|
|
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku
Skuhrovec, Michal ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku Abstrakt Práce pojmenovaná "Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku" se věnuje institutu svěřenského fondu z pohledu jeho potenciálu jakožto doplnění či alternativy tradičních institutů, jako jsou právnické osoby nebo pořízení pro případ smrti. Cílem této práce je popsat jej především z hlediska účelu uchovávání rodinných majetků pro příští generace. Za jeho dosažením je v první části využito analýzy svěřenského fondu z hlediska konstrukce autonomního vlastnictví a jejího usazení v českém, charakterem kontinentálním právním řádu. V části pojednávající o historických kořenech fiduciárních institutů práce popisuje historickou potřebu fiduciárních institutů, především pak za účelem uchování rodinných majetků. Historická analýza poukazuje na linie sbíhající se ke společnému základu trustu a fiduciárních institutů, využívajíce evolucionostického náhledu na jejich vývoj. Právě jejich silné podobnosti jakožto následek ukazují, že trust a kontinentální právní řády si nemusí být tak cizí, jak teorií často tvrzeno. Třetí část pak nejrpve předestírá původ a zázemí konstrukce svěřenského fondu v občasnkém zákoníku, tedy úpravu a praxi quebeckou, a popisuje výsledek tohoto právního "transplantátu". Následně jej...
|
|
|
Daňové aspekty svěřenského fondu
Karas, Ladislav ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Svěřenský fond je v českém právu zcela nový institut, proto je jeho hlubší právní zkoumání a interpretace jednotlivých ustanovení teprve v počátcích. Upraven je obecně v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Podstata svěřenského fondu spočívá v tom, že zakladatel vyčlení ze svého majetku jeho určitou část a tu svěří k nějakému účelu. Tím vznikne oddělené vlastnictví, k němuž již původní vlastník (zakladatel) nemá žádná vlastnická práva. Správu takto vyčleněného majetku vykonává svěřenský správce, na kterého však vlastnictví převedeno není. Majetek ve svěřenském fondu tedy nepatří nikomu, svěřenský správce s ním však může nakládat. Cílem této diplomové práce je komplexně shrnout a analyzovat zdanění svěřenských fondů jak podle zákonů platných v roce 2014, tak po jejich úpravě od ledna 2015. V práci jsou identifikovány problémy a nejasnosti při zdanění fondů. Vysvětluje, jak byly tyto problémy odstraněny v rámci novelizace daňových zákonů, a v případě přetrvávajících nejasností navrhuje jejich řešení de lege ferenda. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se věnuji obecně institutu svěřenského fondu. Je zde vysvětlena jeho podstata, fungování a obligatorní náležitosti. V druhé, hlavní části této diplomové práce, se pak detailně zaměřuji na daňové aspekty svěřenského...
|
|
|
Trust podle Common Law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Trust podle common law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Šustek, Petr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
The Introduction of Trusts in the Czech Republic
Jelínek, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Janotík, Tomáš (oponent)
Kompletní rekodifikace českého občanského zákoníku, mimo jiné, zřizuje institut svěřenský fond, velice flexibilní nástroj, který mohou využít fyzické i právnické osoby. Nesčetné možnosti pro využití svěřenských fondů se pohybují od charitativních účelů, přes mezigenerační transfer majetku či důchodové zajištění, až po správu právnických osob a investičních záměrů. Analýza tří základních prvků svěřenských fondů je jádrem této práce. Jedná se o popis možností svěřenských fondů, sledování soudobého vývoje a analýzu vnímání svěřenských fondů obyvateli České republiky. Práce obsahuje detailní popis práv a povinností zakladatele svěřenského fondu, svěřenského správce a osoby obmyšlené, dále pak porovnává českou úpravu se zahraniční, poukazuje na některé nesrovnalosti a nabízí různá doporučení. Kompletně zpracované anketní šetření a analýza sesbíraných dat je nedílnou součástí práce. Bylo prokázáno nízké povědomí o svěřenských fondech a současně ohodnoceny jeho dopady. Výsledky šetření dokazují nezbytnost konkurenceschopného nastavení podmínek společně s bojem proti negativním pohledům na svěřenské fondy. Dále provedené šetření odhalilo důležité a naopak nepodstatné vlastnosti fondů. Tato zjištění by mohla býti směrodatná pro budoucí vývoj v této oblasti. V neposlední řadě byl prokázán vysoký potenciál...
|
|
|
Obchodní korporace v. svěřenský fond z pohledu věřitele
Kolenský, Lukáš ; Josková, Lucie (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Obchodní korporace v. svěřenský fond z pohledu věřitele Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozborem právní úpravy regulující fungování kapitálových společností a svěřenských fondů, konkrétně pak problematiky mající význam pro postavení jejich externích a reziduálních věřitelů. Hlavním cílem práce je porovnávání zmiňovaných entit a postupné zodpovídání otázky, která nich bude pro postavení věřitele přívětivější, popřípadě za jakých podmínek. Práce je složena z relativně kratší obecné části a ze stěžejní části zvláštní, dohromady vnitřně členěných na osm dílčích článků. Z hlediska zapojených metod práce používá především analýzu a komparaci tuzemských norem; k představení konkrétních projevů obecných pravidel ve skutečných případech je pak rovněž citována judikatura, převážně ta tuzemská. Navazujíce na úvodem definovaný předmět diplomové práce, obecná část nejprve v nezbytném rozsahu definuje a rozebírá pojem kapitálové společnosti, svěřenského fondu a osoby věřitele. K tomu přistupuje výklad o následcích vad právních jednání. Zvláštní část práce se nejprve zaměřuje na věřitelsky významné otázky vyvstávající v souvislosti s počátkem existence obou entit, a to včetně tvorby jejich majetkové podstaty. Dále jsou rozebírány interní poměry, zejména pak míra jejich tvárnosti a síla postavení účastnících se...
