|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
|
|
U.S.-China Cooperation During Six Party Talks
Hladíková, Kristýna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá americko-čínskou spoluprací během šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu v letech 2003 až 2009 a jejím cílem je rozbor hlavních zájmů a záměrů, se kterými USA a Čína přistupovaly k jednacímu stolu, a dále analýza problematických bodů mezi oběma zeměmi, jenž nejvíce komplikovaly celý průběh diskuzí. Ačkoliv obě země upřímně deklarovaly společný zájem na jaderném odzbrojení korejského poloostrova, jejich skutečné pořadí priorit se v rámci rozhovorů lišilo. Na rozdíl od USA, Čína upřednostňovala stabilitu regionu před jeho denuklearizací a velmi se snažila mírnit tvrdý americký postup vůči KLDR. Díky tomu však bylo prakticky nemožné efektivně donutit Severní Koreu k tomu, aby zanechala jaderného programu, což ale bylo bezpodmínečně požadováno Spojenými státy. Dlouhotrvající politické a strategické spojenectví mezi Pekingem a Pchjongjangem celý problém dále výrazně komplikovalo. Jakákoliv prohlášení nebo rezoluce, které byly přijaty, pak postrádaly dostatečnou razanci a nedonutily Severní Koreu ukončit jaderný program. Americko-čínská spolupráce tedy nebyla v tomto ohledu příliš úspěšná. Na základě těchto zjištění pak práce dochází k závěru, že hlavní překážkou k dosažení jaderného odzbrojení KLDR byl nekompromisní postoj Ameriky vůči...
|
|
|
Americko-čínské vztahy během první Obamovy administrativy: 2009-2012
Michaláková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Přístup Obamovy administrativy k Čínské lidové republice (ČLR) se během prvního funkčního období Obamy postupně proměňoval od velmi benevolentního k tvrdšímu postoji. Obama ve vztahu k ČLR navázal na koncept, který zavedla Bushova administrativa. Šlo o koncept zodpovědného podílníka (responsible stakeholder), který vnímal ČLR jako zemi zodpovědnou mezinárodnímu systému. V dalších letech Obamova administrativa teoretický koncept přístupu k ČLR proměnila na tzv. návrat do Asie (pivot to Asia), který se snažil vyvažovat čínský vliv v oblasti asijsko-pacifického regionu. Práce se zabývá popisem a analýzou těchto zahraničně-politických konceptů Obamovy administrativy ve vztahu k ČLR, stejně tak jako popisem a analýzou čínských zahraničně-politických konceptů (mírového vývoje a harmonického světa). Další část práce se zaměřuje na analýzu dvou aspektů vztahů těchto zemí, a to na oblast diplomatických styků a problematiku lidských práv, které dobře dokládají úvodní tezi, tedy postupnou proměnu amerického přístupu k ČLR.
|
|
| |
host ::
RSS.