregionu Radnicko. Tyto tematické produkty jsou: Radnicko pod rouškou tajemství, Pěší putování Mikroregionem Radnicko, Po stopách důlní činnosti na Radnicku. Tyto produkty byly aplikovány v rámci nově vytvořených internetových stránek pro návštěvníky.
The importance of the competition village of the year for Krásensko area as a facilitator of regional development
Kalousová, Michaela
Bakalářská práce se zaměřuje na obec Krásensko, která v roce 2010 vyhrála soutěž Vesnice roku Jihomoravského kraje. Práce se týká především obce Krásensko, ale hlavně demografické a finanční analýzy obce, která by mohla mít spojitost s výhrou v soutěži. Hlavním cílem je zjistit, jestli jsou nějaké korelace mezi vítězstvím v soutěži Vesnice roku s výše zmíněnými analýzami. Dále se zaměřuji na to, jak velký je význam výhry v této soutěži k rozvoji obce Krásensko a jejího mikroregionu.
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.

Viz též: podobná jména autorů
4 KALOUŠOVÁ, Michaela
1 Kalousová, Marie
3 Kalousová, Marta
3 Kalousová, Martina
4 Kalousová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.