|
|
Cytokinové sítě a jejich dopad na imunitní profil pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML)
Ptáček, Antonín ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Karel (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je maligní hematologické onemocnění projevující se expanzí blastů v kostní dřeni a do periferní krve. Imunitní systém chrání tělo před leukémií odstraňováním transformovaných buněk. V AML jsou ale schopnosti imunitních buněk ovlivněny jak přímým kontaktem mezi leukemickými a efektorovými buňkami, tak cytokiny, metabolity a dalšími solubilními proteiny, které spolu s buňkami tvoří specifické mikroprostředí AML. Efekty cytokinů a dalších solubilních molekul v mikroprostředí AML nejsou zatím dostatečně popsány. Tato práce měla za cíl optimalizovat a zavést panel pro multiparametrickou průtokovou cytometrii pro měření buněčných populací a zavést multiparametrické testy hladin cytokinů, chemokinů a dalších solubilních proteinů v plazmě. Dalším cílem pak bylo pomocí těchto metod charakterizovat frekvence a funkční fenotyp buněčných populací a hladiny solubilních proteinů v mikroprostředí AML a popsat jejich vliv na závažnost onemocnění a celkové přežití pacientů. Pokusili jsme se také nalézt nové biomarkery imunitního úniku leukemických buněk. U pacientů jsme pozorovali supresivní mikroprostředí s aberantními hladinami solubilních receptorů a dalších proteinů. Toto mikroprostředí pak bylo odlišné v jednotlivých prognostických skupinách, do kterých byli pacienti rozděleni....
|
|
|
Úloha T regulačních buněk u transplantací ledvin
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
T regulační lymfocyty (Treg) patří do skupiny CD4+ buněk. Jsou podstatnou součástí imunitního systému. Treg buňky zabraňují nadměrné aktivaci efektorových T buněk a udržují toleranci vůči tělu vlastním tkáním. Jsou charakterizovány vysokou expresí CD25 a transkripčního faktoru Foxp3. Rozlišují se dvě základní populace Treg buněk: přirozené Treg buňky (nTreg), které vznikají v thymu a představují 5-10 % všech CD4+ buněk, a indukované Treg buňky (iTreg), vytvořené z naivních CD4+ buněk v periferii.Jejich regulační efekt je dobře znám, proto by využití Treg buněk mohlo přinést obrovský léčebný potenciál pro pacienty s transplantovanou ledvinou. Zdraví lidé a pacienti tolerantní vůči transplantované ledvině vykazují větší zastoupení cirkulujících a ve štěpu přítomných Treg buněk, narozdíl od pacientů s chronickou rejekcí. Tolerance je zrušena poškozením CD4+CD25+ buněk.Pro uchycení štěpu je nutné podávat pacientovi po transplantaci imunosupresivní látky, které mají za následek potlačení imunitní reakce proti štěpu. Jejich nevýhodou jsou vedlejší efekty, které mají paradoxně mnohdy za následek i smrt pacienta. Navíc mají často negativní vliv na přežívání a expanzi Treg buněk. Je velmi žádoucí najít u pacienta po transplantaci jednoznačný příznak toho, že u konkrétního pacienta lze přerušit imunosupresivní léčbu....
|
|
|
Cytokiny v efektorové funkci regulačních T lymfocytů
Zadražil, Zdeněk ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) jsou důležitou regulační částí IS (IS). Jejich působením nedochází k nadměrné aktivaci Tef nebo napadání vlastních tkání organismu autoreaktivními buňkami. Treg se vyznačují expresí CD4, transkripčního faktoru Fork box protein 3 (FoxP3) a vysokou expresí CD25. Existují dvě základní populace, a to přirozené Treg (nTreg) vyvíjející se v thymu a indukované (iTreg), které jsou indukovány z naivních CD4+ T lymfocytů, ze kterých také vznikají pomocné T lymfocyty. Přes probíhající intenzivní výzkum regulačních buněk stále není jasné, jakými mechanismy působí. Při prvotních in vitro pokusech bylo ukázáno, že hlavní roli hrají mechanismy, které působí přímým kontaktem mezi regulačními a efektorovými lymfocyty. Ovšem při in vivo experimentech se hlavním účinným mechanismem regulačních buněk ukázaly sekretované rozpustné cytokiny, jako interleukin (IL)-10, IL-35 nebo transformující růstový faktor beta (TGF-β). Od prvotních pokusů bylo objeveno několik dalších mechanismů, které se zdají být důležité vždy jen v určitých situacích nebo při použití specifických buněk či experimentálních modelů. Důvody rozporů mezi in vivo a in vitro výsledky nejsou stále známy. Vzhledem k až doposud objevenému množství různých mechanismů působení Treg je pravděpodobné, že neexistuje určitý hlavní...
