|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Problematika Rady bezpečnosti OSN z pohledu mezinárodního práva veřejného
Kubová, Gabriela ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Votava, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou reformy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN). Rada bezpečnosti je rozdělena na dvě skupiny států. V první skupině je pětice stálých členů, kteří disponují privilegiem v podobě práva veta a ve druhé skupině je deset nestálých členů volených na dva roky. Tento systém se nezměnil již více než padesát let a je hrubě nespravedlivý k vybraným regionům světa. Členské státy OSN již tedy řadu let volají po reformně, která by současný stav napravila.
|
host ::
RSS.