|
|
|
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku
Skuhrovec, Michal ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku Abstrakt Práce pojmenovaná "Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku" se věnuje institutu svěřenského fondu z pohledu jeho potenciálu jakožto doplnění či alternativy tradičních institutů, jako jsou právnické osoby nebo pořízení pro případ smrti. Cílem této práce je popsat jej především z hlediska účelu uchovávání rodinných majetků pro příští generace. Za jeho dosažením je v první části využito analýzy svěřenského fondu z hlediska konstrukce autonomního vlastnictví a jejího usazení v českém, charakterem kontinentálním právním řádu. V části pojednávající o historických kořenech fiduciárních institutů práce popisuje historickou potřebu fiduciárních institutů, především pak za účelem uchování rodinných majetků. Historická analýza poukazuje na linie sbíhající se ke společnému základu trustu a fiduciárních institutů, využívajíce evolucionostického náhledu na jejich vývoj. Právě jejich silné podobnosti jakožto následek ukazují, že trust a kontinentální právní řády si nemusí být tak cizí, jak teorií často tvrzeno. Třetí část pak nejrpve předestírá původ a zázemí konstrukce svěřenského fondu v občasnkém zákoníku, tedy úpravu a praxi quebeckou, a popisuje výsledek tohoto právního "transplantátu". Následně jej...
|
|
|
Daňové aspekty svěřenského fondu
Veverková, Tereza ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Sejkora, Tomáš (oponent)
v češtině Cílem této práce je zasadit svěřenský fond do systému daňového práva a analýza této pozice z různých úhlů. Hlavním cílem je popsat, jak jsou svěřenské fondy a osoby s ním spojené zdaněni. Za účelem zasazení svěřenského do širšího kontextu se práce zabývá také daňovými aspekty anglického common law trustu, který slouží jako původní vzor institutům jako je svěřenský fond. Práce je proto rozdělená na dvě části - trust a svěřenský fond. V první kapitole je popsán historický vývoj institutu trustu a jak byl tento vývoj ovlivněn dobovou daňovou legislativou. Také jsou v první kapitole vysvětleny některé aspekty anglického práva, se zaměřením na vysvětlení rozdílů mezi právem common law a právem equity. Pochopení rozdílu mezi těmito dvěma paralelními systémy je nezbytné pro pochopení institutu anglického trustu. Druhá kapitola se zabývá převážně soukromoprávními aspekty trustu. Snaží se zodpovědět otázku, co to vůbec trust je, co jej tvoří a jak jej můžeme definovat. Dále ukazuje, jak je trust, a osoby s trustem úzce spojené, definován daňovou legislativou. V kapitole je také krátce zmíněna povinnost registrace trustu do nově vytvořeného registru trustů. Samotné zdanění trustu je rozebráno ve třetí kapitole. Jsou vysvětleny a od sebe rozlišeny různé typy trustu a různé modely zdanění trustu....
|
|
|
Trust podle common law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Šustek, Petr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
|
|
Trust podle Common Law a institut svěřenského fondu v novém občanském zákoníku
Horn, Kryštof ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Shrnutí Cílem této práce je popsat fungování trustu v jurisdikcích common law a jeho expanzi do zemí kontinentálního práva. Práce se rovněž zaměřuje na nový institut "svěřenského fondu" podle Nového občanského zákoníku a klade si za úkol rozebrat jeho povahu ve vztahu k trustu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, z nichž každá se zabývá jiným okruhem "trustových" témat. První část je popisná. Zabývá se historií fiduciárních vztahů v římském právu, českém středověkém právu, právu rakousko-uherském i československém, stejně jako současnou českou úpravou správy cizího majetku a svěřenského fondu. Poukazuje rovněž na některé rozpory, které nedávná rekodifikace vyvolala. Druhá část je srovnávací. První podkapitola obsahuje úvodní poznámky týkající se srovnávání právních úprav. Druhá podkapitola popisuje povahu a funkci trustu v jurisdikcích common law a vysvětluje rozdělení trustů do jednotlivých kategorií. Třetí a čtvrtá podkapitola pak nabízejí přehled několika smíšených jurisdikcí a jurisdikcí kontinentálních a mapuje jejich přístup k trustům. Třetí část je aplikační. Nejdříve rozebírá teoretický nesoulad mezi kontinentálním pojetím vlastnictví a jeho pojetím podle common law, stejně jako další "překážky kompatibility" trustu v kontinentálním právním systému. Dále analyzuje, zda je svěřenský fond...
|
host ::
RSS.