|
|
|
Imunofenotypizace pacientů s HPV-asociovanými a neasociovanými karcinomy hlavy a krku
Lukešová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Laco, Jan (oponent)
Karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou s přibližně 550 000 každoročně nově diagnostikovanými případy celosvětově významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti. Mezi hlavní etiologické faktory patří kouření a konzumace alkoholu. Přibližně 25% karcinomů hlavy a krku je asociováno s infekcí lidskými papillomaviry (HPV). Velké epidemiologické studie popisují v posledních 40 letech vzestupný trend v incidenci karcinomů orofaryngu, zatímco incidence karcinomů v jiných lokalitách horních cest dýchacích a polykacích má sestupnou tendenci. Tato vzrůstající incidence je vysvětlována HPV infekcí. Z klinického hlediska je nejvýznamnější, že pacienti s HPV-asociovanými karcinomy mají lepší prognózu a nižší frekvenci recidivy onemocnění. U pacientů s HNSCC byla detekovaná řada jak kvalitativních tak kvantitativních abnormalit buněk imunitního systému. Existuje jen několik málo prací, které porovnávají jak virologické, tak imunologické parametry a korelují je s prognózou pacienta. Dizertační práce byla zaměřená na studium imunologického profilu u pacientů s HNSCC, který je či není etiologicky spjat s HPV. Do souboru bylo zařazeno 110 pacientů s HNSCC. Na základě HPV 16 E6 mRNA izolované z nádorové tkáně byli pacienti rozděleni do skupiny HPV-pozitivních a HPV-negativních. Základní lymfocytární subpopulace v periferní...
|
|
|
Imunitní odpověď a nádorové mikroprostředí při léčbě polymerními cytostatiky
Malátová, Iva ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Chemoterapie je stále jednou z nepoužívanějších protinádorových terapií. Většinou jde o inhibici proliferace rychle se dělících buněk, není tedy selektivní vůči nádorovým buňkám. Díky tomu se s chemoterapií pojí mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Nevýhodné vlastnosti chemoterapeutik je možné do značné míry eliminovat použitím konjugátů polymerů s nízkomolekulárními léčivy. Příkladem takového konjugátu je HPMA polymer s navázaným doxorubicinem. Kromě vlastností získaných vazbou na polymer, jako je dosažení rozpustnosti ve vodných roztocích, snížení systémové toxicity, zvýšení maximální tolerované dávky nebo pasivní cílení pomocí EPR efektu, se při terapii tímto léčivem využívá i faktu, že doxorubicin indukuje imunogenní buněčnou smrt. Bylo již prokázáno, že po úplném vyléčení experimentálních myší pomocí polymerních konjugátů HPMA s doxorubicinem u části myší vzniká dlouhodobá rezistence vůči opětovné inokulaci letální dávkou nádorových buněk. Rezistence je specifická vůči konkrétnímu typu nádoru, ze kterého byla myš vyléčena a důležitou roli zde hrají CD8+ cytotoxické T lymfocyty a IFNγ. V této práci jsme sledovali změny v zastoupení imunitních populací a jejich aktivačních markerů po léčbě polymerními konjugáty na bázi HPMA s doxorubicinem a volným doxorubicinem v porovnání s neléčenými...
