|
|
Slow turismus
HAŠKOVÁ, Michala
Cílem této bakalářské práce je definování slow turismu a objasnění, jak se tato forma cestovního ruchu liší od ostatních forem a jaké má přínosy oproti masovému cestovnímu ruchu. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definováním cestovního ruchu, udržitelností v cestovním ruchu a pozitivními a negativními dopady, které cestovní ruch přináší. Práce se pak blíže zaměřuje na samotný slow tourism, na jeho definici a vznik této formy cestovního ruchu a také na požadavky, které by měly destinace splňovat, aby byly vhodné pro slow tourism. Dále práce zkoumá, jaký má potenciál pro rozvoj slow tourismu Česká republika a zabývá se prozatím jedinou destinací v České republice, která se zaměřuje na slow tourism a to Orlické hory a Podorlicko. Na konci analytické části se nachází návrh na novou slow destinaci. Praktická část využívá výzkum založený na datech z dotazníků, byl distribuován v elektronické podobě a následně je každá otázka zpracována graficky a okomentována.
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Alpská krajina očima anglických cestovatelů z první poloviny 18. století
Štětka, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je sledovat obraz hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických/britských cestopisných a korespondenčních pramenech z první poloviny 18. století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do alpské oblasti. Řešitel nejdříve stručně nastíní obecný vývoj evropského přístupu k horám do poloviny 18. století. Poté představí jednotlivé prameny a jejich autory, které následně analyzuje a porovnává především na základě toho, zda vůbec a jakým způsobem zmiňují, popisují či hodnotí hory a horskou krajinu. Nakonec prezentuje zjištěné závěry, které se pokouší konfrontovat s obecnými tezemi o vývoji vnímání hor, přírody a krajiny. Klíčová slova Hory, Alpy, krajina, příroda, 18. století, Angličané/Britové, cestovatelé, cestopisy.
|
|
|
Knihovna cestovatele Joe Hlouchy
Lísková, Marie ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobní knihovnou cestovatele, sběratele a spisovatele Joe Hlouchy. Cílem práce je zjistit informace o této knihovně a popsat lokalizovaný fragment Hlouchovy knihovny. Po úvodu představujícím klíčové pojmy této práce následuje druhá kapitola, která přibližuje Hlouchův život včetně jeho sběratelských aktivit. Třetí část se zaobírá spisovatelskou činností Joe Hlouchy. Čtvrtá kapitola popisuje samotný proces pátrání po knihách z jeho osobní knihovny. Pátá část je věnována nalezeným exemplářům knih z Hlouchovy osobní knihovny. Poslední kapitola shrnuje získané poznatky a souhrnně pojednává o současném stavu knih z Hlouchova majetku.
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
host ::
RSS.