|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Okresní akční výbor Národní fronty v Ostravě a jeho působení v prvních měsících po únoru 1948
Mentlík, Petr ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi vzniku Okresního akčního výboru Národní fronty v Ostravě v únoru 1948 a jeho fungování v prvních měsících po převzetí moci Komunistickou stranou Československa. Po stručné informaci o vzniku akčních výborů jako takových, jejich typech a úkolech a analýze právních předpisů, které jejich činnost postupně začínaly upravovat, je pozornost věnována konkrétním podmínkám a událostem v Ostravském okrese. Je popisováno složení okresního akčního výboru, jeho struktura a úkoly, které plnil. Práce rovněž pojednává o některých komisích OkAV, přičemž největší pozornost je věnována komisi sokolské, jejíž činnost je nejlépe zdokumentována. Konečně je stručně zmíněna i role, kterou OkAV sehrával při potlačování a likvidaci politické opozice z nekomunistických stran. Vzhledem k tomu, že tato konkrétní témata nebyla doposud odbornou literaturou až na výjimky komplexněji a detailněji zpracována, vychází práce především z primárního výzkumu archivních pramenů uložených ve fondech Archivu města Ostravy. V mnoha ohledech jsou neúplné a torzovité a některé dílčí agendy OkAV v nich nejsou podchyceny téměř vůbec. Vyložit a popsat komplexněji tak bylo možné jen ty jeho činnosti, pro něž se v archivních fondech nacházely dostatečné podklady. Přesto však lze konstatovat, že zachovaný...
|
|
|
Působení Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem po 21. únoru 1948
Sedlmeier, Aleš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent)
Práce se zabývá činností Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem v letech 1948 až 1950. Především problematice komunistických represí proti opozičně smýšlejícím osobám působících ve veřejném životě, politických stranách nebo spolcích, jakými byl například Sokol. Věnuje se vzniku, struktuře a fungování akčních výborů a jejich poměru k národním výborům. Dále zasahování výborů do hospodářské oblasti nebo parlamentních voleb v roce 1948 ve vztahu k represím akčních výborů.
|
|
|
Utváření politického systému v Písku v letech 1945 - 1948
BÍLEK, Jiří
Předložená práce se zaměřuje na období let 1945 {--} 1948, období od konce druhé světové války po počátek komunistického režimu. Sleduje dění v Československé republice od jejího osvobození americkými a sovětskými vojsky, potrestání kolaborantů a odsunu německého obyvatelstva, vzniku Národní fronty a národních výborů jako nových správních a mocenských jednotek, přes volby do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946, přes postupný rozpad Národní fronty, až po únorový komunistický převrat v roce 1948 a následné květnové volby, a to vše především v obraze dění v regionálním měřítku u vybraného jihočeského města {--} Písek. Autor začíná události sledovat v květnu 1945, tedy v dlouho očekávaných dnech osvobození od nacismu. Zabývá se obnovou samosprávných orgánů ve formě Místního a Okresního národního výboru a obnovou činnosti politických stran, která vyvrcholila v předvolební kampani 1946, a která odráží se v jejich volebních výsledních. Pozornost také věnuje rozporům mezi stranami a jejími členy, které vrcholí únorovými událostmi 1948 a příchodem nového společensko{--}politického uspořádání. Stranou pozornosti nezůstává ani těžká poválečná situace českého obyvatelstva, zásobovací potíže a obnova zničeného města.
|
host ::
RSS.