|
|
|
Immunoregulatory characteristics of immune cells of children of allergic and non-allergic mothers and the possibility of their modulation with probiotic E. coli strain O83:K24:H31
Černý, Viktor ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Vzhledem k vysoké incidenci a socioekonomické i individuální zátěži představují alergická onemocnění jeden z klíčových problémů, kterým imunologie v 21. století čelí. Zejména v poznání časných mechanismů, podílejících se na rozvoji alergie, zatím existují významné mezery. Aby bylo u rizikových jedinců možné účelně a včasně přistoupit k preventivním opatřením, je třeba zavést spolehlivé prediktory vysokého rizika alergie. Podkladem alergie je dysregulace rovnováhy mezi jednotlivými větvemi imunitní reakce, především nežádoucí převaha Th2 odpovědi. Po narození v novorozenci probíhají rozsáhlé změny polarizace imunitního systému za účelem přípravy zrající imunity k adekvátní reaktivitě vůči nově přístupným podnětům zevního prostředí. Regulační T lymfocyty (Treg) hrají klíčovou roli v jemném nastavování této rovnováhy a zodpovídají též za periferní toleranci vůči neškodným externím antigenům včetně alergenů. Na intenzivně se vyvíjející imunitní systém vykazují během časně postnatálního "okna příležitosti" rovněž výrazný vliv externí faktory, především interakce s kolonizující mikrobiotou. Analýzou Treg v pupečníkové krví novorozenců alergických matek jsme odhalili snížení povrchových znaků souvisejících s regulační funkcí těchto buněk a nižší produkci IL-10. U těchto dětí jsme rovněž pozorovali nižší...
|
|
|
Different capacity of in vitro generated monocyte-derived dendritic cells of newborns of healthy and allergic mothers to prime immune responses
Súkeníková, Lenka ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
(CZ) Snížená mikrobiální stimulace nezralého novorozeneckého imunitního systému může vést ke špatnému nastavení rovnováhy imunitních odpovědí, a tím tedy přispívat ke vzniku alergických onemocnění, jejichž incidence stále roste. Jedním ze slibných preventivních opatření se zdá být včasné preventivní podávání probio- tických bakterií těhotným či kojícím matkám nebo novorozencům. V předchozích pracích byl popsán prospěšný účinek podávání Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) při prevenci alergických onemocnění. Ve snaze přispět k objasnění působení E. coli O83 na novorozenecký imunitní systém byly testovány její imu- nomodulační vlastnosti in vitro na buňkách pupečníkové krve. Byla sledována schopnost E. coli O83 podporovat maturaci dendritických buněk vypěstovaných in vitro z prekurzorů pupečníkové krve (moDCs) dětí zdra- vých (děti s relativně nízkým rizikem vzniku alergie) a alergických (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergie) matek pomocí průtokové cytometrie, qPCR a metodou ELISA. Probiotickou bakterií stimulované moDC byly následně kultivo- vány s autologními naivními CD4+ T lymfocyty a polarizace imunitní odpovědi byla charakterizována taktéž pomocí průtokové...
|
|
|
Dynamika tvorby T regulačních lymfocytů během těhotenství
Kopřivová, Helena ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
T regulační lymfocyty (Treg) jsou populací CD4+ lymfocytů s regulačními a reparačními vlastnostmi. Treg jsou funkčně i diferenciačně kontrolovány transkripčním faktorem Foxp3. Tato populace je považována za klíčovou pro navození fetomaternální tolerance. Narušení tohoto unikátního typu časově omezené imunitní tolerance vede ke vzniku těhotenských komplikací, jakými jsou infertilita, růstové retardace plodu nebo předčasný porod. Indukce tvorby Treg je ovlivněna cytokinovým prostředím, zejména TGF-β, IL-2 a kyseliny retinové. Tento pleiotropní cytokin se podílí na diferenciaci tolerogenních populací deciduálních buněk. V předkládané práci jsme provedli podrobnou imunofenotypizaci Treg a stanovení sérových koncentrací TGF-β1 v průběhu fyziologického těhotenství. Sledované subpopulace exprimovaly znaky různého stupně funkční i maturační vyzrálosti Treg. U některých subpopulací došlo v průběhu těhotenství ke změnám dynamiky jejich tvorby. Obdobná tendence se objevila i u sérové koncentrace TGF-β1. Část práce byla věnována sledování stejných parametrů ve skupině předčasně rodících žen s cílem vytipovat vhodný biomarker hrozícího předčasného porodu. Dle předpokladů bylo u předčasně rodících žen snížené zastoupení populace Treg s fenotypem CD45+ CD4+ CD25+ CD127dim Foxp3+ . Jako další možný cíl výzkumu...
