|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Nasazení českých a slovenských jednotek v rámci mise UNPROFOR
Bartůněk, Michal ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl provést analýzu účasti československých, později českých a slovenských jednotek operujících na území Jugoslávie v rámci mise UNPROFOR. Po rozdělení kontingentu se autor snaží porovnat přínos samostatných útvarů AČR a ASR pomocí obecných hodnotících kritérií pro mise OSN. Vzhledem k neexistenci měřítek pro posuzování úspěšnosti jednotlivých segmentů mise je v práci analyzován přínos Čechů a Slováků při naplňování dílčích cílů mise UNPROFOR, které vycházejí z koncepce Diehla a Druckmana publikované v knize Evaluating Peace Operations. Vlastní výzkum je ukotven v rámci komplexní případové studie, která se snaží nabídnout ucelený pohled na historické pozadí, ve kterém se mise UNPROFOR odehrává. Pro lepší pochopení souvislostí je v úvodní části představen koncept peackeepingu, jakožto jednoho ze stěžejních prostředků OSN k řešení mezinárodních konfliktů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Doprovodné jevy peacekeepingových misí OSN
Menšíková, Jana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce Doprovodné jevy peacekeepingových misí OSN. pojednává o negativních doprovodných jevech peacekeepingových operací pod hlavičkou OSN. Práce si klade za cíl prokázat vzájemnou souvislost mezi určitými faktory a výskytem těchto si d e eff ec t s. Činí tak za pomoci čtyř interpretativních případových studií, které pojí několik společných znaků (typ mise, období, specifika konfliktu), ale odlišují se v typu sid e ef f e cts , které byly u mise zaregistrovány. V souvislosti s human trafficking je zkoumána mise UNMIBH v Bosně a Hercegovině, v souvislosti se sexuálním zneužíváním mise MONUC v Demokratické Republice Kongo, pro spolupráci s warlordy je analyzována mise UNPROFOR opět v Bosně a Hercegovině a pro pašování nerostných surovin je zkoumána mise UNAMSIL v Sierra Leone. Aplikované faktory jsou rozděleny na vnější (efektivita státní moci, přítomnost podstaty si de eff ec ts a fáze konfliktu) a vnitřní (přítomnost SOFA, národnostní složení mise a úroveň korupce u pěti největších TCC) a jsou posuzovány v kontextu jednotlivých případů. Tato práci dokazuje relevanci zkoumaných ukazatelů. Předpokladem je, že pouze pokud jsme schopni identifikovat význačné faktory, již mohou výskyt side eff e cts podporovat, budeme moci zvolit adekvátní nástroje k potlačení těchto nežádoucích jevů...
|
|
|
Role mírových jednotek UNPROFOR během války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na bezpečnou zónu Goražde
Poláková, Michaela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat působení mírových jednotek UNPROFOR (United Nations Protection Force) během války v Bosně a Hercegovině mezi lety 1993-1995. Vyslání mírové mise bylo ze začátku konfliktu jedinou výraznější reakcí západních států ve věci jeho řešení. Žádný ze států mezinárodního společenství nebyl ochotný zapojit se do bojů přímo. Vyslání humanitární mise OSN mělo být prozatímním řešením, které mělo ulehčit strádajícímu civilnímu obyvatelstvu. Zpočátku bylo hlavním úkolem mise UNPROFOR zajistit bezpečí a chod sarajevského letiště, jež bylo hlavní tepnou pro dopravu humanitární pomoci. S postupem konfliktu byl však mandát mírových jednotek rozšiřován, například na ochranu humanitárních konvojů, jež přepravovaly materiál ze sarajevského letiště po celé BaH. Důležitým okamžikem v jednání mezinárodního společenství se stalo vytvoření bezpečných zón. Nejprve kolem Srebrenice, poté i okolo dalších pěti bosenských sídel, konkrétně Tuzly, Bihaće, Goražde, Žepy a Sarajeva. Tyto enklávy měly zajistit za pomoci UNPROFOR ochranu civilnímu obyvatelstvu a přístup k základním potřebám. Cílem této práce je nalézt konkrétní důvody poměrného neúspěchu mise UNPROFOR, a určit, zda za tímto nezdarem stály působící jednotky, či mezinárodní společenství. Projekt pracuje s hypotézou, která...
