|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
| |
|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Pojetí současného autora u J. K. Rowlingové
Buchnerová, Jana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hledáním pojetí autora v současné době, zkoumané konkrétně u spisovatelky Joanne Kathleen Rowlingové. Teoretická část práce popisuje biografii autorky a mapuje předešlé teorie týkající se pojetí autora a jeho roli v identitě literárního díla. Stěžejními autory teorií jsou Roland Barthes, Michel Foucault, Umberto Eco, jehož pojetí je v práci klíčové. Výzkumná část práce pak mapuje specifika stylu psaní, kterými se autor vyznačuje, a aplikuje je při analýze dvou děl J. K. Rowlingové. Závěrem práce je pak shrnutí výzkumu a pokus o definici pojetí moderního autora. Klíčová slova Autor, autorství, dílo, pseudonym, role autora, styl psaní, J. K. Rowlingová, Robert Galbraith, Roland Barthes, Michel Foucault, Umberto Eco
|
|
|
Mezi literárními rovinami (próza Umberta Eca a Dana Browna)
Blažková, Klára ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou tří románů, Foucaultova kyvadla a Nultého čísla od Umberta Eca a Šifry mistra Leonarda od Dana Browna, za použití triadického modelu literatury. Práce vychází zejména z pojetí triadického modelu, který v publikaci Skeptikové a těšitelé rozpracoval Umberto Eco. Využití jeho modelu však ztěžuje skutečnost, že nejsou stanoveny specifické rysy roviny střední. Ecův model proto doplňujeme o poznatky z jiných studií. Práce vychází z hypotézy o přináležitosti Foucaultova kyvadla k vysoké rovině, Nultého čísla ke střední rovině a Šifry mistra Leonarda k nízké rovině triadického modelu. Výsledky diplomové práce tuto hypotézu podporují. Je ale zřejmé, že potvrzení přináležitosti Nultého čísla k střední literární rovině může být diskutabilní, nejsou-li specifické rysy této roviny dosud pevně vymezeny. Potvrdit, či vyvrátit uvedenou hypotézu však nebylo jediným záměrem práce. Cílem také bylo soustředit pozornost na rysy románu, který by mohl spadat do literární roviny střední, a prostřednictvím jeho srovnání s ostatními romány přispět k vymezení této roviny. V tomto ohledu bylo zjištěno, že román, jenž byl přiřazen k střední rovině modelu, disponuje velmi podobnými postupy jako dílo literární roviny vysoké, těchto postupů je však využito ve značně zjednodušené podobě.
|
|
|
Interpretace a nadinterpretace Alenky v říši divů
Blahoňovská, Šárka ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou interpretace a nadinterpretace vybraného literárního díla Lewise Carrolla Alice's Adventures in Wonderland a Through the Looking-Glass, and What Alice Found There. Patří mezi ně výklady ovlivněné autorovou osobností a dobou, v níž žil, psychoanalytické interpretace, feministické a psychedelické, ale i ty, jež interpretují Alenčin příběh jako hru. V práci jsou krátce zmíněny i adaptace vzniklé na motivy obou románů. K odlišení výkladů je zde využívána teorie interpretace Umberta Eca. Tou se řídí i rozpracování vlastní analýzy knih, která sleduje stěžejní aspekty v podobě chování hlavní postavy k okolí a naopak, její identity, kontextu, žánru a modelového čtenáře vyprávění. Stejné prvky jsou pak pozorovány i ve vybraných interpretacích. Největší důraz je kladen na proces dialektiky mezi čtenářem a textem, z něhož interpretace a nadinterpretace pramení, ale i na hlediska přístupu k výkladu textu. Díky tomu je v této případové studii odhalen problém zahrnující rovněž potřebu reflexe remaku a adaptace.
|
|
| |
|
|
Mytologie v seriálu Doctor Who
Kužel, Martin ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na identifikaci výskytu mytologických prvků a témat, obsažených v syžetech jednotlivých epizod seriálu televizní stanice BBC Doktor Who, vycházeje z hypotézy, že určité mytologické vzorce se stále vyskytují i v narativních strukturách produktů zábavního průmyslu současnosti, což je pro publikum činí přirozeně atraktivními. Postupně jsou zhodnoceny vybrané epizody ze starého, původního arku z let šedesátých a následně ze současného rebootu, který zahájil vysílání v roce 2005. Dále je zkoumána přítomnost původního edukativního záměru seriálu, který v průběhu let jeho vysílání postupně vymizel. Během sémiotické analýzy textu seriálu vycházíme jak z pozice kritického čtenáře, o kterém hovořil Umberto Eco ve své práci Meze interpretace, tak z definice moderního mýtu, jak jej zavedl Roland Barthes, archaického mýtu, který vnímal například Claude Lévi-Strauss a další, a archetypů coby základních praobrazů, jejichž konkretizací mýty samotné vznikly, jak o nich hovořil Carl Gustav Jung především ve své práci O archetypech kolektivního nevědomí. Kromě mytologických vzorů v individuálních syžetech je analýze podrobena rovněž samotná archetypální postava Doktora.
|
|
| |
|
|
Pojetí umění a kýče v estetice Tomáše Kulky
VÁVROVÁ, Martina
Studentka se ve své bakalářské práci zaměří na problematiku kýče a jeho vztahu k umění v pojetí Tomáše Kulky. Poté, co představí Kulkovu teorii z jeho knihy Umění a kýč, jejímž jádrem je definiční analýza tohoto pojmu, zakončená stanovením nutných a postačujících podmínek jeho užití, porovná jeho koncepci s dalšími vybranými systematickými přístupy, především s teorií kýče Umberta Eca.
|
host ::
RSS.