Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Memory of the Lost Cause and White Southern Nationalism: Case Study of the League of the South
Radová, Hana ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Na konci Občanské války se po Jihu rozšířil revizionistický mýtus Lost Cause ("Ztracená věc"), který jako narativa omlouvající bílou nadřazenost a otrokářství chránil státy dřívější Konfederace před zničujícími dopady jejich prohry. Organizace nakloněné bývalé Konfederaci lobbovaly za účelem nahrazení skutečné historie kolektivní pamětí Jihu skrze vzdělání a memorializaci. Tento nový národní mýtus posléze sloužil jako legitimizace bílého jižanského nacionalismu, který se snažil na Jihu opět nastolit bílou hegemonii předválečného rasového řádu. Bílá nacionalistická Liga Jihu, jejímž cílem je opětovné vystoupení států Jihu z USA, přijímá a manifestuje ideologii Lost Cause ve svém textuálním a audiovizuálním diskurzu a užití ikonografie. Tento diskurz ukotvuje jejich separatistické záměry v kontextu poválečné kolektivní paměti, a napomáhá organizaci k legitimizaci jejich činnosti na základě revidované historie. Liga odvozuje svou identitu od této kolektivní paměti jako samozvané bílé jižanské etnikum anglo-keltského původu, potomci Otců zakladatelů a vůdců Konfederace. Vypodobňuje se tak jako skupina pravých dědiců Ameriky, které diskriminuje externí agrese federální vlády a její anti-jižanské politiky, a prezentuje svou retoriku nadřazenosti bílé rasy v rámci sociálně přijatelného diskurzu, který...
The Effect of Military Campaigns on Political Identitity: Evidence from Sherman's March
Kosík, Martin ; Korovkin, Vasily (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Používám vojenský pochod generála Unie Williama Shermana během Amer- ické občanské války k estimaci efektu válečného násilí a destrukce na poválečné volební chování a osobní identitu. Zaprvé, zkoumám jak tento pochod ovlivnil podporu Demokratické strany během 19. a 20. století. Zadruhé, vytvořil jsem několik proměnných na základě jak historických tak současných zdrojů k tomu abych zachytil sílu Jižanské identity. Tyto proměnné zahrnují podíl osob, které jsou pravděpodobně pojmenované po generálech Konfederace, re- lativní frekvenci ulic pravděpodobně pojmenovaných po osobnostech Konfed- erace a přítomnost pomníků Konfederace. Výsledky ukazují převážně malé a statisticky nevýznamné efekty pochodu na volební podíl Demokratů. Pro některé závislé proměnné, které zachycují jižanskou identitu, nacházím signi- fikantní pozitivní efekty, nicméně tyto výsledky nejsou robustní napříč různými specifikacemi modelu. Celkově výsledky naznačují, že Shermanův pochod neměl transformativní dopad na politiku a osobní identitu v Jihu Spojených států. viii
Telling Community in William Faulkner's A Rose for Emily: A Case Study in Narrative Technique
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje detailní analýzu nejslavnější povídky Williama Faulknera "Růže pro Emily." Zaměření práce je motivováno tím, co vidím jako ústřední téma povídky: komunita a její fungování. Tím, že posunuji důraz z hlavní postavy na vypravěče, chci "opravit" způsob jakým je vnímána tato povídky, jejíž renomé je založeno především na "šokujícím" či "gotickém" aspektu. Užitá metodologie je vybrána se zřetelem na navrhovanou interpretaci. K textu přistupuji skrze naratologii. K rozboru neobvyklého vypravěče "Růže pro Emily" mi slouží naratologický koncept "kolektivního vyprávění." Dalším důležitým teoretickým rámcem použitým k interpretaci povídky je interdisciplinární koncept "kolektivní paměti". Některé sociologické koncepty komunity jsou též rozebírány. V úvodní kapitole se zabývám především konceptem "osoby" ve vyprávění a argumentuji proti tradičnímu rozdělení na vyprávění v první a třetí osobě. V druhé kapitole poskytuji úvod do narativní techniky kolektivního vyprávění. Třetí kapitola je detailním čtením "Růže pro Emily" v kontextu kolektivního vyprávění. Nejprve identifikuji vypravěče jako ve své podstatě kolektivního a vymezuji komunitu, ze které sestává tím, že se zabývám jeho epistemologickým ohraničením. Za druhé, strukturu vyprávění analyzuji jako "achronickou" a spojuji ji...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.