|
|
|
Srebrenický masakr jako národní trauma v Nizozemsku: Diskurzivní analýza vybraných deníků
Ratajová, Klára ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Přestože již uplynulo více než 23 let od události známé pod pojmem srebrenický masakr, v nizozemské společnosti jde stále o živé téma. Nizozemským vojákům, kteří ve Srebrenici působili na mírové misi OSN, je dodnes vytýkáno, že nedokázali zabránit smrti mnoha nevinných lidí. Pozůstalí po zabitých bosenských Muslimech se navíc dodnes soudí s Nizozemskem o odškodné. V této práci se zabývám otázkou, komu byly v nizozemské společnosti srebrenické události kladeny za vinu - zda vojákům, kteří na misi působili, jejich velitelům, nizozemskému státu, mezinárodnímu společenství či dalším zúčastněným stranám. Využívám přitom prostředky diskurzivní analýzy, jejíž součástí je rozbor článků publikovaných v průběhu deseti let ve dvou předních nizozemských denících - De Volkskrant a NRC Handelsblad. Pro analýzu jsem zvolila časový horizont od června 2007 do června 2017, neboť v tomto období se konalo několik klíčových soudních procesů. Ty měly zásadní vliv na vývoj diskurzu o vině, který je v práci detailně studován. Kromě analytické části obsahuje práce také část kontextuální, kde jsou shrnuty historické události předcházející srebrenickému masakru a také role nizozemských vojáků při události samotné.
|
|
|
Role OSN v prevenci a řešení mezinárodních konfliktů: Případová studie bývalé Jugoslávie a Sierry Leone
Schmidtová, Veronika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Stejskalová, Kristýna (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat úlohu Organizace spojených národů při předcházení a řešení mezinárodních konfliktů. V teoretickém rámci je uveden seznam nástrojů, které by měly být použity k dosažení úspěchu v mírových operacích OSN. Na základě tohoto seznamu nástrojů pokračuje diplomová práce dvěma případovými studiemi. Případová studie bývalé Jugoslávie a její mírové operace UNPROFOR je považována za jednu z největších neúspěchů v mírových operacích OSN. Naopak, případová studie mírového operace Sierry Leone, UNAMSIL, představuje úspěšnou mírovou operaci OSN. Diplomová práce je zakončena komparativní analýzou těchto dvou případových studií, která vyhodnocuje vývoj a implementaci těchto nástrojů v každé z těchto případových studií. Tato komparativní analýza přináší odpověď na výzkumnou otázku, která se ptá, proč některé mírové operace OSN jsou úspěšné, zatímco jiné zcela selhávají.
|
|
|
Nasazení českých a slovenských jednotek v rámci mise UNPROFOR
Bartůněk, Michal ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl provést analýzu účasti československých, později českých a slovenských jednotek operujících na území Jugoslávie v rámci mise UNPROFOR. Po rozdělení kontingentu se autor snaží porovnat přínos samostatných útvarů AČR a ASR pomocí obecných hodnotících kritérií pro mise OSN. Vzhledem k neexistenci měřítek pro posuzování úspěšnosti jednotlivých segmentů mise je v práci analyzován přínos Čechů a Slováků při naplňování dílčích cílů mise UNPROFOR, které vycházejí z koncepce Diehla a Druckmana publikované v knize Evaluating Peace Operations. Vlastní výzkum je ukotven v rámci komplexní případové studie, která se snaží nabídnout ucelený pohled na historické pozadí, ve kterém se mise UNPROFOR odehrává. Pro lepší pochopení souvislostí je v úvodní části představen koncept peackeepingu, jakožto jednoho ze stěžejních prostředků OSN k řešení mezinárodních konfliktů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
| |
host ::
RSS.