|
|
|
Imunofenotypizace pacientů s HPV-asociovanými a neasociovanými karcinomy hlavy a krku
Lukešová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Laco, Jan (oponent)
Karcinomy hlavy a krku (HNSCC) jsou s přibližně 550 000 každoročně nově diagnostikovanými případy celosvětově významnou příčinou nemocnosti a úmrtnosti. Mezi hlavní etiologické faktory patří kouření a konzumace alkoholu. Přibližně 25% karcinomů hlavy a krku je asociováno s infekcí lidskými papillomaviry (HPV). Velké epidemiologické studie popisují v posledních 40 letech vzestupný trend v incidenci karcinomů orofaryngu, zatímco incidence karcinomů v jiných lokalitách horních cest dýchacích a polykacích má sestupnou tendenci. Tato vzrůstající incidence je vysvětlována HPV infekcí. Z klinického hlediska je nejvýznamnější, že pacienti s HPV-asociovanými karcinomy mají lepší prognózu a nižší frekvenci recidivy onemocnění. U pacientů s HNSCC byla detekovaná řada jak kvalitativních tak kvantitativních abnormalit buněk imunitního systému. Existuje jen několik málo prací, které porovnávají jak virologické, tak imunologické parametry a korelují je s prognózou pacienta. Dizertační práce byla zaměřená na studium imunologického profilu u pacientů s HNSCC, který je či není etiologicky spjat s HPV. Do souboru bylo zařazeno 110 pacientů s HNSCC. Na základě HPV 16 E6 mRNA izolované z nádorové tkáně byli pacienti rozděleni do skupiny HPV-pozitivních a HPV-negativních. Základní lymfocytární subpopulace v periferní...
|
|
|
Cytokiny v efektorové funkci regulačních T lymfocytů
Zadražil, Zdeněk ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) jsou důležitou regulační částí IS (IS). Jejich působením nedochází k nadměrné aktivaci Tef nebo napadání vlastních tkání organismu autoreaktivními buňkami. Treg se vyznačují expresí CD4, transkripčního faktoru Fork box protein 3 (FoxP3) a vysokou expresí CD25. Existují dvě základní populace, a to přirozené Treg (nTreg) vyvíjející se v thymu a indukované (iTreg), které jsou indukovány z naivních CD4+ T lymfocytů, ze kterých také vznikají pomocné T lymfocyty. Přes probíhající intenzivní výzkum regulačních buněk stále není jasné, jakými mechanismy působí. Při prvotních in vitro pokusech bylo ukázáno, že hlavní roli hrají mechanismy, které působí přímým kontaktem mezi regulačními a efektorovými lymfocyty. Ovšem při in vivo experimentech se hlavním účinným mechanismem regulačních buněk ukázaly sekretované rozpustné cytokiny, jako interleukin (IL)-10, IL-35 nebo transformující růstový faktor beta (TGF-β). Od prvotních pokusů bylo objeveno několik dalších mechanismů, které se zdají být důležité vždy jen v určitých situacích nebo při použití specifických buněk či experimentálních modelů. Důvody rozporů mezi in vivo a in vitro výsledky nejsou stále známy. Vzhledem k až doposud objevenému množství různých mechanismů působení Treg je pravděpodobné, že neexistuje určitý hlavní...
|
host ::
RSS.