Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.