|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN: možné reformní kroky z hlediska zvýšení legitimity
Dorosh, Diana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Rada bezpečnosti OSN má nenahraditelné postavení v mezinárodním systému, avšak od konce studené války je často zpochybňována její legitimita. Z toho důvodu se předkládaná bakalářská práce snaží odpovědět na otázku, jaký vliv mohou mít možné reformní kroky na legitimitu Rady bezpečnosti OSN. Jednotlivé reformní kroky vymezuji ze čtyř reformních návrhů, přítomných v aktuální debatě o reformě Rady. Vzhledem k tomu, že zkoumané návrhy se zaměřují zejména na změnu rozhodovacích procesu RB, pro posouzení vlivu reformních kroků na legitimitu hodnotím, zda dokáží naplnit procedurální standardy, které jsou považovány za zdroje institucionální legitimizace. Pro svůj výzkum volím následující procedurální normy: reprezentativnost, participace, transparentnost, odpovědnost a zamezení dominance velmocí. Zároveň se analytická část práce snaží stručně posoudit, jaké dopady může mít zavedení vymezených reformních kroků na efektivitu Rady bezpečnosti, a zda je vůbec možné politicky reformu provést. Díky takto nastavenému výzkumu docházím k závěru, že pouze dva z pěti zkoumaných reformních kroků mají šanci na realizaci a mohou přispět alespoň k částečnému zvýšení legitimity.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Vznik a formování Jižního Súdánu
Müller, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formováním a vznikem Jižního Súdánu. Její obecná část si bere za cíl popsat základní instituty mezinárodního práva veřejného týkající se vzniku suverénního státu. Tato tvoří podklad pro zvláštní část, jež se věnuje skutečnostem, díky kterým se Jihosúdánská republika zformovala a následně vznikla secesí v rámci referenda. Zvláštní část práce tak definuje jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto státu, historické souvislosti, otázku koncepce státních hranic v Africe a faktor diverzity obyvatelstva v tehdy jednotném Súdánu. Stěžejní kapitolou je poté kapitola věnující se vůli a motivaci mezinárodního společenství, přesněji tedy států RB OSN a Africké unie. Na základě výše zmíněných faktorů pak vznikla Jihosúdánská republika, jež se potýká s četnými problémy, mezi které patří nedostatečná infrastruktura, nízké procento gramotnosti obyvatel, nedostatečná úroveň zdravotnictví atd. Tento vznik také způsobil značné změny a ekonomické problémy Súdánu. Tato práce by tedy měla jasně definovat motivace a zájmy jednotlivých aktérů na tomto území, které vedly k samotnému vzniku Jižního Súdánu a jeho brzkému přijetí do OSN a AU.
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
host ::
RSS.